29. 12. 2015
Tak s takovou reakcí jsem se zcela náhodou setkal v našem městě, kde se zřejmě po delší době potkali dva známí, kteří se „asi“ dlouho neviděli. Na první pohled sice nebyl mezi oběma muži velký rozdíl, bundu a džíny dnes nocí bohatí i chudí, jenom u jednoho bylo patrné, že jeho zevnějšek je více zanedbaný...
Tak s takovou reakcí jsem se zcela náhodou setkal v našem městě, kde se zřejmě po delší době potkali dva známí, kteří se „asi“ dlouho neviděli. Na první pohled sice nebyl mezi oběma muži velký rozdíl, bundu a džíny dnes nocí bohatí i chudí, jenom u jednoho bylo patrné, že jeho zevnějšek je více zanedbaný...
A právě ten se na svého známého obořil slovy „...si děláš srandu, ne“? Ne, neznám osobně ani jednoho z nich, ale protože se dali do živého rozhovoru, zřejmě si měli o čem „pokecat“, jaký kdo má život.
Faktem zůstává, že nejužívanějším a nejrozšířenějším přáním pro vánoční svátky (případně Silvestra a Nový rok) je ono známé a obligátní: Šťastné a veselé! Málo kdo však uvažuje nad obsahem a významem těchto slov, protože ani zdaleka nemohou být reálně naplněna u všech těch, kterým je toto přání určeno. Je to však jakási vžitá záležitost či tradice, něco jako pozdrav „dobrý den“, který rovněž nemusí být vždy pro každého ani zdaleka dobrý.
Avšak tím, že jeden druhému, resp. svým blízkým, přátelům a známým přejeme „Šťastné a veselé...“, kteří si je skutečně jako šťastné, veselé, ale i bohaté mohou užít (a není jich málo), aniž si to člověk uvědomuje, se takové přání může stát (neúmyslně či nezlomyslně) přáním neupřímným, falešným, škodolibým, posměvačným apod. To např. v případ ze strany zaměstnavatelů, kteří svým zaměstnancům s platem 10-12 tisíc rovněž rádoby „upřímně“ přejí „Šťastné, veselé a bohaté Vánoce..“, nebo podobně od zaměstnavatele supermarketu, který přeje svým zaměstnanců, ale i zákazníkům „Šťastné a veselé...“. Vůbec jí nepřijde, že jejich zákazníkem třeba může být i člověk, který musí počítat každou korunu, než ji v jejich obchodě utratí. Je pro takového člověka toto přání milá pozornost obchodu, nebo škodolibost? A není jich mezi námi zrovna málo : bezdomovci, nezaměstnaní, důchodci, sociálně slabí nebo lidé, jejichž mzda nepřesahuje 10 tisíc korun měsíčně. Kupodivu mezi tyto nešťastníky nelze zařadit naše „pracovité“ spoluobčany Romy. Proč, není nutné vysvětlovat. Na druhé straně je řada lidí, kteří pro nedostatek peněz do obchodu ani nepřijdou a pokud ano, tak jen k jejich kontejnerům, kde si vyberou něco, co obchod jako „prošlé“ vyhodil (bezdomovci).
Chápu, že by bylo poněkud velmi neetické, ale i nereálné přát jisté části občanů Šťastné a veselé odděleně, tedy těm, kteří Vánoce mohou mít skutečně šťastné a veselé, ba dokonce hodně bohaté a těm, kterých se to bohužel netýká. Společnost však není zdaleka tak sociálně vyrovnaná, jako tomu bylo za „obludné“ totality, žijeme přece v demokratické kapitalistické společnosti, která má své zákonitosti, své třídní rozškatulkování. Lidově se říká, že „Sytý hladovému nevěří“. To však ještě neznamená, aby ten sytý nemohl tomu hladovému „upřímně pokrytecky“ popřát „Šťastné a veselé Vánoce!“ Třeba má na mysli zrovna jen to, že bude slabší zima a nebude muset tolik topit a že si bude moct koupit o jedny sardinky a jedno krabicové víno na Vánoce nebo na Silvestra navíc.
Aby toho nebylo málo, bude se toto „upřímné“ přání opakovat i na Silvestra a do Nového roku. Přát lidem v Novém roce práci, lepší sociální podmínky, lepší výdělky, zvýšení důchodů, to bohužel od vlády, zaměstnavatelů či od těch bohatých neuslyší nikdo. Třeba přát horníkům v OKD všechno nejlepší v Novém roce by byla asi bezmezná drzost, protože místo úspěchů v Novém roce jim hrozí uzavření dolů a jejich vyhazov z práce. Ale to už je zase jiná kapitola a realita života naší rozkradené, zkorumpované, demokratické společnosti, plné „lži a nenávisti“. Ale co to plácám, chci říct „pravdy a lásky“!!! Takže milí čtenáři, ne šťastný a veselý Silvestr či hodně štěstí a úspěchů v Novém roce, ale přání, abyste žili tak, co vám dovoluje vaše „kasička“ nebo bankovní konto s tím, že si svoje „štěstíčko“ vždy najdete i bez toho, že se vám s ním bude někdo vnucovat. A pokud jej najdete, budete z toho mít i pocit veselí, nebo ne? Tak to vše vám od srdce přeji! PF 2016!
