Kabaretní hrůza pokračuje: Policie musela přiznat, kdo je „muž v hnědém“.

Řeč je samozřejmě o sobotních protestních demonstracích v Praze, které korunovalo několik absurdních událostí, jež se – především díky nezávislým internetovým médiím – nedaly zamést pod koberec. A tak pro ně nyní mediální mainstream, v soudružské spolupráci s vládou a policejními představiteli, vyrábí ještě absurdnější legendy.

Ministři revolucionáři

Jakmile se na internetu objevilo video s cinknutými maskovanými „pravicovými extrémisty“, které do střetu s anarchisty-vítači (imigrantů) diriguje „muž v hnědé bundě“, v „centrále“ viditelně vypukl poplach. Ale ještě se zdálo, že to půjde „vysedět“. Jenže pak následovalo rozbité okno ve feťáckém doupěti (tzv. Klinika) okupovaném anarchistickou skupinou (tzv. Síť revolučních buněk). A protože tito „revolucionáři“ patří k bojové pěsti „pražské kavárny“, začalo být nejen mediálně dusno.

Ministr vnitra Chovanec (ČSSD) prohlásil, že incidenty dává vyšetřit a ministr spravedlnosti Pelikán (ANO) opáčil, že policie v Praze selhala. Ministr Dienstbier (leví ultras ČSSD) šel demonstrovat před napadené doupě jeho „revolučních buněk“ a premiér Sobotka se spolu s politickým mainstreamem vytasil s originálním „dramatickým“ vyjádřením, že násilí je nepřípustné.

Což samozřejmě směřovalo k tisícům demonstrantů proti vládnímu imigrantskému nicnedělání, nikoli k třiceti zoufalcům z „Pražského Majdanu“, kteří se svou demonstračičkou před Strakovkou (na Sobotkovu podporu) hanebně zkrachovali. Nevyřčeným, ale zcela jasným cílem „varování před násilím“ byl pochopitelně primárně prezident republiky. Sobotka prostě „násilí“ potřeboval, a tak mu jím – „kdosi“ – posloužil. Jenže mimořádně nešikovně a navíc (zčásti) „propíchnutě“. A tak začal malér, který pokračuje.



Druhá verze lži

„Centrála“ chvíli váhala, co s podivnými zakuklenými „pravicovými extrémisty-násilníky“ a hlavně jejich dirigentem v hnědé bundě udělat. Mluvčí policie nejprve samozřejmě zatloukal. „Hnědák“ prý s policií neměl nic společného. Jenže to bylo udržitelné jen na pár hodin.

A tak následovala opačná verze – stejně tak oficiální, jako předchozí zatloukání: Chlap je sice opravdu (jak si náhle vzpomněli) „policista v civilu“, ale byl tam prý nikoli, aby střet organizoval, ale aby mu zabránil. Kupodivu se nikdo z novinářů nezeptal, proč nám nejprve lhali. A tak teď jen doufají, že nebudou nakonec muset vydat verzi třetí – tu už skoro pravdivou. Tu, kterou zná každý, kdo dotyčné video viděl.

Mimochodem ti tajní jsou ve skutečnosti dva, druhý má bundu barvy šedi. „Útočníky“ režíruje ovšem (také značně mizerně) ten v hnědém. Aby verze byla aspoň nějakou chvíli udržitelná, musela ji intenzivně podpořit hlavní média. A to je další záhada: Proč tak učinila – vedle tzv. veřejnoprávních – tentokrát společně Bakalova (HN, Respekt atd.) i Babišova (MfDnes, LN, idnes atd.)? Právě tato záhada je, jak uvidíme, asi zcela klíčová.

Mají nás opravdu za hlupáky?

Takto scénu policejní provokace obhajuje MfDnes: „Nezamaskovaný muž kráčel podél průvodu anarchistů, nato se připojil k zakuklencům a mírnil je...“

Jsou jen dvě možnosti: Autor buďto video zná jen z doslechu, nebo – spíše – nám chce říci, že černé je bílé a naopak. Věří, že síla psaného slova změní realitu. Odvážný postoj. Jde však ještě dál:

„..Na mužově chování nebylo vůbec nic zvláštního: šlo o policistu a nejspíš o příslušníka protiteroristického útvaru. Situaci monitoroval a vzhledem k tomu, že zakuklence z řad fotbalových chuligánů znal, snažil se je usměrnit.“

Toto opakování policejní mantry už je závažnější tvrzení. Připomeňme, že levičácký server Antifa (řízený BIS) přišel okamžitě s tvrzením, že „kompars“ domnělých extrémistů tvořili fotbaloví fandové Slavie a Bohemians, nikoli policisté. Slávistický „kotel“ (jakési sdružení sešívaných ultras) se od nich okamžitě distancoval a prohlásil, že je nezná.

Poučení pro kotelníky

Slávistům (a v podstatě všem dalším fanouškovským „kotlům“) doporučuji, aby je raději identifikovali včas. I kdyby tato verze byla pravdivá, neznamená to nic jiného, než že mají mezi sebou „infiltrované“ profesionální policejní provokatéry, kteří na stadiónech vyvolávají cíleně střety. Teď byla tato policejní „družstva“ operující zřejmě v několika klubech (a možná ne jen sportovních) na akci v ulicích Prahy pouze „centralizována“, takzvaně „pověřena jinými úkoly“.

