Dnešním hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu byl ředitel zahraničního odboru prezidenta Hynek Kmoníček. S Helenou Šulcovou mluvili o evropských sankcích proti Rusku, vztazích mezi Českou republikou a Tureckem a také o turecké budoucnosti v Evropské unii.
Kmoníček považuje prodloužení protiruských sankcí za očekávané rozhodnutí. Jejich význam byl také navýšen nízkou cenou ropy, kterou viní za ekonomickou situaci Ruska. „Je jasné, že ruská ekonomika se dostala do vzrůstajících problémů, kde tomu evropské sankce nepomáhají,“ řekl Kmoníček, dodal však, že podle něj nejsou hlavním negativním faktorem.
Dále uvedl, že sankce byly prodlouženy zřejmě naposledy, muselo k tomu však dojít, jelikož žádná strana ukrajinského konfliktu zcela nesplnila závazky plynoucí z minské dohody.
„Ta vina se nedá nikde vidět jednoznačně,“ řekl Kmoníček, aniž ukázal na viníky v Rusku či na Ukrajině. „Ukazuje se, že zájem ze strany médií o situaci na Ukrajině byl jen módní vlnou,“ dodal.
„Všechno na světě jde, ale ne všechno je ideální. Je samozřejmě mnohem výhodnější mít teď i tu ruskou kartu v rámci řešení blízkovýchodního konfliktu, když s ní budeme zacházet rozumně,“ dodal Kmoníček s tím, že s Ruskem to půjde lépe a Evropa se s ním opět učí jednat.
„Jediný, kdo z toho může profitovat, je Islámský stát,“ zhodnotil konflikt mezi Ruskem a Tureckem a dodal, že „to není běžná záležitost“, že stát NATO sestřelí ruské letadlo a že tyto země mají být spojenci. Kmoníček věří tomu, že Turecko na tom bude ekonomicky tratit mnohem více, než původně počítalo. „Tím myslím to, že Turecko asi úplně přesně nepočítalo s takto silnou ruskou reakcí, což bylo trošku naivní.“
„Jestliže by turecko-syrská hranice fungovala jako standardní hranice, není možné, aby oběma směry proudili džihádisti,“ řekl Kmoníček, zároveň podotkl, že Turecko ale na několika místech hranice postavilo zdi, a chytili tak přinejmenším 4 000 džihádistů.
„Řekněme, že historka číslo jedna je ta, že je poměrně zvláštní, že když hledáte nějakého významného radikálního člena Muslimského bratrstva, najdete ho v Istanbulu,“ dodal Kmoníček k Zemanovým negativním výrokům na adresu Turecka, čímž zpochybnil turecké zájmy v boji proti terorismu. Zmínil i tureckého konzula, který jako jediný mohl zcela bez problémů odejít z Mosulu po jeho dobytí Islámským státem, zatímco všichni ostatní diplomati rychle prchali.
„Turecký velvyslanec mě nepřesvědčil, v čem je ten výrok nepřesný, zkuste to vy,“ navrhl Kmoníček, aby Šulcová dokázala, že se má Zeman omluvit za svůj výrok na adresu Turecka.
„Evropská unie se snaží nejen o nejlepší, ale i o co nejotevřenější vztahy s Tureckem,“ řekl Kmoníček s tím, že Zeman „ukázal Turecku, co všechno by také mohlo zaznívat z evropské strany“, a tím tak posílil pozici EU.
„Je to první z mnoha plateb... My se musíme snažit pomoci Turecku ve zvládání uprchlické krize, tak aby mohlo pomoci nám,“ řekl Kmoníček a vysvětlil, že kdybychom jim poslali peníze již před rokem, mohlo jít o jednu platbu, takhle jich však čeká mnohem více.
„Já myslím, že bylo od začátku jasné, že Turecko je v tuto chvíli ve výhodné vyjednávací pozici, protože nabízí turecký koberec, který my potřebujeme, a Turecko to ví,“ řekl Kmoníček a připomněl i turecký požadavek ohledně možného vzniku Kurdistánu, což je věc, kterou Turci prozatím nezmínili. Kmoníček vyjádřil podiv nad tím, že to ještě nezaznělo, zároveň ale počítá s tím, že přinejmenším nepřímo tento problém vyplave na povrch.
„Ve chvíli, kdy sestřeluje letadla ... je těžko představitelné, že by bylo,“ okomentoval možné přijetí Turecka do Evropské unie.
Mluvil také o pohraniční stráži EU, u které je zcela jasné, že k jejímu nasazení bude docházet i přes výtky národních států, což je skutečnost, která se musí vyjednat, aby nedošlo k jejímu zrušení ještě dříve, než bude založena.
„EU, myslím, už pochopila, v čem byl ten problém, jestli to pochopila i Evropská komise, uvidíme,“ vyhodnotil kvótní přerozdělování uprchlíků. „Uplatnilo se tedy to, co jsem říkal, v tu chvíli jsme prohráli bitvu, možná jsme ale vítězi vnutili naše vidění problému,“ okomentoval Kmoníček logiku kvót a přestavby schengenského prostoru. „To si podřízneme větev, na které sedíme,“ řekl a dodal: „Kéž bychom věnovali tolik času obraně hranic, jako jsme věnovali na záchranu eura.“
„Jsou takové, jaké byly posledních 25, 30 let, to znamená otevřené, přátelské, takové, že si můžeme navzájem říct věci, které bychom jiným neřekli,“ vyvrátil domněnky médií o napjatých vztazích mezi ním a prezidentem Zemanem.
Foto: Archiv HK
Popisek: Dr. Hynek Kmoníček, ředitel Zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky