Josef Mrázek
28.7.2015 přišlo redakci poštou
Aby politika byla dobrým nástrojem k obstarávání věcí společných, potřebujeme lepší poslance a senátory v parlamentu a občanům i občanské společnosti prospěšný program. V tomto článku se budeme zabývat tím, jak zlepšit složení Sněmovny PČR.
Nejprve nahlédneme do Ústavy, abychom zjistili, kdo nám podle ní vlastněvládne. Potom zvážíme, co udělat, aby zastupitelé zastupovali nás.
Podle článku 5 Ústavy ČR je nášpolitický systém založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.
Podrobná definice politické strany zde chybí a naopak článek 5 připouští, že strany mohou, i kdyžbez násilí, prosazovat jakési své zájmy a ne jen zájmy občanů. Zvůli stran trochu, ne však dost, brzdí článek 2 Ústavy ČR, kde podle odstavce (1) „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánůmoci zákonodárné, výkonné a soudní“ a může ji podle odstavce (2) vykonávat i přímo (to jest formou lidového referenda) v případech, pro které to stanoví ústavní zákon.
Nedostatečnosti ústavních úprav dovedly strany využít a během stopadesáti let se většinou proměnily na instituce prosazující zájmy odlišné od zájmůté skupiny občanůkterou původněměla ta která strana hájit. Struktura: „voliči – jejich zastupitelé v parlamentu – zákony chránící občany“ se změnila na strukturu: „voliči – kandidáti vybraní stranami – parlament zástupcůstran – zákony chránící největší sponzory stran“.
Voliči odevzdávají moc do rukou stran bez možnosti čelit jejímu zneužívání. Proto vzniklo volání po zavedení odvolatelnosti poslanců, zatím bezvýsledné. I kdyby se to povedlo, dosáhlo by se jen toho, že poslanec by byl nahražen jiným poslancem, ale podobněšpatněvybraným. Zásadnější změnu k lepšímu by mohl přinést teprve nový způsob provádění voleb. Je potřeba, aby voliči lépe znali ty, které volí a aby jim po volbách zůstala aspoňmoc odvolat poslance, kteří zklamali. Především však je nutné posílit vliv voličůna výběr kandidátůtím, že se nebudou volit strany, neboli celé kandidátky, ale bude se označovat stanovený počet jmen vybraných z libovolných kandidátek. To bude mít dvojí pozitivní vliv. Volební strany se budou muset snažit nabídnout kvalitní kandidáty známé prospěšnou činností a voliči budou vedeni k tomu, aby hledali dobré zastupitele napříčpolitickým spektrem.
Nový způsob provádění volby umožní zvolit ty nejlepší ze stranických kandidátek a je potřeba ho doplnit tak, aby ti nejlepší z lidových hnutí i nestraníci a aktivisté z malých stran mohli společněkandidovat na kandidátce k tomu určeného servisního občanského politického hnutí. Projekt nového způsobu voleb je popsán na stránkách www.spojeni.org. Zde uvedu, jak je jednoduchý a snadno realizovatelný a jaké změny by přinesl do práce Sněmovny PČR.
Volby do Sněmovny PČR mají podle Ústavy ČR probíhat podle poměrového systému a je dost důvodůto neměnit. Při většinovém systému by složení Sněmovny bylo ovlivněno jednobarevnými módními vlnami a nákladnými kampaněmi a kromětoho se kvalitní kandidáti nevyskytují rovnoměrněv ploše státu, takže při zhruba dvou stech volebních obvodůby v některých nebyl nikdo vhodný a jinde by někteří z dobrých přišli na zmar. Zdánlivěsnadnější odvolávání většinověvolených poslancůse dá obstarat v poměrovém systému s nepřílišvelkými volebními obvody ještělépe. Ovšem při čtrnácti volebních obvodech, jako dosud, narážíme na to, že voliči kandidáty nemohou dost znát a také vadí velká rozdílnost velikosti volebních obvodů. Dobrým a praktickým kompromisem (viz www.spojeni.org) je 27 rovnocenných a na výsledku voleb v ostatních obvodech nezávislých volebních obvodů, tvořených vždy třemi obvody senátních voleb. V každé trojici by se volilo 7 poslanců, celkem 189. Seznam takových volebních obvodůa jejich sídel je v příloze tohoto článku.