https://www.youtube.com/watch?v=Kgv5tgL5i48
Faktem zůstává, že nejužívanějším a nejrozšířenějším přáním pro vánoční svátky (případně Silvestra a Nový rok) je ono známé a obligátní: Šťastné a veselé! Málo kdo však uvažuje nad obsahem a významem těchto slov, protože ani zdaleka nemohou být reálně naplněna u všech těch, kterým je toto přání určeno. Je to však jakási vžitá záležitost či tradice, něco jako pozdrav „dobrý den“, který rovněž nemusí být vždy pro každého ani zdaleka dobrý.
Avšak tím, že jeden druhému, resp. svým blízkým, přátelům a známým přejeme „Šťastné a veselé...“, kteří si je skutečně jako šťastné, veselé, ale i bohaté mohou užít (a není jich málo), aniž si to člověk uvědomuje, se takové přání může stát (neúmyslně či nezlomyslně) přáním neupřímným, falešným, škodolibým, posměvačným apod. To např. v případ ze strany zaměstnavatelů, kteří svým zaměstnancům s platem 10-12 tisíc rovněž rádoby „upřímně“ přejí „Šťastné, veselé a bohaté Vánoce..“, nebo podobně od zaměstnavatele supermarketu, který přeje svým zaměstnanců, ale i zákazníkům „Šťastné a veselé...“. Vůbec jí nepřijde, že jejich zákazníkem třeba může být i člověk, který musí počítat každou korunu, než ji v jejich obchodě utratí. Je pro takového člověka toto přání milá pozornost obchodu, nebo škodolibost? A není jich mezi námi zrovna málo : bezdomovci, nezaměstnaní, důchodci, sociálně slabí nebo lidé, jejichž mzda nepřesahuje 10 tisíc korun měsíčně. Kupodivu mezi tyto nešťastníky nelze zařadit naše „pracovité“ spoluobčany Romy. Proč, není nutné vysvětlovat. Na druhé straně je řada lidí, kteří pro nedostatek peněz do obchodu ani nepřijdou a pokud ano, tak jen k jejich kontejnerům, kde si vyberou něco, co obchod jako „prošlé“ vyhodil (bezdomovci).
Chápu, že by bylo poněkud velmi neetické, ale i nereálné přát jisté části občanů Šťastné a veselé odděleně, tedy těm, kteří Vánoce mohou mít skutečně šťastné a veselé, ba dokonce hodně bohaté a těm, kterých se to bohužel netýká. Společnost však není zdaleka tak sociálně vyrovnaná, jako tomu bylo za „obludné“ totality, žijeme přece v demokratické kapitalistické společnosti, která má své zákonitosti, své třídní rozškatulkování. Lidově se říká, že „Sytý hladovému nevěří“. To však ještě neznamená, aby ten sytý nemohl tomu hladovému „upřímně pokrytecky“ popřát „Šťastné a veselé Vánoce!“ Třeba má na mysli zrovna jen to, že bude slabší zima a nebude muset tolik topit a že si bude moct koupit o jedny sardinky a jedno krabicové víno na Vánoce nebo na Silvestra navíc.
Aby toho nebylo málo, bude se toto „upřímné“ přání opakovat i na Silvestra a do Nového roku. Přát lidem v Novém roce práci, lepší sociální podmínky, lepší výdělky, zvýšení důchodů, to bohužel od vlády, zaměstnavatelů či od těch bohatých neuslyší nikdo. Třeba přát horníkům v OKD všechno nejlepší v Novém roce by byla asi bezmezná drzost, protože místo úspěchů v Novém roce jim hrozí uzavření dolů a jejich vyhazov z práce. Ale to už je zase jiná kapitola a realita života naší rozkradené, zkorumpované, demokratické společnosti, plné „lži a nenávisti“. Ale co to plácám, chci říct „pravdy a lásky“!!! Takže milí čtenáři, ne šťastný a veselý Silvestr či hodně štěstí a úspěchů v Novém roce, ale přání, abyste žili tak, co vám dovoluje vaše „kasička“ nebo bankovní konto s tím, že si svoje „štěstíčko“ vždy najdete i bez toho, že se vám s ním bude někdo vnucovat. A pokud jej najdete, budete z toho mít i pocit veselí, nebo ne? Tak to vše vám od srdce přeji! PF 2016!
https://www.youtube.com/watch?v=Kgv5tgL5i48