1.12.2015 Rukojmí
Takže, byť nerad, podlehl prezident Porošenko tlaku EU a OSN, že vyšetřování masakru probíhá pomalu a rozhodně není nezávislé. Zmocněnec OSN Christof Hines potvrdil, že důkazní materiály o masakru civilistů v Oděse byla zničeny...Na programu totiž bylo rozhodnutí, podle něhož bylo pět obviněných z rozpoutání hromadné bitky, zastřelení šesti lidí a založení požáru budovy odborů, v němž uhořelo dalších 42 lidí, podmínečně propuštěno na svobodu na kauci ve výši jednoho milionu hřiven. Soudci rezignovali pod nátlakem vydíráni neonacisty z Pravého sektoru, když měli rozhodnout o vinících masakru z 2. května 2014. Při tehdejších nepokojích vyprovokovaných radikálními stoupenci Euromajdanu a fotbalovými chuligány před fotbalovým utkáním, bylo navíc kromě upálených osob zraněno dalších 200 lidí.
Proces vyšetřování Hines označil za nesmyslně pomalý a úmyslně zdržovaný. Z manipulací obvinil ukrajinské státní orgány. Když se poté ukrajinská justice konečně rozhoupala, byli tři soudci Malinovského soudu města Oděsy Alexandr Iščenko, Viktor Koroj a Sergej Žurik v ohrožení života, když několik na třicet ozbrojených radikálů v maskách vtrhlo do jednacího sálu a začali blokovat soudní jednání. Nakonec zmínění soudci podepsali výpověď a prohlášení, že se rozhodování o kauze masakru vzdávají.
Na programu totiž bylo rozhodnutí, podle něhož bylo pět obviněných z rozpoutání hromadné bitky, zastřelení šesti lidí a založení požáru budovy odborů, v němž uhořelo dalších 42 lidí, podmínečně propuštěno na svobodu na kauci ve výši jednoho milionu hřiven. Soudci rezignovali pod nátlakem vydíráni neonacisty z Pravého sektoru, když měli rozhodnout o vinících masakru z 2. května 2014. Při tehdejších nepokojích vyprovokovaných radikálními stoupenci Euromajdanu a fotbalovými chuligány před fotbalovým utkáním, bylo navíc kromě upálených osob zraněno dalších 200 lidí.
Oděsa, přestože jsem již poznal stovky dalších metropolí, zůstala mým milovaným městem, jako ostatně každá první láska; byl zde ve vyhnanství Puškin, v Oděse působil též Svatopluk Čech, na Potěmkinských schodech u přístavu jsme s mojí paní randili, poprvé jsem ve zdejší opeře viděl Musorgského Borise Godunova. Preobraženská katedrála je největší ruský pravoslavný chrám v Oděse. Dokáže pojmout několik tisíc věřících i mě někde v koutku u mramorové nádoby se svěcenou vodou…
 |
| Připlouváme do Oděsy… Snímek Břetislav Olšer |
Pak nastal jeden z nejtragičtějších dnů Oděsy; v průvodu, který se ubíral městem, šli prý samí mladí lidé, kteří byli „pochopitelně“ spíš pro jednotnou Ukrajinu, než pro spojení s Ruskem,” dodala Natalja Petropavlovská, která se pochodu zúčastnila, ale již nebyla schopná odpovědět, kde se vzaly v tom “pokojném pochodu” spousty holí, nožů, litrů benzínu a připravené zápalné láhve v takovém množství, že byly schopné vmžiku zažehnout zděnou budovu tak, až z ní úmyslně učinili ohnivou past pro desítky bezbranných lidí. Rowdies moc dobře věděli, co dělají; že lidé uvnitř buď uhoří, nebo musí skočit z oken a zabíjí se, nebo je dobijí sami… A teď ty nejděsivější obrázky z Oděsy: http://www.zvedavec.org/komentare/2014/05/5964-obrazek-lepsi-nez-tisic-slov.htmˇ
Mnohé napověděla i porada „kyjevského vedení“, jež se týkala plánování Oděského masakru; deset dní před útokem v Oděse se setkali předseda ukrajinského parlamentu Alexandr Turčinov, ministr vnitra Arsen Avakov, vedoucí SBU Valentyn Nalyvajčenko a tajemník Národní bezpečnostní a obranné rady Andrej Porubij. Nechyběl ani gubernátor Dněpropetrovského regionu Igor Kolomojskyj. Ten je spolu s Avakovem obviněn pro podezření ze spáchání vraždy a vedení války zakázaným způsobem. Na 40 ruských vyšetřovatelů již vyslechlo přes 2400 očitých svědků, z nichž 1470 je pokládáno za zraněné. Je mezi nimi i 280 dětí…
Začalo to nenápadně, spirála násilí se však pozvolna roztáčela. Na jedné straně náměstí Kulikovo pole, na něm stany a v nich proruští občané Oděsy, proti nim žoldáci Pravého sektoru. Během naplánovaného střetu spálila svoloč Majdanu celý tábor a své protiruské soky honili gauneři po ulicích Oděsy, jak bezmocnou zvěř. Koho nezbili a nezranili, ten se ukryl v Domě odborů, vlastně byl cíleně nahnán do této smrtící léčky. Budova byla ze všech stran obklíčena, každý, kdo se snažil uprchnout, byl masakrován, hlavně železnými tyčemi, baseballovými pálkami, kopanci a pěstmi.
