10. 2. 2016 Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com
Trend je bohužel zřejmý axprojevuje se všude – ve faktickém absolutním otevření hranic země, v naprosto nedostatečné registraci a evidenci migrantů, v nejširším smyslu slova v oblasti bezpečnosti státu ixjednotlivých občanů. Platí ono známé „právo je vymahatelné jen tehdy, není-li porušováno masově“.
Policie často nekoná, jak by měla, protože
1/ je to nad její fyzické možnosti,2/ chybí dostatečná opora v zákoně,3/ jí v tom brání pokyn shora (případ Kiel – viz dále).
Ad 2/: Spolková policie varovala veřejnost před skupinkami migrantů, kteří ve vlacích okrádají cestující. Pachateli jsou většinou mladí muži ve věku 16 – 30 let původem z Maroka a z Alžírska. I když je policisté při činu přistihnou a zadrží, musí je opět pustit. Důvod: zadržení nemají doklady, s policií se nedomluví, nespolupracují.
Po celém Německu se formují jednotky domobrany, které však vláda pro nedostatek právní úpravy považuje za nezákonné a hrozí jim sankcemi. Nejen během demonstrací pro i proti vládní imigrační politice se v ulicích německých měst dějí věci ještě nedávno nemyslitelné.
http://www.metropolico.org/2016/01/28/klauen-ohne-konsequenz/http://www.metropolico.org/2016/01/16/wir-werden-hart-gegen-buergerwehren-vorgehen/
Situaci výstižně popsal Wolfram Weimer v článku, který pod názvem „Před zákonem jsou si všichni rovni“ uveřejnil koncem ledna 2016 Handelsblatt. (W.W.: *1964, nakladatel a novinář, bývalý šéfredaktor Die Welt a Berliner Morgenpost, v současnosti v téže funkci ve zpravodajském týdeníku Focus a v politickém magazínu Cicero, zakladatel Weimer Media Group, sám sebe označuje za vyznavače konzervativních hodnot.) Hlavní myšlenky Weimerova textu:
Naše země porušuje zákony o režimu na hranicích, v Kolíně se ignoruje masová kriminalita, v Kielu policie kapituluje před drobnou trestnou činností migrantů. Toto všechno nemá nic společného s právním státem. Článek 3 německé ústavy hovoří jasně a jednoznačně: „Před zákonem jsou si všichni lidé rovni.“ V praxi je tomu však úplně jinak. V Kielu například se vedoucí představitelé policie a státního zastupitelství dohodli na tom, že migranti bez dokladů nebudou za menší delikty stíháni (krádeže v obchodech, poškozování cizí věci). Jinými slovy: Němec bude za krádež v obchodě potrestán, migrant nikoli. Za normálních okolností by něco takového znamenalo celostátní skandál, ne však dnes – stát totiž porušuje právo systematicky a soustavně, takže „případ Kiel“ vlastně už nehraje roli.
Paragraf 15 zákona o pobytu cizinců v zemi („cizinec, který chce do země vstoupit bez povolení, bude na hranici vykázán“) je na hranicích porušován ve statisících případů – jako by právo vůbec neexistovalo. Ve statisících případů je porušován i paragraf 18 zákona o azylovém řízení, jenž nařizuje odmítnout možnost vstupu do země lidem nemajícím na získání azylu šanci, protože přicházejí z bezpečného státu.
Lze říci, že německý stát porušuje právo v míře, kterou jsme dosud znali jen z tzv. banánových republik. Platí to i o oblasti trestního práva. Paragraf 96 zákona o pobytu v zemi stanoví trest odnětí svobody v délce tří měsíců až pěti let pro toho, kdo jinému napomáhá při nepovoleném vstupu do Německa, pokud dotyčný jedná opakovaně nebo ve prospěch většího počtu cizinců. Akce typu „Refugees Welcome“ podporující nezákonné překročení hranic v masovém měřítku jsou tedy podle platného práva trestné. Rovněž migranti, kteří vstoupili do SRN bez víza platného pro schengenský prostor, spáchali podle par. 95 téhož zákona trestný čin. V současné praxi ovšem ani tato ustanovení zákona nikdo nerespektuje a ilegální vstup do země se trestně nestíhá. Naši přední odborníci na ústavní právo jsou toho názoru, že současná praxe na hranicích státu odporuje německé ústavě. Shrnuto: migrační politika Berlína způsobila hlubokou krizi německého právního státu.
Její důsledky se netýkají jen krádeží v Kielu, událostí v Kolíně a okrádání lidí ve vlacích. Rovněž ve stále větším počtu běžných každodenních situací najednou žádné „normální“ právo neplatí. V Německu se povážlivě šíří stav bezpráví. Migrant přistižený v tramvaji nebo ve vlaku bez platné jízdenky smí jet dál, německý žák ale nikoli. Pokladní v supermarketu ztratí kvůli opomenuté záloze na láhev zaměstnání, migrant si ale může odnášet nezaplacené zboží zcela beztrestně.
Paragraf 3 odstavec 3 ústavy přitom hovoří jasně: „Nikdo nesmí být ani upřednostněn ani znevýhodněn kvůli svému pohlaví, původu, rase, jazyku, vlasti, víře a náboženským nebo politickým postojům.“ Jenže přesně to se děje. Tolik tedy Wolfram Weimer.
