Koller:Neukojení chlapci chtěli trochu multikulturního sexu a ty německé rasistky jim ho neposkytly. Merkelová je ideologicky poblázněná jako Goebbels...

Hackeři udělali dobrou práci, protože občané se dozvěděli pravdu. A tu přece prosazoval Václav Havel, kterým se kdekdo na naší komediální politické scéně ohání jak svatým fetišem. Premiér by měl být hrdý, že se občané dozvěděli, jaký je bojovník za jejich zájmy, jaké má spolupracovníky a kamarády a s jakými názory. Nebo se snad stydí za to, jak jedná? Určitě ne, jen opomněl z přepracovanosti sdělit národu svoje skutečné postoje. V tomto případě přetrumfl i pokryteckou komedii ANO na téma hodný ujo bojující proti uprchlíkům a kradnutí zlých podnikatelů a živnostníků, zatímco jeho podřízení všichni podporují islamizaci, a samozřejmě nekradnú. Nemám dlouhodobě ani nejmenší sympatie k takzvaným zeleným, ale rád bych připomněl televizní vystoupení syna ministra obrany, který označil ANO za sbírku amatérů. To, že se snažil do ní nezařadit herce na postu ministra obrany v době bezpečnostní krize, bych mu i odpustil. 

Můj děda byl sociální demokrat za Rakouska, táta za republiky a v roce 1948 odmítl po neslavném slučovacím sjezdu přestoupit do KSČ, a to třikrát. Já jsem se po dlouhém váhání a s ohledem na rodinnou tradici stal členem ČSSD. Takže z praxe vím, že většina tamní členské základny jsou slušní a inteligentní lidé s rozumnými názory, které se již dlouho liší od názorů vedení. Ovšem mnozí jsou tam, stejně jako já, už jen ze setrvačnosti. Přitom je v členské základně řada špičkových odborníků, ale socialistické panstvo jejich názory přehlíží. Zato si za tučný peníz najímají jako poradce lidi s názory prezentovanými na internetu. Ministři za ČSSD valí miliony do politických neziskovek, což budou asi ta nově vytvořená pracovní místa, a pro důchodce „vybojovali“ 40 korun měsíčně z toho údajně jejich údajně fantastického ekonomického růstu. Možná, že dobře placení pracanti z těch neziskovek táhnou i oslavovaný růst spotřeby. A je zde ještě jeden úderník. Podle zahraničního serveru zvedavec.org je jím jistý socialistický hejtman. Uvedený server prezentuje jeho údajných 29 placených funkcí včetně vyčíslení odměn, což tvoří celkovou částku převyšující měsíčně 3,5 milionu korun. Pokud je informace uvedená v článku pravdivá, musí většina podnikatelů – chystajících se na vládní elektronický úder z ministerstva financí a podporovaný s populistickým povykem celou věrchuškou ČSSD a podlézavou ČT – kolabovat závistí. Žádné podnikatelské riziko, žádné problémy s daněmi, odvody a zaměstnanci, každý měsíc 3,5 mega čistá ruka. Článek nesl název: „To je ale pracant“. Nelze vyloučit, že podobných pracantů bude ve vedení ČSSD víc. Přitom řada členů ČSSD je nezaměstnaných, ale ti panstvo nezajímají. Názory a usnesení místních organizací rovněž nikoho nahoře nezajímají, neobtěžují se ani s odpovědí. Zažili jsme to mnohokrát. Takovou přehlídku nesolidního pokrytectví ve vztahu k voličům, podlézání cizím zájmům a pohrdání vlastními členy jako v současné ČSSD člověk opravdu hned tak nevidí. Ukázkou jejich jednání byl už podraz v prezidentských volbách vůči Miloši Zemanovi. I v současném systému státních zaměstnanců si zajistila pozice jen úzká vybraná skupina socialistické nomenklatury. Čí zájmy tento spolek elitářských zazobaných byrokratů vlastně hájí? Zůstávat s nimi v jedné straně je opravdu hanba. Proboha lidi, tedy oficiálně přátelé, co v té partaji ještě děláte, vždyť na vás ten spolek z lihového domu a spol. dlouhodobě doslova arogantně kašle (slušně řečeno) a stará se jen o sebe a svoje rodiny. Strana sama pro sebe, tedy přesněji pro svoje funkcionáře. Já už toho mám dost a končím. Na závěr se všem omlouvám, že jsem se před lety zastával Dienstbiera s ohledem na jeho otce. A takové volíte? Takový je můj komentář.

