Vážený pane premiére,
obracím se na Vás s žádostí, abyste z titulu své funkce prošetřil veškeré události, které vedly k úmrtí mého manžela, poslance Evropského parlamentu PhDr. Miloslava Ransdorfa, CSc. Žádám Vás, abyste inicioval jednání se Švýcarskou konfederací v tzv. „švýcarské kauze“, jejíž verzi znáte z veřejnoprávních objektivních českých médií.
Žádám, abyste švýcarské straně vznesl následující otázky:
1. Z jakého důvodu banka odmítla jednat s člověkem, vybaveným plnou mocí od klienta?
Manžel šel do banky s plnou mocí od klienta, která ho opravňovala k NAVÁZÁNÍ KONTAKTU s bankou, nikoli k výběru peněz, jak stále uvádějí česká média.
2. Manžel trval na tom, ať s ním banka na základě plné moci jedná. Byl odmítnut a členem ochranky vyzván, aby odešel. Manžel byl ochoten banku opustit v případě, že mu vystaví potvrzení, že s ním odmítají jednat. Proč mu banka toto prohlášení nevydala?
3. Z jakého důvodu zavolala banka na manžela policii?
Manžel v bance žádné dokumenty nepředložil (nebylo komu), nikdo z pracovníků banky je neviděl. Nikdo z banky tedy nemohl vědět, jsou- li jeho dokumenty pravé či nikoli. Dokumenty měl stále u sebe, předložil je až přivolané policii na jejich služebně.
4. Jak je možné, že řadoví kantonální policisté na místní služebně mohli okamžitě vědět, že dokumenty jsou falešné? Odborná expertiza a ověřování listin přece vyžadují nějaký čas.
4. Proč banka dodnes nezveřejnila kamerové záznamy, které by potvrdily ( ev. vyvrátily) manželovu verzi o jeho pohybu a chování v bance? Opakovaně, ale marně, žádal o jejich vydání.
5. Jak se mohlo stát, že švýcarská policie manželovi odepřela možnost kontaktovat rodinu? O jeho zatčení jsem se dozvěděla až druhý den, a to z českého tisku.
6 Jakým právem mu policie znemožnila kontaktovat i české zastupitelství a Evropský parlament?
7. Jak se vůbec mohlo stát, že manželovi švýcarská policie odepřela léky na diabetes a hypertenzi v potřebném množství? Především mu vůbec nezajistila noční inzulín, místní lékař ho neměl k dispozici. Manžel měl noční inzulín v autě, požádal policisty, aby mu jej přinesli ze zaparkovaného vozidla, ale policisté ho prý v autě nemohli najít! Léky na tlak nedostal buď vůbec, nebo v nedostatečném množství. V noci měl zdravotní potíže, způsobené enormním zvýšením tlaku, třikrát zvonil na stráž, ale nikdo nepřišel. Manžel zůstal bez potřebných léků.
8. Jak mohla švýcarská policie předstírat, že manželovi nerozumí, když manžel ovládal všechny čtyři oficiální jazyky Švýcarské konfederace? Pokoušeli se vytvořit umělou jazykovou bariéru tím, že na něj mluvili výhradně Schweizerdeutsch (manžel rozuměl i tomuto nářečí). Je ale vyloučené, aby státní zaměstnanci neovládali aspoň jeden oficiální jazyk své země.
9. Pokud byly předložené dokumenty falešné, jak to, že manžel nebyl z ničeho obviněn, byl po vyčerpání zákonné lhůty k zadržení státním zástupcem bez problémů propuštěn a mohl odcestovat do republiky?
10. Pokud byly dokumenty pravé, jak to, že se banka manželovi oficiálně neomluvila, ačkoli ji žádal o vyjádření a o omluvu?
Dále Vás, pane premiére, žádám, abyste inicioval vyšetřování s příslušnými osobami EU a s příslušnými osobami na české straně:
1. Jak to, že když byl manžel, občan EU a ČR, zadržen, nenašel se žádný zástupce ani EU, ani ČR, aby mu zajistil alespoň základní lékařskou pomoc? K čemu máme státní orgány, Listinu základních práv EU a Úmluvu o lidských právech Rady Evropy, když si v civilizované cizině dovolí chovat se k českému občanu (zde není podstatné, že manžel měl funkci europoslance) jako ke psovi?
2. Jak to, že nebylo kontaktováno švýcarské velvyslanectví? Ambasády jsou snad taky pro to, aby pomáhaly občanům v nouzi.
3. Jak to, že nikdo z české strany nežádal informace od švýcarského velvyslance v Praze Antoniettiho? Aféra plnila přední stránky novin a manžel přece patřil k předním českým politikům. Jak to, že nikoho z kompetentních orgánů nezajímalo, co se opravdu stalo? Odkud pramenil absolutní nezájem o manželův osud?
4. Jak to, že po propuštění nebylo první snahou EP poskytnout manželovi pomoc, ale získat od něj vysvětlení, a to mnohem dřív, než se vůbec mohl vrátit do vlasti? Nátlakovým a nevybíravým způsobem se k němu choval předseda EP Martin Schulz.
5. Proč se dodnes ani české státní, ani evropské orgány nedomáhaly zveřejnění bankovních kamerových záznamů?
6. Jak se mohla česká média dozvědět o zadržení mého manžela dřív, než jeho vlastní rodina?
7. Kdo rozpoutal, řídil a platil bezprecedentní zběsilou mediální štvanici na manžela?
8. Proč sdělovací prostředky včetně veřejnoprávních místo toho, aby dělaly svou práci- informovaly a pátraly po důvodech jednání švýcarské banky a policie a důsledně sledovaly postup státních orgánů - se soustředily výhradně na manželovu dehonestaci?
Vážený pane premiére, očekávám odpovědi a vysvětlení ode všech stran- od švýcarské, české i z Evropského parlamentu. Nevylučuji, že dodatečně vznesu další otázky.
Vážený pane premiére, vyzývám Vás, abyste se věnoval vnesení světla do tvz. „švýcarské kauzy“, která, jak jsem přesvědčena, manželovi ukrátila život, s plným nasazením.
S úctou
Mgr. Vlasta Ransdorfová
V Praze 30. 1. 2016