Jiří Baťa
1. 2. 2016
Již více jak 70 let (brzy 71 let) máme mír. Nelze však říct, že mír světový, protože po celou dobu ve světě existují lokální války všeho druhu a rozměrů. Válka v Korei, Vietnamu, Kambodži až po tu poslední v Sýrii a ty drobnější, lokální, které my tady v ČR snad ani neregistrujeme. Máme mír, ale ten nás také něco stojí. Pravicoví politici tvrdí, že do armády, lze-li to ještě armádou vůbec nazývat, prý málo investujeme. No není divu, jsou-li k tomu tlačení samotnými USA a co by oni zase pro ně neudělali, že? Do vlastní armády málo, o to více jde peněz do NATO, které má být partnerem Armádě ČR.
Zde není od věci připomenout slova „zbožňovaného“ Václava Havla který také prohlásil, cituji „ Již nikdy do žádného (vojenského) paktu nepůjdeme!“ (1990). Opak se stal pravdou a do NATO nás vehnal svými řiťolezeckými praktikami, aby se zavděčil svým z USA chlebodárcům. Ostatně, Havel toho nasliboval mnoho a jen málo toho splnil. Ale zpět udržování světového míru. Je tomu skutečně tak, že naše členství v NATO přispívá k zachování mírového soužití ve světě?
Budu se opakovat když napíši, že jsme členy NATO. C o to znamená v praxi? Především to, že do tohoto paktu přispíváme ročně cca 40 miliardami korun. Čemu slouží tyto peníze? Především a hlavně na vyzbrojování vojsk NATO, na postupnou obnovu zbrojního arzenálu, na logistiku a řadu jiných věcí. To vše za účelem chránit světový mír, zabezpečovat se proti možnému napadení nepřítelem. Z pohledu naší vlastní bezpečnosti si však můžeme položit otázku: odkud nám hrozí napadení, kým nebo čím jsme ohroženi? Odpovědi budou dvě: jedna ze strany pravicových politiků, že nás ohrožuje Rusko, druhá, že nás ohrožuje válka v Evropě, vyvolaná USA. Co je a co není reálné? Domnívám se, resp. jsem o tom hluboce přesvědčen, že Rusko nemá nejmenší zájem vyvolat válečný konflikt, ať už se jedná o napadení České republiky, nebo jiného evropského státu, jak se často lživě uvádí např. pobaltských států a pod. Nelze však vyloučit, že válku vyprovokují samotné USA, neboť prostřednictvím NATO činí takové vojenské kroky, které mohou vyprovokovat ruskou stranu (k protiopatření), které se může stát zápalníkem pro vojenský konflikt v Evropě. Ten se totiž SSA snaží vyvolat za každou cenu zvláště, byl-li úspěšně zažehnut protiruský oheň a nálada na Ukrajině.
Zmínil jsem, že ČR přispívá do společné kasy NATO přibližně 40 miliardami korun ročně. Tím, že této alianci finančně přispíváme a finanční prostředky jsou pak používány k plnění plánů americké administrativy, se ve skutečnosti podílíme i na vyvolávání nepokojů a různých provokačních aktivit velení NATO např. budování vojenských základen v blízkosti ruských hranic, či vojáky NATO vedený kamuflovaný výcvik příslušníků ukrajinské armády s taktickým cílem prezidenta P. Porošenka na výcvik neomezeně prodlužovaný, který umožní vojskům NATO vybudovat na území Ukrajiny svou základnu přesto, že Ukrajina dosud není (a snad ani nebude) členským státem aliance.
Náklady na „provoz“ Armády ČR nejsou nezanedbatelné neboť roční rozpočet na armádu např. v r. 2014 činil 42 miliard 854 milionů 736 tisíc korun. ČR se v NATO podílí příspěvkem 0,8829% z celkových nákladů NATO. Je to málo, dost nebo hodně? Vezmeme-li v úvahu, že přispíváme do rozpočtu NATO cca 40 mld. Kč a na vlastní armádu jde z rozpočtu dalších více jak 40 miliard korun, potom nás stojí česká armáda (je-li vůbec relevantní mluvit o armádě) a členství v NATO ročně cca 82 miliard korun, tedy cca 3,3 miliardy US dolarů. Ve srovnání s následující tabulkou je to suma relativně velmi nízká, která nás řadí někde na její chvost. Následující výčet deseti zemí, které nejvíce investují do své armády, byl sestaven na základě údajů mezinárodní organizace SIPRI (The Stockholm International Peace Research Institute):
USA …......................... 618,7 miliard USD
Čína …......................... 171,4 -“-
Rusko …........................ 84,9 -“-
Saudská Arábie …........ 62,8 -“-
Francie …...................... 62,3 -“-
Japonsko ….................. 59,4 -“-
Velká Británie ….......... 56,2 -“-
Německo …................... 49,3 -“-
Indie ….......................... 49,1 -“-
Brazílie …...................... 36,2 -“-
Celkem …................. 1,250 miliard USD
(Zdroj: Haló noviny 29.01.2016)
Z tabulky vyplývá, že nejvíce investic do armády vkládají USA přesto, že je jen málo pravděpodobné, že by samotné Spojené státy americké byly vojensky zvenčí napadeny. Notabene, většina vojenského potenciálu se nenachází bezprostředně na území USA na svou eventuální obranu, ale na vojenských základnách po celém světě. USA tedy neinvestují do armády pro svou vlastní bezpečnost, ale pro své imperiální potřeby a úmysly při získávání výhodných strategicko-ekonomických území ve světě. Existuje-li nějaké válečné nebezpečí s relativní nadějí na úspěch, v žádném případě nehrozí od jiných států, než od USA. V případě války Ruska se světem má Rusko proti USA výrazně omezené možnosti, protože je schopna více méně vést lokální válku na území Ruska, zatímco USA mohou, za pomoci a účasti NATO, vést válku prakticky na celém světě (a hlavně mimo území USA).
Je proto zcela na místě důrazně odmítat expanzivní celosvětovou politiku USA a NATO v jakýchkoliv formách, protože taková politika nejen ohrožuje mírumilovné národy, ale jde především na úkor životní úrovně a mnohdy i životů milionů lidí na celém světě. Nás v Evropě nevyjímaje.