Poučit se může pouze ten, kdo se poučit chce. Mnozí reprezentanti týmu prezidenta Obamy působí doslova natvrdlým dojmem. Ostatně tento prezident bude pravděpodobně s odstupem času hodnocen jako jeden z nejubožejších v období po druhé světové válce. Můžeme ho bez nadsázky označit za opravdu nepovedený demokratický multikulturní experiment. Na jedné straně černošský prezident, na druhé straně propad životní úrovně většiny černochů. Kolem 40 milionů Američanů, převážně barevných dostává potravinové poukázky na přežití. Soutěžit o poslední místo bude pravděpodobně pouze s kuřným Billem. Můžeme jen doufat, že příští americký prezident bude mít lepší úroveň a vlastní mozek ve vlastní hlavě a kolem sebe tým odborníků, nikoli ideologů minulosti posedlých válečnictvím.

Vedení EU se chová podle své úrovně, tedy jako stádo postrádající aspoň jednu osobnost. V zajetí socialistických ideálů šedesátých let budou podporovat Turecko a Saúdskou Arábii až do úplné islamizace Evropy, nebo do chvíle, kdy je naštvaní voliči vyženou od přetékajících koryt a následně postaví před soud za rasismus ve formě etnicko-sociálního inženýrství. Rusko dělá, co může, ale v Sýrii by potřebovalo účinnou podporu EU, nikoli neustálé útoky a sankce.

Osobně jsem toho názoru, že Turecko nepatří do NATO ani do Evropy z hlediska historie, etnika ani náboženství. Jak známo, NATO vzniklo s cílem obrany západní Evropy, přesněji států kolem pobřeží severního Atlantiku před převahou sovětské armády. Postupně se rozšířilo na celou západní Evropu. Mělo sloužit k ochraně západoevropské civilizace. Co má Turecko společného s evropskou civilizací a severním i jiným Atlantikem? Je to agresivní islámský stát vyznávající navíc dlouhodobě extrémní nacionalismus, který lze srovnat s nacismem. Všechny neturecké národnosti jsou dlouhodobě záměrně vyháněny, nebo přímo likvidovány. Za to si turecké vedení vysloužilo pochvalu už od německých nacistů za druhé světové války. Oslavné publikace o takzvaném kemalismu tehdy vyšly i v češtině. V současnosti takový rasismus vedení EU velkoryse přehlíží, stejně jako vyvražďování Arménů, Kurdů a dalších národů v Osmanské říši a Turecku. Pokud by se takto choval někdo v Evropě, vedení EU by z něj udělalo nejhoršího zločince. Jakou může mít důvěru občanů politická reprezentace, jestliže jedná naprosto bezzásadově. Turecko jako člen NATO mohlo mít určitý smysl v padesátých letech – situace se však změnila z hlediska rozmísťování amerických raket s jadernými hlavicemi – ale v současnosti je doslova přítěží a pravděpodobným zdrojem problémů. Stačí připomenout válku s Řeckem a obsazení části Kypru a rovněž neustálé vojenské provokace vůči Řecku, o obsazení severní části Iráku nemluvě. Svého času se Turecko mohlo jevit jako spojenec USA z hlediska ohrožení Izraele okolními agresivními režimy. Jenže i to se s postupnou islamizací Turecka stává chimérou. Bohužel velení NATO je natolik posedlé touhou po válce s Ruskem, že zcela ztrácí smysl pro realitu. Dokladem je i nedávné vystoupení prvního komunistického nomenklaturního kádra v nejvyšším velení NATO generála Petra Pavla, který turecký válečný zločin schválil jako odpovídající obranu. Podle mého názoru by konečně měl v Alianci zavanout svěží vítr, jenž by vymetl omezené a zideologizované myšlení z padesátých let a jeho nositele a postavil politiku tohoto nejsilnějšího vojenského uskupení do roviny bezpečnostní reality současnosti. Aktuálně není hlavní hrozbou pro Evropu Rusko, ale islám z Turecka a Saúdské Arábie. A jedna z členských zemí NATO se stále více islamizuje. Bohužel velení NATO velmi připomíná vedení EU, které se v zajetí socialistických idejí chová jako bez mozku. Naše členství v NATO má nepopiratelnou bezpečnostní hodnotu, určitě nás nikdo nenapadne, nicméně je třeba, aby se v jednotlivých zemích prosadily vlastenecké politické strany a vyslaly do velení NATO opravdové osobnosti, kterým leží na srdci původní idea Aliance – obrana Evropy, nikoli rozšiřování až kamsi do dálné Asie a Afriky. Členství naší republiky v NATO má smysl pouze v případě, že zůstane obrannou Aliancí. Zde je třeba zdůraznit jeden fakt. Ve vztahu k NATO existuje u většiny občanů značný zmatek z hlediska terminologie. NATO má v Evropě v podstatě velmi malé vyčleněné síly. Převážná většina národních armád do něj nespadá. Proto je přesnější mluvit z hlediska různých lokálních angažmá typu Libye, Iráku, Sýrie, Afghánistánu, Mali a podobně o členských státech NATO, nikoli o NATO jako takovém.

