Dmitrij Sědov
25.11.2015 Zvědavec
To, že turecké síly sestřelily ruský bombardér Su-24, účastnící se války proti teroristickému uskupení „Islámský stát“ (IS), nutí k vážnému zamyšlení nejen ze strany vojáků, ale i politiků. Na čem zakládá Turecko nechvalně známou „neprostupnost“ své hranice a staví ji nad zájmy společného boje? Co stojí za touto ranou do zad, uštědřenou, podle slov V. Putina, podporovateli teroristů? Odpovědět není tak složité: ruské letectvo působilo v oblasti Džarabulus, kde jsou rozmístěni Turkmani, ovládající zásobovací trasu IS, kterou proudí zbraně a bojovníci.
Ruští letci útočili na pozice oddílů Turkmanů, což v očích Ankary bylo bombardováním „turkmenského obyvatelstva“. To hlavní spočívá v tom, že přiblížení syrské armády a ruského letectva k oblasti klíčové pro přežití IS vydávala turecká strana za provokaci. Zásobovací trasa IS musí být zachována nedotčena, dokonce i za cenu ničení ruských letadel. A soudě dle linoucího se lživého jekotu nehodlají turecké úřady zůstat u jednoho letadla.
To je dobrá ilustrace toho, jakým partnerem pro Rusko je Recep Tayyip Erdogan. A poukázáním na to, že zaplétání se do politické diskuse s ním je marné, nemá význam.
Z pohledu člověka neovládajícího vojenské umění chci navrhnout velmi jednoduchou variantu: neposílat ruské stíhací bombardéry do oblasti sestřelení Su-24 a pozice teroristů „Islámského státu“ a podporujících je Turkmanů zlikvidovat střelami s plochou dráhou letu (možná levnější a účinnější by byla taťkabomba – p.p.). Nevím, jak se na to dívají vojáci, ale zásobovací trasa IS musí být uzavřena v každém případě.
Nelze si však dělat iluze, že to pomůže změnit postoj Erdogana v jeho tak zvaném boji s terorismem. Je to již velmi svérázný „boj“. A Turecko není v této své svéráznosti samo. Útok na ruské vojenské letadlo je dosti závažná vojenská akce na to, aby ji turečtí vojáci neodsouhlasili s Washingtonem. A náhle je vše, co se týká perspektivy vytvoření „široké koalice“, na svém místě. Jak se říká, masky jsou dole a karty rozdány. Pro USA a NATO se válka proti IS již dávno změnila na cirkus, a nyní hrozí učinit tento cirkus pro Rusko krvavým. Nicméně ruské vzdušné a kosmické síly, chránící přístupy k hranicím Ruska, nemají kam ustoupit. Za nimi je Damašek a Moskva. Nyní je evidentně čas na „Kalibry“.
Mimochodem, s celou rodinou jsme se rozhodli na dovolenou do Turecka nelétat.
Гибель Су-24. Пособники террористов наносят удар в спину vyšel 24. listopadu 2015 na Fondsk.ru. Překlad v ceně 161 Korun Zvědavec.
25.11.2015 Zvědavec
To, že turecké síly sestřelily ruský bombardér Su-24, účastnící se války proti teroristickému uskupení „Islámský stát“ (IS), nutí k vážnému zamyšlení nejen ze strany vojáků, ale i politiků. Na čem zakládá Turecko nechvalně známou „neprostupnost“ své hranice a staví ji nad zájmy společného boje? Co stojí za touto ranou do zad, uštědřenou, podle slov V. Putina, podporovateli teroristů? Odpovědět není tak složité: ruské letectvo působilo v oblasti Džarabulus, kde jsou rozmístěni Turkmani, ovládající zásobovací trasu IS, kterou proudí zbraně a bojovníci.
Ruští letci útočili na pozice oddílů Turkmanů, což v očích Ankary bylo bombardováním „turkmenského obyvatelstva“. To hlavní spočívá v tom, že přiblížení syrské armády a ruského letectva k oblasti klíčové pro přežití IS vydávala turecká strana za provokaci. Zásobovací trasa IS musí být zachována nedotčena, dokonce i za cenu ničení ruských letadel. A soudě dle linoucího se lživého jekotu nehodlají turecké úřady zůstat u jednoho letadla.
To je dobrá ilustrace toho, jakým partnerem pro Rusko je Recep Tayyip Erdogan. A poukázáním na to, že zaplétání se do politické diskuse s ním je marné, nemá význam.
Z pohledu člověka neovládajícího vojenské umění chci navrhnout velmi jednoduchou variantu: neposílat ruské stíhací bombardéry do oblasti sestřelení Su-24 a pozice teroristů „Islámského státu“ a podporujících je Turkmanů zlikvidovat střelami s plochou dráhou letu (možná levnější a účinnější by byla taťkabomba – p.p.). Nevím, jak se na to dívají vojáci, ale zásobovací trasa IS musí být uzavřena v každém případě.
Nelze si však dělat iluze, že to pomůže změnit postoj Erdogana v jeho tak zvaném boji s terorismem. Je to již velmi svérázný „boj“. A Turecko není v této své svéráznosti samo. Útok na ruské vojenské letadlo je dosti závažná vojenská akce na to, aby ji turečtí vojáci neodsouhlasili s Washingtonem. A náhle je vše, co se týká perspektivy vytvoření „široké koalice“, na svém místě. Jak se říká, masky jsou dole a karty rozdány. Pro USA a NATO se válka proti IS již dávno změnila na cirkus, a nyní hrozí učinit tento cirkus pro Rusko krvavým. Nicméně ruské vzdušné a kosmické síly, chránící přístupy k hranicím Ruska, nemají kam ustoupit. Za nimi je Damašek a Moskva. Nyní je evidentně čas na „Kalibry“.
Mimochodem, s celou rodinou jsme se rozhodli na dovolenou do Turecka nelétat.
Гибель Су-24. Пособники террористов наносят удар в спину vyšel 24. listopadu 2015 na Fondsk.ru. Překlad v ceně 161 Korun Zvědavec.