Okna domu byla napřed rozbita kameny, aby se do nich lépe dostaly zápalné láhve a podařil se další úkol ochlokracie – zapálit dům a lidi uvnitř za žádnou cenu nepustit ven, proto měli hasiči zákaz přijet včas. I tak bylo první požární auto zastaveno běsnícím davem. Ozvala se střelba z hořícího domu, kde řadila banda Pravého sektoru. Kdo žil, toho na místě zastřelili, ostatní kontrolovali, jestli jsou všichni mrtví, aby nezůstali žádní svědci vraždění. Nějací však přece jen byli; lumpové si ve své zrůdnosti vše natáčeli na mobilní telefony či kamery… Krvelačná pomstychtivost těchto vrahů neznala mezí…
Ve snaze zajistit, zda byli všichni uvnitř budov opravdu mrtví, následujícího dne zapálili tři budovy, ve kterých byly převážně ženy a děti. Ti, kdo se pokusili utéct okny nebo dírami ve střechách, byli zastřeleni nebo se střetli s ručními granáty; 25. října byla odstřelena čtvrtá budova, která byla plná mužů. Tyto masakry byly provedeny na příkazy Lieutenant-Colonel Nicolae Deleanu a Lieutenant-Colonel C.D. Nicolescu. Němečtí vojáci a banderovci se také účastnili střelby… Způsoby patologických zločinců se v Oděse nemění ani po pětasedmdesáti letech… http://www.parlamentnilisty.cz/profily/Ing-Ladislav-Minarik-49649/clanek/K-tajemstvi-MH-17-Ukrajinske-SU25-doleti-i-do-10-km
Dne 2. května 2014 zahynulo v Domě odborů 48 lidí; 9 z nich se otrávilo oxidem uhelnatým, 13 se udusilo kouřem, 12 zemřelo v důsledku popálení dýchacích cest, 8 zemřeli po pádu z výšky, 6 bylo zastřeleno. Tolik ze zprávy policie. Italský film o mafii, jejíž členové byli raději omilostněni, než aby si vyšetřovatelé pálili prsty, se jmenoval: „Vyšetřovaní skončilo, zapomeňte…“ Svinstvem prolezlý systém vězeňství-korupce státních zaměstnanců, provázanost s mafií a na pozadí její temná minulost, takový byl rovněž „scénář“ děsivých událostí z Oděsy roku 2014, jejichž vyšetřování je přes prokazatelného viníka v nedohlednu. Říct, že za vším je „hrdinný“ Pravý sektor? Raději mlčte a zapomeňte; majdanské revoluce musí přece zvítězit…
Teď se dívám na spálené mrtvoly mužů a žen z Oděsy; žádní ozbrojenci, žádné zbraně, kukly, helmy, žádní radikálové, ale obyčejní bezbranní civilové; něčí matky, otcové, dcery, synové, hledající jen úkryt před běsnícím davem, Zoufalí lidé, kteří se před plameny vrhali z pater budovy, aby je dobíjeli na zemi zločinci Pravého sektoru. Kdo jsou tito násilní extremisté a jaká je jejich ideologie? http://www.youtube.com/watch?v=qtqQeJ315nw
Tak si zmapujme roční historii Pravého sektoru. Od ukrajinské majdanské svoloče se dnes můžeme dočkat čehokoli; Mukačevem nedávno vyvrcholil mnohaměsíční ostrý konflikt mezi ukrajinským ministerstvem vnitra a velitelem nacionalistického sdružení Pravý sektor Dmytrem Jarošem, který obvinil ministra vnitra Arsena Avakova z „kontrarevoluce“ a pohrozil ozbrojeným pochodem na Kyjev. Třetím Majdanem, kdy tvrdil, že kyjevská vláda jsou zrádní oligarchové, co se spikli s Rusy a proto nemohou vyhrát válku na východě Ukrajiny.