Někteří publicisté hovoří o tom, že nikdo vlastně neví, čeho chce Rusko v Sýrii dosáhnout, že tam vede hybridní politiku ve smyslu hybridní války i hybridní informační politiky a Západ není schopen jakkoli odhadnout další ruský tah, protože může prý být stejně nelogický a nepředvídatelný. Lze podle vás říci, co je smyslem ruského angažmá v Sýrii? Ano, říká se, že boj s IS, ale je to tak?

Hybridní válka je výmysl ruského generála, který opsal cizí vzor a nazval to hybridní válkou. Kombinace všech možných druhů bojové činnosti spolu s psychologickou válkou byla známá už ve staré Číně. Na to, co ruský generál vydává za svůj nápad, existuje americký armádní služební předpis z poloviny šedesátých let. Rusko podporuje prezidenta Asada, který je stejně jako jeho otec dlouhodobým spojencem. Chce si pravděpodobně zachovat námořní základnu v Tartusu. Nelze přitom popřít, že Asad představuje stále tu nejlepší možnost z hlediska budoucnosti Sýrie. Opakovaně navrhuje zastavení bojů a vyhlášení voleb s tím, že je bude respektovat. Navíc jeho Alávité představují jednu z nejměkčích sekt islámu, která dokonce uznává křesťanské svátky. Na straně Asada je absolutní většina tamních křesťanů. V Sýrii nevznikaly velké problémy ani ve vztahu ke Kurdům, na rozdíl od Iráku a především od Turecka. Přitom se protiruská propaganda snaží podsouvat Evropanům, že Kurdové bojují proti Asadovi, což je doslova lež. Pokud nezvítězí Asad, jsou zde pouze dvě možnosti. Především vítězství Islámského státu a jeho legalizace ve spojení s Tureckem, které ho podporuje. V takovém případě by došlo k děsivé genocidě Alávitů, křesťanů a mnoha dalších Syřanů, kteří Asada podporují. Druhou možností je vítězství slepence spojenců Saúdské Arábie, kterou se evropská média snaží označovat za takzvanou umírněnou opozici. Většinou jsou to bandy islámských fanatiků a teroristů podporovaných právě ze Saúdské Arábie a Turecka. Výsledný efekt by byl obdobný. Vzniklo by cosi možná oficiálně samostatného, ale ve skutečnosti kolonie Turecka obydlená fanatickými muslimy řízenými teroristickým ústředím. V podstatě islámský stát pod jiným názvem s podporou Turecka a Saúdské Arábie jako prostor přípravy teroristů pro šíření islámu. Z tohoto hlediska nesmíme zapomínat na evropský program EuroMed, přívěsek Lisabonské smlouvy, který má začlenit státy kolem středozemního moře do zóny volného pohybu s EU. Takže ve výsledném efektu bychom měli islámský stát jako neoficiálního člena EU v rámci EuroMed. To by se to islamizovalo. A Rusko logicky nemá zájem na sousedství s nějakou islámskou EU na hranici s Ukrajinou. Rusko v Sýrii zcela logicky chrání svoje zájmy. Ale jeho tamní boj proti islámskému terorismu je i bojem za všechny Evropany.

