Saúdové jako by na Západě ztráceli imunitu

Uplynulý týden na "syrské frontě" v kostce. Rusko se kvůli sestřelení svého bombardéru nad Sýrií sankcemi dál soustředí na Turecko (a Ankara propočítává očekávané ztráty a hlásí „připravenost“ předcházet společně dalším podobným situacím). Na turecké kšefty s ropou od Daeše poukazuje i Irák (na jehož severu turecká armáda útočí na Kurdy a Bagdád po šéfovi NATO chce, aby přiměl Turky stáhnout se z iráckého území). Nově se objevují zprávy, podle nichž Daeš stejně úspěšně jako s kradenou ropou obchoduje i s bavlnou, která končí ve formě oděvů i v britských buticích. Turečtí džihádisté na severu Sýrie bojují s americkými džihádisty (sorry, rebely). K americkému kongresmanovi Danovi Rohrabacherovi, který tvrdí, že „pokud členství v NATO znamená chránit Erdogana, tak by v NATO neměl být on, nebo my“, se přidávají další americké hlasy – konzervativní National Interest se ptá, zda-li opravdu není načase vyloučit Turecko z NATO, ekonomický Forbes má za to, že by USA měly Turky okamžitě „usadit“ a přestat garantovat jejich bezpečnost, politický The Hill otevřeně konstatuje, že současná migrační vlna směřující do Evropy je dílem Ankary a jako taková je tureckým útokem proti Západu. A německý NEOPresse požaduje, aby Západ vyhlásil sankce i proti Turecku, Saúdům nebo Kataru a srazil je tak na kolena. Zkrátka, z hlediska tureckého prezidenta Erdogana se nálady na Západě nevyvíjejí zrovna nejlépe.

A s tímto nepříjemným pocitem není rozhodně sám. Zdá se totiž, že o svou dosavadní nedotknutelnost v západním mainstreamu přichází i lidskoprávní hororová šou zvaná Saúdská Arábie. Třeba New Statesman přiznává, že to saúdský wahhábismus je hlavním zdrojem světového terorismu, Politico připomíná, že právě saúdští radikální duchovní a sponzoři džihádu pod ochranou vládnoucích feudálů jsou našimi skutečnými nepřáteli, britský generál Jonathan Shaw na stránkách The Telegraph zdůrazňuje, že to Saúdové a Katar jsou zodpovědní za globální šíření terorismu, na saúdský wahhábismus coby zdroj současného Daeše poukazuje také New York Times, zatímco Washington Post dodává, že celý současný vývoj umožnily Spojené státy, nejen pokračující podporou saúdské feudální diktatury, ale i hloupou invazí do Iráku. Na přetřes přichází i „záliba“ nového krále Salmána ve stínání hlav nejen údajných zločinců, ale i svých šíitských odpůrců, přičemž cynici poukazují na to, že přinejmenším letos je v tomto směru „náš“ monarcha „výkonnější“ než Daeš (a image mu příliš nevylepšuje ani „humánní“ rozhodnutí nestínat hlavy vězňům, kteří skončili za mříženi ještě jako děti).  

Přidala se i německá tajná služba BND, podle níž Saúdská Arábie „destabilizuje arabský svět“, a současnou spíše váhavou politiku královské rodiny v dohlednu prý vystřídají „impulzivní zahraniční intervence“. Saúdové si na zprávu BND oficiálně stěžovali v Berlíně a německá vláda se v první reakci od názoru agentury distancovala s tím, že Saúdové jsou pro ni důležitým partnerem v „krizemi zmítaném světě“. Tento vazalský postoj nejspíš ale vyvolal v samotné vládě velké diskuse, protože jen o pár dní později vicepremiér a šéf sociálních demokratů Sigmar Gabriel prohlásil: „Musíme dát Saúdům jasně najevo, že čas, kdy jsme se dívali stranou, skončil. Wahhábistické mešity po celém světě jsou financovány Saúdskou Arábií. Mnozí islamisté, kteří ohrožují veřejnou bezpečnost, pocházejí právě z těchto komunit v Německu.“ Problém je totiž v tom, že odhadem až 25 procent všech nových bojovníků Daeše ze zahraničí jsou nedávní konvertité k islámu, kteří konverzi podstoupili až na výjimky v mešitách financovaných Saúdskou Arábií. Ve výsledku tak nekonvertovali k „obyčejnému“ mainstreamovému islámu, ale k nenávistnému saúdskému wahhábismu.

Rijád nyní navíc na vlnu zahraniční kritiky související s plánovanou popravou mladého palestinského básníka, který prý urazil krále, reagoval pohrůžkou soudem, ve výsledku tím ale vyvolal jen mohutnou vlnu ironických poznámek na Twitteru. A tak se v době, kdy sami Saúdové proměnili ceny ropy v geostrategickou zbraň a spolu s OPEC prakticky pohřbili frackingový boom v USA, obrátili o ochranu právě k USA – nabídkou na dodávky ropy za dumpingové ceny.