20. září (tedy celých deset dnů před tím, než ruský tříhvězdičkový generál napochodoval na US ambasádu v Bagdádu, aby US oznámil, že “do 1 hodiny” začnou nálety) jsme řekli, že se US strategie v Sýrii oficiálně rozsypala.
V této době právě John Kerry skončil v Londýně schůzku s britským ministrem zahraničí Philipem Hammondem.
„Poslední rok a půl jsme říkali, že Asad musí jít, ale jak dlouho to potrvá a jaké to bude mít nuance, to je rozhodnutí, které se musí učinit v kontextu Ženevského procesu a vyjednávání,“ řekl po této schůzce Kerry reportérům. „Nemusí k tomu dojít první den nebo první měsíc a existuje proces, při němž se musí všechny strany sejít a dosáhnout porozumění ohledně toho, jak toho co nejlépe dosáhnout.“
„A to je daleké a vzdálené té rétorice, které se US držely ještě před pár měsíci,“ uvedli jsme tehdy s dodatkem, že „to znamená tiché uznání toho, co mělo být jasné už od začátku, že US podporované snahy pomáhat Kataru a Saúdům s destabilizací Asadova režimu byly odsouzené ke zkáze od samého počátku.“
Asi o měsíc později, po rozhovorech ve Vídni, uvedl WSJ o washingtonských plánech s Asadem následující:
Obamova administrativa vstoupila do kriticky důležitého kola mezinárodních rozhovorů o Syrské válce připravena přijmout dohodu, která ponechá během přechodu na novou vládu presidenta Bashara al-Assada na místě po několik měsíců i déle.
US posuv ohledně diktátorovy budoucnosti završuje měsíce ústupků kvůli nejdůležitějším překážkám řešení Syrského konfliktu. Ač US činitelé kdysi argumentovali, že pan Asad by nemohl být součástí politického přechodu, tak se jejich stanovisko postupně změkčovalo a dokonce signalizovali, že by nemusel bezprostředně odstoupit. Teď plánují vyjednávat o otázce jeho budoucnosti při rozhovorech, které proběhnou v pátek ve Vídni.
Řešení, které se Washington snaží zprostředkovat „nebude předjímat otázku Asada,“ řekl The Journal vedoucí činitel administrativy.
Samozřejmě, že „otázka“ Asada už „předjímána“ byla – akorát, že ne Washingtonem nebo nikým z jeho regionálních spojenců. Jak jsme se snažili vysvětlovat, Teherán v Damašku nedovolí žádnou US loutkovou vládu. O tom nemůže být řeč. Kdyby Írán ztratil Damašek ve prospěch Washingtonu a ještě hůře Rijádu, tak by mu to vážně narušilo zásobovací trasy k Hizballáhu a vyrušilo by to vliv Íránu v regionu. I pro Rusko jsou sázky vysoké. Moskva má teď v Sýrii letiště a námořní základnu a v Sýrii si zřizuje předmostí jako první krok Kremlu na cestě k nahrazení US jako loutkáře Středního východu. Krátce, i kdyby nakonec Assad sám abdikoval, režim tak či onak zůstane (a omlouváme se všem, kdo výraz režim shledávají jako pejorativní).
V úterý byl Kerry v Rusku kvůli rozhovorům s Vladimirem Putinem. Jak uvádí Foreign Policy, tohoto vrcholného amerického diplomata „příšerně očarovalo“, když v Moskvě našel Dunkinovy koblihy.
Co se týče vyjednávání s Putinem o Sýrii, se zdá, že pokoření je teď už dokončené.
Jak hlásí AP: „US ministr zahraničí John Kerry v úterý přijal ruský dlouhodobý požadavek, aby o budoucnosti presidenta Bashara Asada rozhodl jeho vlastní lid, když se Washington s Moskvou snažily oprostit se od roků neshod ohledně toho, jak ukončí Syrskou občanskou válku.“
„Spojené státy a naši partneři neusilují o tzv. změnu režimu,“ řekl Kerry s dodatkem, že se už nebudeme zaměřovat „na naše rozdílnosti toho, co by se mohlo nebo nemohlo okamžitě udělat s Asadem.“
Jako svědectví skutečnosti, že už i média mainstreamu začínají chápat, jak už je americká vyjednávací pozice slabá, nabídla AP následující dost sarkastické hodnocení:
President Barack Obama poprvé Asada vyzval, aby odstoupil od moci v létě 2011 s tím, že heslo „Asad musí jít,“ se stalo trvalým provolávacím sloganem. Později američtí činitelé připustili, že by už nemusel rezignovat ani „první den“ po transformaci. Teď už nikdo nemůže říkat, kdy by Asad mohl odstoupit.
Kerry rovněž prohlásil požadavky „umírněné“ opozice, aby Asad odstoupil před začátkem mírových rozhovorů, za „zjevně předem ztracenou věc.“
Ale i když Kerry s Lavrovem ty rozhovory chválili jako „ohromný vyjednávací den,“ tak Lavrovova de facto zástupkyně, Maria Zacharova se svým břitkým jazykem zdůraznila, že mezi US a Ruskem zůstaly ohledně Sýrie „značné neshody“.
Jedním ze sporných bodů je trvání Washingtonu na rozlišování mezi „umírněnými“ a „neumírněnými“ živly operujícími za svržení Asadovy vlády.
Očekává se, že tato a další naléhavé otázky se prodiskutují příští týden v New Yorku během toho, o čem Kerry říká, že bude „významná mezinárodní konference“ o Sýrii.
Co se týče vztahů mezi Moskvou a Washingtonem, řekl Kerry toto:
„Neexistuje žádná politika Spojených států sama o sobě k izolaci Ruska.“ Správně. Žádná politika „sama o sobě“. Takže jinými slovy to nemusí být výslovný mandát de iure, ale určitě to zatraceně vypadá jako tichý de facto zahraničně politický postoj.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com