Objevují se mrazivé zprávy s odvoláním na reportáž televize Sky News, že teroristé z ISIS mohou dokázat sestřelit i dopravní letadlo díky tomu, že odborníci pro džihádisty pracující dokázali znovu zprovoznit tisíce starých amerických raket zbylých po intervenci USA do Afghánistánu… Nakolik je to pravděpodobné? Co dalšího nás ještě může ve vztahu k Islámskému státu překvapit ve smyslu, co získali, čím novým disponují atd.?
Islamisté mohou teoreticky sestřelit dopravní letadla už dávno. Mají ruské přenosné protiletadlové komplety Strela-2 a Igla, americké Stinger, možná i některý čínský typ. Získali jich dost ze Saúdské Arábie, Afghánistánu, Iráku a rovněž z Libye po tamním vítězství demokracie a rozkradení většiny výzbroje armády teroristy. Problém je pouze v tom, že tyto komplety mají maximální dosah přibližně kolem 4000 m podle typu a verze. Dopravní letadla létají podstatně výš. Mohou se však použít v prostoru letišť, kde letadla startují a přistávají. Na šotu předváděném v televizi se terorističtí technici hrabali ve starším typu letecké rakety. Na odpalování ze země by se dala upravit dost obtížně a s nejistým výsledkem. Tady bych velké ohrožení neviděl. Nicméně nelze vyloučit, že se teroristům podařilo ukořistit v uvedených zemích nějaký protiletadlový raketový systém středního dosahu, případně ho mohli dostat od nějaké spřátelené vlády. Při svých finančních možnostech, vytvářených dlouhodobými obchody s kradenou ropou přes Turecko a masivním exportem drog, mohou dokoupit jak chybějící díly, tak obsluhu. Každý má svou cenu. A potom může být opravdu veselo, stejně jako nad Ukrajinou. Docela mne pobavily úvahy jakéhosi zahraničního experta nejen nad raketami, ale rovněž dálkově řízenými auty. Dále nad vyhřívanými figurinami z hlediska matení přístrojů pracujících v infračervené části spektra. Dálkově řízená autíčka s náložemi jezdila už před deseti lety v Iráku. Vyhřívané klamné cíle používali před několika lety islámští teroristé v Mali. Mimochodem takové makety používala naše armáda již dávno před listopadem 1989 a v současnosti jsou v nabídce několika firem po celém světě. Takže teroristé nic nevymysleli, pouze jejich tvůrčí úsilí v kopírování komentuje další televizní diletant. Pro změnu kupodivu nikoli v ČT. To je ta hybridní válka v praxi. Vítězství levných řešení a motivovaných bojovníků nad předraženými technologiemi a placenými vojáky bez motivace. Problém je v tom, že motivovaní vlastenci, kteří by mohli účinně přispět v ochraně svých zemí proti terorismu, jsou evropskými médii označování jako extremisté, rasisté, xenofobové, nacisté a podobně, a policie je musí na základě politických rozkazů vyšetřovat a zastrašovat v souladu s rostoucí totalitou v EU. Tedy na jedné straně motivovaní teroristé, na druhé násilně potlačovaná motivace k obraně. A někdo chce, aby se lidé hlásili do armádních záloh a k odvodům. Z jakého důvodu? Aby pomáhali teroristům usidlovat se v Evropě na základě rozkazů z Bruselu a Berlína a bojovali přitom proti svým spoluobčanům odmítajícím násilně vnucovaný multikulturalismus? Kde nejsou po ruce střelné zbraně a trhaviny, stačí islámským teroristům nože a auta. Vidíme to dnes a denně v Izraeli. Jenže vedení EU jedny teroristy vidět chce a druhé ne, a navíc jim v Evropě rozšiřuje základnu. Pro vedení EU existuje jako nepřítel pouze Islámský stát, ostatní islámští teroristé jsou pravděpodobně umírnění bojovníci za demokracii a liská práva. Jak bychom potom mohli nad islámskými teroristy zvítězit. Je zcela jedno, zda si říkají Islámský stát, An-Nusra, umírněná opozice nebo Palestinský džihád. Všichni jsou to teroristé a všichni jsou to muslimové. Zde bych opět připomněl výbuch ilegálních trhavin a ilegální zbraně na palestinské ambasádě v Praze.

Německému Mnichovu hrozily během silvestrovské noci ničivé teroristické útoky, které se mělo povést na poslední chvíli odvrátit. Dá se říct, že už jsme připravenější, že nás teroristé nezaskočí? Znamená to něco, anebo jde pouze o epizodu a hrozba dál trvá a bude trvat?