Každá volební strana by pro sněmovní volby mohla zaregistrovat kandidátku, například, se jmény 12 kandidátů. Při volběby voličmohl označit nejvýše 7 jmen, která si vybere ze všech jmen na všech kandidátkách bez ohledu na pořadí. Při vyhodnocování, které by při vhodné podoběvolebního lístku se všemi kandidátkami počítačprovedl velmi rychle, by se udělal seznam kandidátůkaždé volební strany v pořadí podle získaného počtu označení a seznam volebních stran podle získaného úhrnného počtu označení jejich kandidátů. Potom by se celkový počet všech označení vydělil sedmi a volební strany, které mají větší počet označení, nežtento výsledek, by dostaly mandát, nebo mandáty. Získali by ho ti kandidáti, kteří získali v rámci volební strany největší počet označení. Ani zde by pořadí na kandidátce nemělo vliv. Dále by přidělování pokračovalo podle největších zbytků.
Žádné limity by neexistovaly. Bylo by možné získat platný mandát i jen v jediném trojobvodu. Ničemu by to nevadilo. Nezávislost voleb v jednotlivých volebních obvodech je velkou výhodou nejen při vyhodnocování. Umožňuje uspořádat opravné volby, kdyžby se některý poslanec zpronevěřil svému slibu a, například, 5000 voličůobvodu by si peticí vyžádalo opravné volby. V nich by napadený poslanec mohl svůj mandát obhájit, nebo ztratit. Skoro nikdy by k opakování voleb v některém z obvodůnedocházelo, protože poslanci by se, vzhledem k hrozběodvolání, zrádného jednání nedopouštěli.
Navržený způsob voleb je jednoduchý a relativnělevný a slibuje velký posun v kvalitěsložení Sněmovny PČR. I v rámci stávajících politických stran a politických hnutí by se prosadili jen kandidáti, kteří ukázali své kvality a obstáli v konkurenci s reprezentanty nových aktivit. Nelze ale doufat, že něco tak rozumného by se prosadilo revoluční cestou. Lze však postupovat evolučněa dosáhnout přijetí nového volebního zákona, které je podmíněno získáním většiny v obou komorách Parlamentu ČR, tak, že o jeho potřebnosti nejprve přesvědčíme dostatek voličů. Dokud funguje internet, bylo by možné voliče získat trpělivým vysvětlováním i bez velkých nákladů. Do sněmovních voleb, které proběhnou ještěpodle starého volebního zákona, by bylo třeba přihlásit níže popsané servisní občanské politické hnutí, které by mělo nový volební zákon jako hlavní bod programu, a doplnit to výzvou, aby nebyl volen nikdo, kdo si přijetí nového volebního zákona do závazného programu nedá. Obdobněje třeba postupovat při senátních volbách. Nový volební zákon by přinesl všem voličům možnost lépe prosazovat vlastní vůli a mohl by proto nalézt příznivce napříčpolitickým spektrem.
Na webových stránkách www.spojeni.org– je návod, jak zřídit servisní občanské politické hnutí pracovněpojmenované SPOJENÍ 12 (není důležitý název, ale cíl), jehožprvním úkolem by bylo dostat do Parlamentu soubor aktivistůz různých skupin, odhodlaných prosazovat nový volební zákon výše naznačený. Stanovy tohoto hnutí neumožňují, aby jeho vedení získalo a prodávalo moc, smyslem jeho existence je umožnit, aby se spojili a do Sněmovny dostali ti nejlepší z roztříštěných skupin angažovaných občanů. Členství v tomto hnutí se nedá získat pouhým přihlášením. Zvláštností jeho stanov je, že členství trvá pouze po dobu, kdy přihlášený jedná v duchu programu hnutí. Program ukládá členovi, aby se snažil umožnit občanským aktivistům účast ve volbách a dohlédnout, aby na kandidátkách byli jen občané, kteří odpovídají představěo řádném zastupiteli a kteří úspěšněprošli primární volbou. Typickým členem SPOJENÍ 12a garantem dobré servisní funkce SPOJENÍ 12 v jednotlivých volebních obvodech by měly být místní morální autority, které samy do Parlamentu nechtějí kandidovat, ale záleží jim na veřejném zájmu.
