29.12.2015 Rukojmí
Mnoho lidí se děsí toho, jak islamizace Evropy ,,úspěšně” napředuje. Každý rok se situace zhoršuje, přibývá mešit, No Go Zones, vražd ze cti a dalších islámských specialit. Dokonce se přejmenovávají umělecká díla, aby to muslimy neuráželo. Jenže proč? Proč k tomu všemu dochází?Těch příčin je samozřejmě více, ale já bych v tomto článku chtěla rozebrat příčinu, kterou je relativizace hodnot. O té se moc nemluví, resp. je považována za nějakou nedůležitou záležitost, přitom její význam je zcela zásadní. K napsání tohoto zamyšlení mě vlastně přivedl článek na serveru iDnes. Tento server zveřejnil ve vánoční době na titulce rozhovor s pornohercem o tom, že točení gay porna je práce jako každá jiná a že si tím dotyčný pornoherec vydělává, dokud nevystuduje ekonomii a management. Prostě normálka, ,,vzor” naší doby…
V pohádkách to jsou hrdinové, v totalitách to byl správný soudruh, dnes je to gay pornoherec. A opovažte se nad tím někdo pohoršovat. To už vás hlídači ,,správného” světonázoru srovnají do latě, vy bigotní homofobové. Nechcete relativizovat? Točení gay porna kvůli pohodlnosti považujete za odsouzeníhodné? Dokonce vyznáváte i nějaké hodnoty? Křesťanské? No fuj, to jste pak nepřáteli pokrokových a světlých zítřků.
Ale teď už bez ironie. Samozřejmě mě pod článkem zajímala diskuse. Bylo tam docela dost příspěvků, které točení gay porna nepovažovaly za vhodnou brigádu. No a pak tam bylo i pár hlasů, které říkaly: ,,Vy pokrytci, vždyť na porno kouká skoro každý.”
Jenže určovat správnost/nesprávnost určitého jednání na základě ,,to dělají všichni” je docela nebezpečná a nelogická záležitost. Zkuste si představit, jak by vám bylo, kdyby s tím přišel váš syn domů: ,,Mámo, táto, točím gay porno.” Už vidím, jak ho chválíte s úsměvem: ,,Synu, výborně. Tak ukaž, co jste dnes v práci dělali, ať to hned pošlu babičce a celé rodině.”
A přesně taková argumentace se vyskytuje i u zastánců islámu. Ti říkají: ,,No víte, jenže vyznavačů islámu je hodně.” Správnost/nesprávnost nějaké ideologie (náboženství) se přece nemůže posuzovat podle množství lidí, kteří ji vyznávají. Kdyby Hitler zvítězil a nastolil nacismus v celé Evropě, znamenalo by to, že nacismus je v pohodě? Že ho máme tolerovat? Že s ním máme vést diskusi? V případě islámu vidíme snahu o stejnou relativizaci hodnot jako v případě gay a jiných pornoherců, stejnou relativizaci jako v případě pohlavní (gender) rovnosti, jako v případě juvenilní justice a dalších nešvarech naší doby.
Představte si společnost jako loď. A hodnoty jsou jejím kormidlem. Lidé na lodi se od těch hodnot odchýlit mohou, je to jejich svobodná volba, jde to na vrub jejich svědomí. Problém ale nastává, když se vychýlí kormidlo. Kormidlo (a kapitán) musí pořád držet směr lodi. Když se směr změní, loď zabloudí nebo najede na útes a bude zničena. Čtu příspěvky lidí o tom, jak podléháme konzumu, jak si děti neváží autorit, jak se rozpadají manželství, jak dochází k pořád větší korupci, jak dochází k islamizaci…
Jenže to všechno jsou propojené nádoby. Někteří lidé nechápou problém islamizace ve své komplexnosti. Hodnoty nejde vytrhávat z kontextu, nejde je aplikovat tak, jak se to komu hodí. Hodnoty buď společnost má, nebo nemá. Islám hodnoty má. Sice špatné, ale kormidlo jejich lodi pevně směřuje ke svému cíli. Naše společnost ty hodnoty zahazuje a snaží se je zrelativizovat ve jménu jakéhosi individuálního pseudohumanismu. Každý má prý nárok na vlastní morálku, vlastní hodnoty. Každý je sám sebe Bohem. Vidíte tu pýchu? To ego?
