Pavel Omelka
K dnešnímu sestřelu ruského bitevníku SU-24M2 (opravdu to není SU-24) již bylo dnes bezesporu napsáno mnohé a mnohé bude ještě napsáno. Je možné, že by RF ještě nějak spolkla ztrátu jednoho stroje, stejně jako brala ztrátu svých letadel při operaci v Gruzii, ale je nepravděpodobné, že přehlédnou zabití člena posádky nebo členů posádky, a to způsobem, který připomíná řádění SS divize při výsadku spojenců během operace Market Garden. Posádky je mi velice líto a chci tímto vyjádřit hlubokou soustrast jejich rodinám. Ti kluci padli i za nás. Pohár vody přetekl a obávám se, že obětí sestřelu Suchoje se staneme my všichni v Evropě.
Ne,ne, Putin není válečný štváč a nesrovná do rána Turecko se zemí. Tohle možná bude Turecko bolet více, než si zatím dokáže představit. Turecko má problém se všemi okolními státy a troufám si říct, že Rusko toho dokonale využije a oplatí nám (ano, nám) to stejnou zbraní, se kterou jsme zlikvidovali bývalou Jugoslávii. Ach to Kosovo…
Evropa zabředla svou rezignací na jakékoliv udržení územní integrity do migrační krize a do dneška spoléhala, že si za peníze daňových poplatníků koupí u Turecka klid. Po dnešku nemůže být nic vzdálenějšího pravdě. Obávám se, že dnešním sestřelem začal rozpad Turecka a skončila poslední fáze kdysi velké Osmanské říše. Turecko dnešního dne je kolos na hliněných nohou skládající se ze skupin mnoha národů a nacházející se na územích, která dříve patřila jiným státům. Blízký východ je nyní režírován z větší části z Moskvy a karty v rukou má nyní Moskva. Vzhledem k naprosté nemohoucnosti EU a předvolební kampani má Moskva nyní naprostou jasnou příležitost oslabit jižní křídlo NATO. Stačí k tomu naprosto málo. Moskva nyní pomůže Kurdům s jejich vysněným státem. Trocha vojenské pomoci, trocha spolupráce s Iránem a posílení zbraňové základny Kurdů o protiletadlové zbraně je schopno změnit status Kurdských bojovníků z povstalců na dobře fungující vojsko. Vzpomeňme si, jak změnila rovnováhu sil dodávka střel Stinger do Afghánistánu za doby vpádu SSSR do této země. Stejně tak je možno předpokládat dodávku protitankových střel. Pokud se podíváte, jak rostla v čase zbraňová základna povstalců na východě Ukrajiny, tak z toho mrazí v zádech. Zbraní má Rusko dost a Kurdové to nějak zaplatí.
V okamžiku, kdy vznikne Kurdský stát na území Turecka, uplatní své územní nároky Řecko, které má s Tureckem nějaké nevyřízené drobné. Své nároky uplatní Bulharsko a Arménie, která má Turecku taky co vracet. A věřte tomu, že Řekové a Arméni nezapomínají. Spor Turecka a Řecka, coby členů NATO bude znamenat jen to, že k rozpadu Turecka dojde za tiché asistence Washingtonu a možná bude znamenat konec NATO v současné podobě. No a pro nás to znamená jen to, že možná máme jen měsíce na to, abychom se připravili na uprchlickou vlnu z Turecka a dojde na slova senátora Kubery. Válka bude. A jako vždy stojíme na té špatné straně.
24. 11. 2015
Evropa zabředla svou rezignací na jakékoliv udržení územní integrity do migrační krize a do dneška spoléhala, že si za peníze daňových poplatníků koupí u Turecka klid. Po dnešku nemůže být nic vzdálenějšího pravdě. Obávám se, že dnešním sestřelem začal rozpad Turecka a skončila poslední fáze kdysi velké Osmanské říše.
K dnešnímu sestřelu ruského bitevníku SU-24M2 (opravdu to není SU-24) již bylo dnes bezesporu napsáno mnohé a mnohé bude ještě napsáno. Je možné, že by RF ještě nějak spolkla ztrátu jednoho stroje, stejně jako brala ztrátu svých letadel při operaci v Gruzii, ale je nepravděpodobné, že přehlédnou zabití člena posádky nebo členů posádky, a to způsobem, který připomíná řádění SS divize při výsadku spojenců během operace Market Garden. Posádky je mi velice líto a chci tímto vyjádřit hlubokou soustrast jejich rodinám. Ti kluci padli i za nás. Pohár vody přetekl a obávám se, že obětí sestřelu Suchoje se staneme my všichni v Evropě.
Ne,ne, Putin není válečný štváč a nesrovná do rána Turecko se zemí. Tohle možná bude Turecko bolet více, než si zatím dokáže představit. Turecko má problém se všemi okolními státy a troufám si říct, že Rusko toho dokonale využije a oplatí nám (ano, nám) to stejnou zbraní, se kterou jsme zlikvidovali bývalou Jugoslávii. Ach to Kosovo…
Evropa zabředla svou rezignací na jakékoliv udržení územní integrity do migrační krize a do dneška spoléhala, že si za peníze daňových poplatníků koupí u Turecka klid. Po dnešku nemůže být nic vzdálenějšího pravdě. Obávám se, že dnešním sestřelem začal rozpad Turecka a skončila poslední fáze kdysi velké Osmanské říše. Turecko dnešního dne je kolos na hliněných nohou skládající se ze skupin mnoha národů a nacházející se na územích, která dříve patřila jiným státům. Blízký východ je nyní režírován z větší části z Moskvy a karty v rukou má nyní Moskva. Vzhledem k naprosté nemohoucnosti EU a předvolební kampani má Moskva nyní naprostou jasnou příležitost oslabit jižní křídlo NATO. Stačí k tomu naprosto málo. Moskva nyní pomůže Kurdům s jejich vysněným státem. Trocha vojenské pomoci, trocha spolupráce s Iránem a posílení zbraňové základny Kurdů o protiletadlové zbraně je schopno změnit status Kurdských bojovníků z povstalců na dobře fungující vojsko. Vzpomeňme si, jak změnila rovnováhu sil dodávka střel Stinger do Afghánistánu za doby vpádu SSSR do této země. Stejně tak je možno předpokládat dodávku protitankových střel. Pokud se podíváte, jak rostla v čase zbraňová základna povstalců na východě Ukrajiny, tak z toho mrazí v zádech. Zbraní má Rusko dost a Kurdové to nějak zaplatí.
V okamžiku, kdy vznikne Kurdský stát na území Turecka, uplatní své územní nároky Řecko, které má s Tureckem nějaké nevyřízené drobné. Své nároky uplatní Bulharsko a Arménie, která má Turecku taky co vracet. A věřte tomu, že Řekové a Arméni nezapomínají. Spor Turecka a Řecka, coby členů NATO bude znamenat jen to, že k rozpadu Turecka dojde za tiché asistence Washingtonu a možná bude znamenat konec NATO v současné podobě. No a pro nás to znamená jen to, že možná máme jen měsíce na to, abychom se připravili na uprchlickou vlnu z Turecka a dojde na slova senátora Kubery. Válka bude. A jako vždy stojíme na té špatné straně.
Spolek Nová republika nesdílí autorova očekávání.