Ježíšek zase nepřišel, zato české dějiny se pohnuly! - tip kulturního referenta

záběr z filmu Lavička Františka Havla

9. 1. 2016, Petr Ďoubalík, zdroj: nwoo lavicka

Film Lavička Františka Havla (tvůrčí skupina Kostnické náměstí, scénář Lenka Procházková) a písnička Koleda (skupina Traband, video, text)

Možná je to jen můj pocit, možná se pletu, možná mi mnohé uniklo. Ale zaznamenal jsem premiéru filmu Lavička Františka Havla a zmocnil se mě takový pěkný sváteční pocit: že ten kratičký samizdatový snímek je startem do nové epochy českého národa!




Už zase máme "kulturní frontu bojující", lidi nespokojené se stavem věcí, nezmanipulované, myslící a tvořící. Jasně, sami tvůrci předem upozorňují, že je to jen první pokus, nesoucí chybičky nadšených amatérů, nabádají nás ke shovívavosti. Já mám ale pocit, že bych mu odpustil snad všechno, hlavně že vznikl. Marně jsme čekali, že nás konečně překvapí někdo z "umělců", ale ti točí buď jen samé pičičárny (promiňte mi ten výraz, líbí se mi, používám ho jen zřídka) nebo se do omrzení vrtají v předlistopadové minulosti (kterou někteří ani nezažili). Nevšimli si, že současnost je převratná? Tak ten prapor zdvihli herci ochotníci. Díky! Mimochodem - jsme jimi i my všichni, a jak hra dopadne, závisí právě na nás.
A nebyla to náhodou také lavička Františka Havla, na které marně čekal na Ježíška tento člověk?
Tuto písničku skupiny Traband o Vánocích v rádiu i televizi málo hrají. Měl jsem strach, že byste ji mohli minout. Byla by to škoda, vždyť ta Koleda je krásná, i když smutná. Je prostě jen ze života. Toho opravdového.

skupina Traband, foto: Ď.

skupina Traband, foto: Ď.

skupina Traband, foto YouTube

Kdo si zazpívá s námi:
KOLEDA, skupina Traband

Na lavičce v parku, přikrytej novinama
leží ňákej chlápek, špínu za nehtama
s prázdnou láhví méruňkóvice
Vločky snášejí se na jeho mastný vlasy
na děravý boty od Armády spásy
tak tu zase máme bílý vánoce, bílý vánoce

Ježíšek zase nepřišel, jen zlatý prasata a bílý sloni
Asi se někde zapomněl, jako předloni, jako loni

Na lavičce v parku, skrčenej pod kabátem
Možná se mu zdá o řízku se salátem
o čistým prádle, o teplý pósteli
Mráz mu jeho tvář zkřivil do grimasy
Navždy bude spát, na věčný časy
s přimrzlým úsměvem, šťastný a véselý, šťastný a véselý

Ježíšek zase nepřišel, jen zlatý prasata a bílý sloni
Asi se někde zapomněl, jako předloni, jako loni

Na lavičce v parku, leží pod kabátem
Možná se mu zdá o řízku se salátem
o čistým prádle, o teplý pósteli
Mráz mu jeho tvář zkřivil do grimasy
Navždy bude spát, na věčný časy
s přimrzlým úsměvem, šťastný a véselý, šťastný a véselý,
šťastný a véselýý!