Ankara začíná být nervózní, protože chápe, že "v důsledku změn v poměru sil v regionu může Moskva zavřít oči nad rozdělením Turecka a Saúdské Arábie, které již začalo", což je "pro Ankaru a Rijád nejméně očekávaný výsledek "arabského jara".
Turečtí politici, kterým se nepodařilo dešifrovat skutečnou politiku USA v regionu, zjevně nebudou mít brzy pomyšlení na chalífát, ale starosti se zachováním územní celistvosti země.
Při sledování událostí na Blízkém východě dospěl redaktor IA REGNUM Stanislav Tarasov k závěru, že Turecko svou dvojakou zákulisní hrou podkopalo svou důvěryhodnost u mezinárodního společenství a vyvolalo nelibost u svých partnerů v NATO, což by v dohledné době mohlo vést k jeho rozpadu.
Pokud ještě před rokem jen ti nejprozíravější předpovídali možné rozdělení Turecka, v posledních měsících o tom nemluví leda tak úředníci v Bruselu a Washingtonu. Projekt "Nový Blízký východ", který inzerovala americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v červnu 2006 v Tel Avivu, pokračuje. Soudě podle prohlášení různých západních "vysloužilců", další na seznamu je Turecko.
Udivuje na tom všem jediná věc: nám, obyčejným občanům, se vždy zdá, že u moci jsou lidé, kteří jsou schopni analyzovat situaci, že tam nejsou žádní hlupáci. Ale ne! Existuje mnoho příkladů: Milošević, Hussein, Mubarak, Kaddáfí, nyní, jak se zdá, přichází řada na Erdogana. Jediný, komu se zatím podařilo (neznámo na jak dlouho) uniknout ze smrtícího objetí USA, je Bašár Asad.
A mimochodem, pro ty, kteří si nepamatují: Asad se smál, když Kaddáfí říkal, že brzy přijdou za dalším "z nich." První, na koho došlo, byl sám Kaddáfí, pak přišla řada na Bašára Asada.