Naši spoluobčané jsou nejen nespokojení, ale také velmi apatičtí, ztratili víru, že se vůbec něco dá napravit. Všechny naděje na změnu k lepšímu, aťužcestou nástupu nových tváří, nebo nových uskupení, zpravidla končí zklamáním. Poptávka po něčem novém je velká, ale bariéra 5% je právětak vysoká, aby jen málokdo z těch více než240 registrovaných, velmi podobněbudovaných, politických subjektůměl dost peněz k překročení práhu Sněmovny. Dalo by se to změnit společnou účastí těch nejlepších na kandidátkách SPOJENÍ 12, a to by mělo stačit k překonání limitu 5%, cožje potřebné, dokud ještěplatí starý volební zákon. Účast na kandidátce by nebyla podmíněna členstvím ve SPOJENÍ 12, ani nějakým ideologickým zaměřením, ale jen přihlášením se ke kodexu všeobecných mravních zásad, k věcné správnosti a celé společnosti prospěšnému programu. Podobněby byl orientován i případný poslanecký klub.
Příloha:
Volební obvody při volbách do Senátu Volební obvody při volbách do Sněmovny
01 Karlovy Vary, 02 Sokolov, 1 Karlovy Vary
03 Cheb 04 Most, 05 Chomutov, 06 Louny 2 Most
07 Plzeň-město, 08 Rokycany, 09 Plzeň-město 3 Plzeň
10 Český Krumlov, 11 Domažlice, 12 Strakonice 4 Strakonice
13 Tábor, 14 České Budějovice, 15 Pelhřimov 5 České Budějovice
16 Beroun, 17 Praha 12, 18 Příbram 6 Příbram
19 Praha 11, 20 Praha 4, 21 Praha 5 7 Praha 4
22 Praha 10, 23 Praha 8, 24 Praha 9 8 Praha 9
25 Praha 6, 26 Praha 2, 27 Praha 1 9 Praha 1
28 Mělník, 29 Litoměřice, 30 Kladno 10 Kladno
31 Ústí nad Labem, 32 Teplice, 33 Děčín 11 Ústí na Labem
34 Liberec, 35 Jablonec nad Nisou, 36 Česká Lípa 12 Liberec
37 Jičín, 38 Mladá Boleslav, 39 Trutnov 13 Mladá Boleslav
40 Kutná Hora, 41 Benešov, 42 Kolín 14 Kutná Hora
43 Pardubice, 44 Chrudim, 45 Hradec Králové 15 Hradec Králové
46 Ústí nad Orlicí, 47 Náchod, 48 Rychnov nad Kněžnou 16 Rychnov nad Kněžnou
49 Blansko, 50 Svitavy, 51 Žďár nad Sázavou 17 Žďár nad Sázavou
52 Jihlava, 53 Třebíč, 54 Znojmo 18 Třebíč
55 Brno-město, 56 Břeclav, 57 Vyškov 19 Břeclav
58 Brno-město, 59 Brno-město, 60 Brno-město 20 Brno
61 Olomouc, 62 Prostějov, 63 Přerov 21 Olomouc
64 Bruntál, 65 Šumperk, 66 Olomouc 22 Bruntál
67 Nový Jičín, 68 Opava, 69 Frýdek-Místek 23 Nový Jičín
70 Ostrava-město, 71 Ostrava-město, 72 Ostrava-město 24 Ostrava
73 Frýdek-Místek, 74 Karviná, 75 Karviná 25 Karviná
76 Kroměříž, 77 Vsetín, 78 Zlín 26 Zlín
79 Hodonín, 80 Zlín, 81 Uherské Hradiště 27 Hodonín