Naopak Avakov tvrdí, že Jaroš si hraje na Robina Hooda a žene své stoupence do záhuby.“My jsme Majdan, barikády zůstanou až do konce voleb, žádné chození do práce a úklid, ty jsi jen úředník, my jsme bojovali,” vykřikovala v březnu 2014 partička z Majdanu pověřenému vládci země, jimž byl nový šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který chtěl po „vítězství revoluce“ zase pořádek. Bez Pravého sektoru. Poradce ukrajinského ministr vnitra Zorian Škiriak minulý týden prohlásil, že Majdan se stal reálnou hrozbou pro místní občany a návštěvníky Kyjeva. Podle jeho slov “je dnes místem, kde našli útočiště druhořadí politici, zločinci, protispolečenské živly, alkoholici a narkomani”. Přitom ještě před pár měsíci tyto živly Pravého sektoru Tymošenková po návratu z vězení ujišťovala: “Vy jste hrdinové, vy jste to nejlepší na Ukrajině…” Zde… Proč by měl platit poplatky někdo, o kom lže Česká televize?
Po vypuknutí proruského povstání na východě Ukrajiny vyslal Jaroš do boje proti vzbouřencům své ozbrojené oddíly, které jen volně podléhají velení ukrajinské armády. Proruští radikálové označují oddíly Pravého sektoru za „nacistické hordy, které se nezastaví před ničím“. Pro Moskvu je spojenectví Pravého sektoru s ukrajinskou vládou důkazem o krajně pravicové orientaci kyjevských politiků. Vůdce Pravého sektoru dal na vědomí, že zápas s ministerstvem vnitra nevzdá. Prezidentu Petru Porošenkovi zaslal poselství, v němž ho vyzývá, aby na ministerstvu zavedl pořádek. „Pokud nebudou naše požadavky splněny, během 48 hodin odvoláme naše jednotky z fronty a zahájíme pochod na Kyjev. Pochodové kolony Pravého sektoru se vydají na cestu v plné zbroji,“ napsal Jaroš. Avakova označil za vůdce „vnitřní kontrarevoluce“.
Tato politická formace v podstatě zastřešuje četné ultra-nacionalistické, resp. fašistické, pravicově se deklarující skupiny, včetně přívrženců strany „Svoboda“, „Ukrajinští vlastenci“, „Ukrajinský národní sněm – ukrajinská národní sebeobrana“ (UNA-UNSO) a „Trizub“. Všechny tyto organizace sdílí společnou ideologii, která je silně proti-ruská a proti-imigrační. Navíc společně zbožňují tzv. „Organizaci ukrajinských nacionalistů“ vedenou Stepanem Banderou, tj. ty proslulé kolaboranty s nacisty, kteří aktivně bojovali proti Sovětskému svazu a pouštěli se do nejstrašnějších ukrutností páchaných během II. světové války. Tajná služba SBU provedla razii v kancelářích Pravého sektoru a řadu lidí zatkla. Ve Lvově policisté zabavili automobil Pravého sektoru plně naložený granáty, pistolemi a útočnými puškami.
O děsivosti budoucna Ukrajiny svědčí právě Pravý sektor, militantní skupina s jádrem zhruba 300 členů. Jsou to ti zločinci, kteří si za dolary, za pár stovek hřiven týdně kupovali nájemné vrahy, jež byli za desítkami vražd civilistů a policistů kolem Majdanu. Jejich zbraněmi byly lovecké pušky s řezanými hlavněmi, zápalné láhve, dlažební kostky a železné tyče. A nad tím vším “bděly” nacistické symboly a fakt, že extremisty z Pravého sektoru poznali i členové české radikální Dělnické strany sociální spravedlnosti. Pravý sektor byl pozván na návštěvu do České republiky s odůvodněním, že právě oni “sehráli rozhodující roli v protestech, které se snaží přivlastnit si proevropští kolaboranti v čele s Kličkem či Tymošenkovou”. DSSS totiž mluví o vývozu ukrajinské revoluce i do Česka.