Na stejném principu dochází k různým ústupkům vůči muslimům, na stejném principu vznikají např. No Go Zones. Proč by se nějaký úředník nebo politik měl prát za nějaké hodnoty? Vždyť přece žádné nemáme. Islám je na stejné úrovni, alespoň podle multikulturalismu. Proč bychom měli bránit islamizaci? Hlavní je vydělat a získat voliče. Teď, teď, teď. Co bude za pár let, kam naše loď dopluje, že ji obsadí piráti, to přece úředníka nebo politika bez hodnot nezajímá. Okamžitý prospěch, to je ta ,,hodnota”, kterou vyznává.
Jak mohou evropští individualisté, kteří se neumí spojit a domluvit, vyhrát nad brutálně kolektivistickým islámem? Individualismus uplatňovaný jako zvěcnělý ideál je implicitně odloučení, je to zpřetrhání vazeb s jinými lidmi a odlétnutí do prostoru. Tím neříkám, že kolektivismus je fajn. Ani jeden extrém není dobrý. Ale my jsme se od jednoho extrému (komunismu), dostali k tomu druhému (individualismu). Zajímavé je, že oba tyto extrémy neuznávají křesťanské hodnoty. Komunismus určil hodnoty podle Marxe, individualismus zas říká, že hodnoty si určuje každý sám.
Ve společnosti, která se odloučila od přirozených hodnot a tradičního řádu, svoboda a rovnost zůstaly z minulosti jako jediné hodnoty, o které je možno se opřít. Tím se ovšem ztrácí harmonie. Obě tyto zvěcnělé hodnoty byly rozprostřeny do mnoha ,,lidských práv” obvykle nevyvážených povinnostmi, hnanými do krajnosti (to je výsledek tzv. pozitivní diskriminace). Staly se ,,zástupnými zákonitostmi”, mají suplovat společenský řád. Proto vidíme, jak se staly modlami, jak se staly směrnicemi k řešení všeho, jak se deformují, protože nejsou vedeny přirozenými principy a jinými normami zajišťujícími rovnováhu hodnot.
Jak může duchovně vyprázdněná Evropa vzdorovat násilnému islámu, který to svoje duchovní pojetí má? Světlo vždycky pohltí tmu, něco vždy vyplní nic. Prosazování deformovaných hodnot je předzvěstí chaosu. Buď bude Evropa založena na křesťanských hodnotách bez relativizace, nebo nebude. Resp. bude islámská. Vyberte si.
Mnoho lidí se děsí toho, jak islamizace Evropy ,,úspěšně” napředuje. Každý rok se situace zhoršuje, přibývá mešit, No Go Zones, vražd ze cti a dalších islámských specialit. Dokonce se přejmenovávají umělecká díla, aby to muslimy neuráželo. Jenže proč? Proč k tomu všemu dochází?Těch příčin je samozřejmě více, ale já bych v tomto článku chtěla rozebrat příčinu, kterou je relativizace hodnot. O té se moc nemluví, resp. je považována za nějakou nedůležitou záležitost, přitom její význam je zcela zásadní. K napsání tohoto zamyšlení mě vlastně přivedl článek na serveru iDnes. Tento server zveřejnil ve vánoční době na titulce rozhovor s pornohercem o tom, že točení gay porna je práce jako každá jiná a že si tím dotyčný pornoherec vydělává, dokud nevystuduje ekonomii a management. Prostě normálka, ,,vzor” naší doby…
V pohádkách to jsou hrdinové, v totalitách to byl správný soudruh, dnes je to gay pornoherec. A opovažte se nad tím někdo pohoršovat. To už vás hlídači ,,správného” světonázoru srovnají do latě, vy bigotní homofobové. Nechcete relativizovat? Točení gay porna kvůli pohodlnosti považujete za odsouzeníhodné? Dokonce vyznáváte i nějaké hodnoty? Křesťanské? No fuj, to jste pak nepřáteli pokrokových a světlých zítřků.
Ale teď už bez ironie. Samozřejmě mě pod článkem zajímala diskuse. Bylo tam docela dost příspěvků, které točení gay porna nepovažovaly za vhodnou brigádu. No a pak tam bylo i pár hlasů, které říkaly: ,,Vy pokrytci, vždyť na porno kouká skoro každý.”
Jenže určovat správnost/nesprávnost určitého jednání na základě ,,to dělají všichni” je docela nebezpečná a nelogická záležitost. Zkuste si představit, jak by vám bylo, kdyby s tím přišel váš syn domů: ,,Mámo, táto, točím gay porno.” Už vidím, jak ho chválíte s úsměvem: ,,Synu, výborně. Tak ukaž, co jste dnes v práci dělali, ať to hned pošlu babičce a celé rodině.”