Je otázka, jak to s těmi útoky vlastně je. Nelze vyloučit, že se německá policie potřebuje předvést, když nechrání vlastní občanky před muslimským sexuálním džihádem či spíše primitivním prasáctvím. A kdo vlastně ti útočníci byli? Určitě se dozvíme, že je nemáme spojovat s takzvanými uprchlíky. Zde bych opět připomněl, že islámští ilegálové jsou v celé Evropě označováni jako migranti, pouze německá a česká propaganda je označuje jako uprchlíky. Teroristé nás zaskočí, kdykoli se jim zachce. V jejich prospěch hraje vždy moment překvapení. Polapit se je daří ve většině případů na základě udání. Jenže to v uzavřené kmenové komunitě muslimů není příliš časté. U nás je na rozdíl od civilizovaných zemí vnímána spolupráce s policií téměř jako zločin. Stačí připomenout lustrační zákon.

Každý, kdo zažil válku v Iráku a Afghánistánu a trochu se z odborného hlediska touto problematikou zabýval, dobře ví, že terorismus lze porazit jen v případě, že je zbaven základny. A tu v případě islámských teroristů tvoří početné komunity muslimů, které žijí jako uzavřená paralelní společnost v některých evropských zemích. V Německu jsou to především Turci. Žádná integrace se nekoná, protože muslimové o ni nemají zájem, kromě zanedbatelných výjimek. Potvrdila to veřejně před několika lety kancléřka Merkelová. Dnes si v rámci své ubohé islamistické komedie pořídila tureckou asistentku. Je v podstatě jedno, zda teroristické útoky chtěli spáchat migranti přivandrovalí letos, nebo před několika lety. Stále jsou to s velkou pravděpodobností muslimové a je zcela lhostejné, zda z Turecka, Bosny, Kosova, Afghánistánu nebo Sýrie. Bohužel se můžeme obávat i nárůstu terorismu ze strany Evropanů neustále šikanovaných rostoucí eurototalitou. Jednou ze základních možností účinného omezení možnosti vzniku teroristických útoků muslimy je zabránění vzniku základen pro terorismus ve formě paralelních uzavřených islámských komunit.

U Německa ještě zůstaňme. V několika velkých německých městech došlo během silvestrovské noci k sexuálnímu napadení asi stovky žen. Útočníci byli popsáni jako lidé s africkým nebo arabským původem. Co k tomu říci? Jak vnímat reakci německých orgánů a kancléřky? A konečně, co soudíte o názorech, že to hlavně nemáme spojovat s migrační krizí?

Útočníci se chovali v souladu s praxí islámu. Jestliže se někdo dopouští hromadného znásilňování v Iráku nebo Sýrii, proč by se tak neměl chovat jinde. Vždyť byli přece do Evropy pozváni kancléřkou Merkelovou, aby rozmnožili stagnující evropské obyvatelstvo. Ženu nevěřícího či nevěřící ženu si mohou přivlastnit. Mohli jsme to v Evropě vidět už na islámských etnických čistkách v Bosně a Kosovu, kde se zúčastnili i bojovníci al-Káidy s podporou humanitárního bombardování. Nejvíce povražděných, znásilněných a vyhnaných na straně Srbů, což potvrzují bez velkého nadšení i statistiky OSN.

K osvětlení problému v Německu stačí odpověď na jeden jednoduchý dotaz. Dělo se něco podobného minulý či předminulý rok? Pokud nikoli, nelze přímou souvislost s ilegály okecat ani popřít. Ale možná to byli hnusní němečtí nacisti a xenofobové, kteří se natřeli líčidly, naučili se arabsky a pořídili si kudrnaté paruky, aby mohli vyvolávat nenávist vůči ubohým uprchlíkům. Situace bohužel potvrzuje pravdivost informací o rostoucím počtu znásilnění bílých žen ve Švédsku, Dánsku, Anglii a možná i jinde, kterou se média snažila politickokorektně ututlávat a politici všemožně ignorovat a okecávat. Určitě se nakonec v ČT dozvíme, že všichni politici to odsoudili a potom nikoho nedopadnou. Navíc bychom neměli těm ubohým nudícím se neukojeným chlapcům zazlívat, že chtěli trochu multikulturního sexu a ty odporné rasistky jim ho neposkytly. Hlavně abychom to nedávali do souvislosti s takzvanými uprchlíky. Paní kancléřku snad už nemá smysl ani poslouchat. Je ideologicky poblázněná jako Goebbels, ale nemá jeho přesvědčivost. Bohužel nebezpečná je stejně.