Charakteristika Pravého prostoru? Záběry nahého ukrajinského vězně ve sněhu obklíčeného policií se rozšířily po celém světě. Ukazují brutalitu režimu, který se úžasní aktivisté z Majdanu snaží svrhnout. Jenže problémem je, že na konci záznamu je spatřen v uniformě Adrej Dubrovik, jenž opustil před časem ministerstvo vnitra, kde působil jako bezpečnostní šéf strany “Batkivshchyna”, vedené první miliardářskou Ukrajiny Julií Tymošenkovou. Tento film vytvořen televizním producentem Anderejem Kozhemyakinem, který je právě na její na výplatní listině. Jak to bylo, když na Majdanu nehořelo naposled…? http://www.liveleak.com/view?i=34e_1392746107
Tři členové “prozatímní ukrajinské vlády” jsou napojeni do propagandistických operací, v nichž pózovali jako oběti režimu Viktora Janukovyče. Zástupce tajemníka Národní bezpečnostní a obranné rady, lídr koalice Pravý sektor Dmytro Jaroš. Na falešném videu “režisérů” Andreje Kozhemyakina a Andreje Dubovika o zlém poldovi ztvárnil Dmytro nahého aktivistu ve sněhu…
Symbol Banderovců…
V celém východním regionu pokračuje “protiteroristická operace”, při níž bylo zlikvidováno mnoho separatistů. Američtí „poradci“ a speciálních bojové jednotky USA chtěly zabránit konání referenda; třeba přepadením tiskárny, kde se tisknou volební lístky. Podle zaměstnanců, kteří útok přežili, vnikl do budovy tiskárny v Doněcku speciální oddíl „Pravého sektoru“. Zlikvidoval ochranku tiskárny a zničil více než milion hlasovacích lístků. Speciálními bombami potom útočníci odpálili celou tiskárnu, aby zničili tiskařské stroje. Ozbrojenci se dorozumívali anglicky; zřejmě výpomoc Pravému sektoru americkými Rangers.
Revoluce „požírá své děti“ a vůdce Pravého sektoru Dmytro Jaroš žádal demisi úřadujícího ministra vnitra Ukrajiny Arsena Avakova a zatčení všech, kdo se podíleli na zabití koordinátora hnutí Pravý sektor Alexandra Muzyčka, který byl zastřelen nedaleko jedné kavárny u Rovna. Na jeho těle byly nalezeny stopy hned několika střelných zranění. Brutální pohlavár extremistů, pod “bojovým” jménem Saška Bilyj, velel bojůvkám radikálů na Majdanu a západní Ukrajině. Byl to ten samý Muzyčko, který vyfackoval prokurátora Andreje Targonije… Ukrajinský Pravý sektor se nebojí ani útoku na nejvyššího prokurátora Ukrajiny: http://www.hrebenar.eu/2014/03/ukrajinsky-pravy-sektor-se-neboji-pred-kamerami-zautocit-na-prokuratora/
Jako polní velitel se zúčastnil čečenské války, měl bohaté bojové zkušenosti a při nespokojenosti s „dělením kořisti“ by mohl začít mluvit, nebo dokonce vytvořit partyzánské oddíly a pokusit se Jaceňukovu vládu svrhnout. Tyto obavy zřejmě rozhodly o jeho likvidaci. V noci 25. března, v průběhu operace speciálního komanda “Sokol”, byla obklíčena restaurace nedaleko Rovna, kde se „Saško“ se svými tělesnými strážci právě nacházel. Ti, kdo ho zavraždili, se přesvědčili, že nemá neprůstřelnou vestu, a pak ho dvakrát střelili do srdce. Holt, Majdan se vším všudy, jak vyšitý…
A perlička; český ministr obrany Martin Karolín Peak Stropnický novinářům řekl, že po jeho jednání na velvyslanectví USA v Praze má za potvrzené informace o tom, že na Ukrajině se jedná o “exportování různých pochybných existencí ze strany Ruska”. Určitě jsou to pochybnější existence než tyto…?