To také vysvětluje, proč je „velící důstojník“ (muž v hnědém“) znal, jak říká autor komentáře v MfD, ačkoli měli kukly. Ostatně, pro jistotu byli zcela neškodní. Měli jakési ohebné tyče, házeli plastové láhve – i dlažební kostky vypadaly podezřele lehké. Ve skutečnosti nesměli nikomu ublížit.

Občas si zaskočili do budovy ministerstva vnitra (prý omylem, říká policie) – a když bylo vše natočeno Českou televizí, pokojně se „rozešli na ubikace“. Nikdo je nepronásledoval (ani policista v hnědém), nikdo nechtěl zjistit, co jsou zač, aby je upozornil, že kuklami se dopustili nezákonnosti. Nic.

Poučení pro revolucionáře z Kliniky

Ještě zábavnější je „mediální přikrytí“ domnělého „útoku na Kliniku“: „Uvnitř budovy v době střetu přebývalo osmnáct osob. Všichni byli poté evakuováni, přičemž jeden z nich utrpěl zranění hlavy. Na místě pak začaly operovat zásahové jednotky a policie prostor označila jako místo činu až po útoku. Jak je možné, že přijela pozdě, když v centru věděli o chuligánech už předem? Jak je možné, že nedisponovala těmito informacemi také? To snad policie sobotní demonstrace nemonitorovala?,“ ptá se autor komentáře v MfD.

Mohli bychom přidat i další – mnohem podstatnější – otázky: Odkud členové Sítě revolučních buněk v „centru“ věděli, že na ně „chuligáni“ jdou? Jak to, že vůbec nikoho z útočníků neviděli, nevyfotografovali, nenatočili na telefon? Jak to, že „útočníci“ nejsou ani na záznamech z pouličních kamer, když jde o místo, které je výtržnostmi pověstné? A pokud jsou, proč nám tento záznam už dávno policie neukázala? Ztratil se snad? Nebo zrovna měly kamery „poruchu“?

Poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) ostatně vysvětluje, kdo jsou revolucionáři z Kliniky: „Až se budete někteří dojímat nad squattery z Kliniky, nedělejte z toho Křišťálovou noc a útok nácků proti migrantům. (...) Tady už je jeden podnik, tzv. Řízkárna, více než rok terčem jejich útoků, majitelům hoří auta, několikrát týdně se odehrává vyklizení celého komplexu, přicházejí oznámení o jedech v jídle etc.... Za co? Propustili jednoho zaměstnance, kamaráda squatterů z Kliniky..."
Jak je to tedy doopravdy?

Nejpravděpodobnější varianta je tedy vcelku prostá: Útočníky na „Kliniku“ nikdo nikdy neodhalí (že jsou ti „fandové“ Slavie ale výkonní!), stejně jako členy Sítě revolučních buněk, kteří řádí v ulicích zcela bez zájmu médií. Jsou totiž „proimigrantští“ – a tedy nedotknutelní, stejně jako zločinci v německých ulicích, které k nám tak intenzivně chtějí přivést, aby „revoluce“ dostala ten správný lidský materiál. Vycvičený na bojištích ISILu.

Stejně tak neuvidíme před soudem či na výslechu domnělé „fandy“ Slávie – tentokrát již nezamaskované v kuklách. Někde se později pod čarou možná dočteme, že dostali pořádkovou pokutu. A předisponují je na jiná „hřiště“. Jejich tváře určitě neuvidíme.

Tato legrace-hrůza nebude mít vůbec žádnou dohru. Česká televize a spol. bude jen ještě několik dní „řešit“ takzvané pravicové extrémisty, s nimiž je (jak napsal již jeden německý deník pod titulem Prezident žhář) propojen Miloš Zeman. Pro tuto příležitost to bohatě stačí.

Za „horizontem událostí“

Jenže pod povrchem lží a mystifikací kvasí něco mnohem vážnějšího: Nepovedený kabaret, který jsme sledovali, ústí do bojů ve vládě – jak ukazují zmíněné rychlé výroky ministrů (a premiéra) ČSSD a ANO. A teprve za těmito výroky se skrývá skutečná válka tajných služeb a některých speciálních policejních útvarů (plukovník Šlachta, ÚOOZ) a klika prokurátorů (Bradáčová, Ištvan), o kterou jde. Protože stále jde o totéž: Uchopit faktickou moc v zemi a podřídit si politiky-loutky.

Je více než patrné, že všechny poslední události – výměna Libanonce Fajáda za naše „rukojmí“, zveřejnění (Bakalův Respekt) částky, za kterou stát „vykoupil“ dvě unesené Češky, vyšetřování, kdo vynáší informace z Bezpečnostní rady státu novinářům – to vše s posledním „pražským kabaretem“ policejních provokací úzce souvisí.

Mnohé se nám již rýsuje. Připravujeme o tom materiál. Narozdíl od korporátních médií totiž nenecháme tyto kauzy zmizet za „horizontem“ událostí.

Nejde o nic menšího, než abychom se brzy nestali cizinci ve vlastní zemi. Nebo dokonce – v lepším případě – jen „migranty“. A to skutečně hrozí.