Prezident Obama v emotivním projevu vysvětloval, co jej vedlo ke střetu s politickou reprezentací země o omezení práva na nákup zbraní. Jak hodnotíte jeho akci a jak v souvislosti s podobnými snahami v Evropě?

Nazval bych to posledním populistickým činem neúspěšného prezidenta. Souhlasím s tím, že zbraně by se neměly dostávat do rukou psychopatům a kriminálníkům. Je otázka, kdo je kriminálník. Do vězení se u nás lze dostat i pro neuvážený výrok, jako v pravé totalitě, nebo pro neplacení alimentů. V takovém případě je zákaz nabývání a držení zbraní značně diskutabilní. Podobná je situace s psychopaty. I ten neslavný Kovář v Uherském Brodě by nestřílel, kdyby nebyl pod dlouhodobým psychickým tlakem a v té restauraci ho štamgasti neuráželi. Jenže o tom se korektně mlčí, Kovář byl účelově označen za blázna, takže důvod střelby je oficiálně neznámý, což je nesmysl. Nikdo nevraždí bez důvodu. Zato se jedná o skvělý argument proti držitelům legálních zbraní. Prezident Obama navíc v pokryteckých slzách účelově lhal. Do trestných činů zahrnul i sebevraždy, oběti chybné manipulace se zbraněmi nebo nehody a podobné případy. Záměrně pominul fakt, že díky držení zbraní občany bylo zabráněno velkému množství trestných činů. To vám potvrdí naprostá většina Američanů. Navíc samozřejmě chce omezovat držení legálních zbraní. Kolik je jich v USA, ale také u nás nelegálně, lze jen obtížně odhadovat. Výsledkem jeho akce je růst nákupů zbraní. Dalším důvodem nákupů je logický a oprávněný pocit ohrožení občanů ze strany islámského státu, případně jiných islámských teroristů, například z Čečenska, nebo Saúdské Arábie (záhadně zabitý a pohřbený Usáma bin Ládin). Vždyť k posledním úspěšným atentátníkům patřila muslimská dvojka. A zase jsme u faktu, že auta na silnicích zabijí v Evropě i USA víc lidí, než teroristé. A kupodivu, auta nikdo nechce zakázat.

Všemožné pokusy evropských politiků o zabavení zbraní bezúhonným občanům v době ohrožení islámským terorismem lze považovat za více než podivné. Výsledkem bude ztráta mnoha zbraní, přičemž ty ilegální stejně zůstanou. Takovéto socialistické a pseudohumanistické akce se vždy ukázaly jako kontraproduktivní nesmysl. Teroristé obvykle nenakupují výzbroj v obchodech a nejdou si ji registrovat na policii. Z bojišť v Iráku, Afghánistánu, Libyi a Sýrii si jich mohou dovézt dostatek ilegálně. Představa, že se je podaří zachytit na otevřených hranicích EU je doslova dětinská. Dalším zdrojem bude Ukrajina. Z celé situace páchne snaha o odzbrojení občanů EU, aby se nemohli bránit islámské invazi a zároveň také strach evropských politiků z vlastních občanů. Je to podivné, jestliže stejní politici jsou přesvědčeni, že vládnou výborně a s podporou týchž občanů a v médiích se všemožně vychvalují. Přitom si za peníze z daní nakupují obrněná auta. I ten zločinec Heydrich jezdil do práce v okupované zemi v otevřeném autě a se šoférem vyzbrojeným malou pistolí. Reprezentanti zločinného komunistického režimu jezdili v obyčejných šestsettrojkách nebo šestsettřináctkách, mnohdy bez ochranky. A demokraté zvolení v demokratických volbách se v obrněncích klepou strachy před svými občany. Pokrytecká socialistická a agrofertská realita pod taktovkou Bruselu a Berlína. Nepáchne zde něco shnilého? Opravdu je chcete volit?

Slibuji všem, že další články už budou opravdu kratší.