A přesně taková argumentace se vyskytuje i u zastánců islámu. Ti říkají: ,,No víte, jenže vyznavačů islámu je hodně.” Správnost/nesprávnost nějaké ideologie (náboženství) se přece nemůže posuzovat podle množství lidí, kteří ji vyznávají. Kdyby Hitler zvítězil a nastolil nacismus v celé Evropě, znamenalo by to, že nacismus je v pohodě? Že ho máme tolerovat? Že s ním máme vést diskusi? V případě islámu vidíme snahu o stejnou relativizaci hodnot jako v případě gay a jiných pornoherců, stejnou relativizaci jako v případě pohlavní (gender) rovnosti, jako v případě juvenilní justice a dalších nešvarech naší doby.
Představte si společnost jako loď. A hodnoty jsou jejím kormidlem. Lidé na lodi se od těch hodnot odchýlit mohou, je to jejich svobodná volba, jde to na vrub jejich svědomí. Problém ale nastává, když se vychýlí kormidlo. Kormidlo (a kapitán) musí pořád držet směr lodi. Když se směr změní, loď zabloudí nebo najede na útes a bude zničena. Čtu příspěvky lidí o tom, jak podléháme konzumu, jak si děti neváží autorit, jak se rozpadají manželství, jak dochází k pořád větší korupci, jak dochází k islamizaci…
Jenže to všechno jsou propojené nádoby. Někteří lidé nechápou problém islamizace ve své komplexnosti. Hodnoty nejde vytrhávat z kontextu, nejde je aplikovat tak, jak se to komu hodí. Hodnoty buď společnost má, nebo nemá. Islám hodnoty má. Sice špatné, ale kormidlo jejich lodi pevně směřuje ke svému cíli. Naše společnost ty hodnoty zahazuje a snaží se je zrelativizovat ve jménu jakéhosi individuálního pseudohumanismu. Každý má prý nárok na vlastní morálku, vlastní hodnoty. Každý je sám sebe Bohem. Vidíte tu pýchu? To ego?
Na stejném principu dochází k různým ústupkům vůči muslimům, na stejném principu vznikají např. No Go Zones. Proč by se nějaký úředník nebo politik měl prát za nějaké hodnoty? Vždyť přece žádné nemáme. Islám je na stejné úrovni, alespoň podle multikulturalismu. Proč bychom měli bránit islamizaci? Hlavní je vydělat a získat voliče. Teď, teď, teď. Co bude za pár let, kam naše loď dopluje, že ji obsadí piráti, to přece úředníka nebo politika bez hodnot nezajímá. Okamžitý prospěch, to je ta ,,hodnota”, kterou vyznává.
Jak mohou evropští individualisté, kteří se neumí spojit a domluvit, vyhrát nad brutálně kolektivistickým islámem? Individualismus uplatňovaný jako zvěcnělý ideál je implicitně odloučení, je to zpřetrhání vazeb s jinými lidmi a odlétnutí do prostoru. Tím neříkám, že kolektivismus je fajn. Ani jeden extrém není dobrý. Ale my jsme se od jednoho extrému (komunismu), dostali k tomu druhému (individualismu). Zajímavé je, že oba tyto extrémy neuznávají křesťanské hodnoty. Komunismus určil hodnoty podle Marxe, individualismus zas říká, že hodnoty si určuje každý sám.
Ve společnosti, která se odloučila od přirozených hodnot a tradičního řádu, svoboda a rovnost zůstaly z minulosti jako jediné hodnoty, o které je možno se opřít. Tím se ovšem ztrácí harmonie. Obě tyto zvěcnělé hodnoty byly rozprostřeny do mnoha ,,lidských práv” obvykle nevyvážených povinnostmi, hnanými do krajnosti (to je výsledek tzv. pozitivní diskriminace). Staly se ,,zástupnými zákonitostmi”, mají suplovat společenský řád. Proto vidíme, jak se staly modlami, jak se staly směrnicemi k řešení všeho, jak se deformují, protože nejsou vedeny přirozenými principy a jinými normami zajišťujícími rovnováhu hodnot.
Jak může duchovně vyprázdněná Evropa vzdorovat násilnému islámu, který to svoje duchovní pojetí má? Světlo vždycky pohltí tmu, něco vždy vyplní nic. Prosazování deformovaných hodnot je předzvěstí chaosu. Buď bude Evropa založena na křesťanských hodnotách bez relativizace, nebo nebude. Resp. bude islámská. Vyberte si.