Sárský ministr vnitra (CDU) varuje před nepokoji a násilím v zemi, pokud se počet migrantů rychle nesníží. Vyjádřil se jasně:
„Uprchlická krize podstatně narušila veřejný pořádek v Německu. Lidé znejistěli a mají strach.“
Uvedl dále, že od silvestrovských událostí v Kolíně je zřejmé, že bezpečnost veřejného prostoru je ohrožena. Od spolkové vlády ministr požaduje okamžité a razantní snížení počtu přicházejících migrantů, protože „další milion nezvládneme.“ V opačném případě je podle politika nutné počítat s nepokoji a s násilím jak v ubytovnách migrantů, tak mezi běženci a domácím obyvatelstvem.
„Německo se ocitlo na hranici svých možností“, uzavřel ministr.
Ulf Küch, náčelník kriminální policie v Braunschweigu, požaduje důsledný postup proti žadatelům o azyl, kteří spáchají trestný čin. Migranti původem z Tuniska, Alžírska a Maroka se dopouštějí trestné činnosti výrazně častěji než běženci z jiných zemí. Policejní náčelník hovořil konkrétně o 150 – 200 azylantech ze severní Afriky, kteří „tu žijí už delší dobu a již dávno by bylo mělo být možné je vyhostit, kdyby je jejich mateřské země přijímaly.“ V zájmu co nejrychlejšího potrestání pachatelů doporučil rovněž užší spolupráci policie a státního zastupitelství. Podle Kücha je známo, že pod záminkou žádosti o azyl přicházejí do země osoby s cílem páchat trestnou činnost. Tomu je nutno zamezit. Je třeba skutečnost nepřikrašlovat, ale současně mezi migranty rozlišovat – příchozí ze Sýrie a Iráku se podle policejního náčelníka trestné činnosti nedopouštějí.
V podstatě stejně se vyjádřil vrchní kriminální komisař z Kolína nad Rýnem Rüdiger Thust. I on vidí jako nejproblematičtější migranty ze severní Afriky. Prohlásil dále, že policie vůbec neví, kdo se v zemi pohybuje, a že řadu osob nelze identifikovat – pak je ovšem nemožné je vyhostit. V televizní besedě vysílané 1. února stanicí ARD kromě toho zazněla velmi znepokojující informace: tísňová linka je v celé zemi přetížená, volající „jsou v pořadí“, a když jsou konečně spojeni, dozvědí se, že budou muset na příjezd policie počkat třicet nebo dokonce i šedesát minut.
zdroj: http://www.hlavnespravy.sk/policajny-komisar-v-nemeckej-televizii-my-absolutne-nevieme-kto-sa-pohybuje-po-nasej-krajine/740609http://www.pi-news.net/2016/02/tv-tipp-hart-aber-fair-mit-wolfgang-bosbach/
V Sasku-Anhaltsku došlo k politickému sporu o uveřejnění policejních statistických údajů. Procento trestných činů objasněných v uplynulém roce se obvykle zveřejňuje vždy v únoru nebo začátkem března. Letos však zemský ministr vnitra Holger Stahlknecht (CDU) oznámil, že informace dá k dispozici až koncem března, tj. po volbách do zemského parlamentu. Opozice jej okamžitě obvinila z toho, že důvodem změny termínu jsou nejspíše velmi nepříznivá čísla. zdroj: https://jungefreiheit.de/politik/deutschland/2016/streit-um-veroeffentlichung-von-kriminalstatistik/
Koncem ledna vyjádřil obavy z trvajícího přílivu migrantů i spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU). Řekl mj., že „náš právní systém a azylové právo jako jeho součást jsou nastaveny na rozumné řešení jednotlivých případů, nikoli na masové jevy.“ Jeho prohlášení, že se ovšem tak mohutný nárůst počtu migrantů nedal předvídat, někteří komentátoři okamžitě zpochybnili; spolková policie totiž už na jaře 2015 varovala, že do konce roku se o vstup do SRN pokusí nejméně milion běženců.
Situaci v SRN neprospívá ani opatření štýrského policejního ředitelství, podle něhož policisté nesmějí odebrat otisky prstů těm migrantům, kteří míří dále do Německa, ani těm, kteří jsou vráceni do Slovinska. Na rakousko-slovinském hraničním přechodu tedy policie odebírá otisky prstů jen těm běžencům, kteří požádají o azyl v Rakousku. Toto nařízení už kritizoval rakouský ombudsman, neboť podle jeho názoru se tak umožňuje ilegální imigrace pod falešným jménem nebo s falešnými doklady. Policejní ředitelství své opatření obhajovalo odkazem na systém Eurodac, do něhož se otisky prstů zaznamenávají pouze v první zemi schengenského prostoru, do níž migrant vstoupí.
Na závěr malé jazykové cvičení. Bundestag, německý spolkový parlament, jde s dobou: http://www.bundestag.de/ar/ Pochybnosti nejsou na místě, toto jsou opravdu oficiální webové stránky oné ctihodné instituce.
Vlkův dodatek:
Reaguji jen na ten poslední kousek o arabských stránkách Bundestagu. Ano, Bundestag jde s dobou. Nevím, zda už tušil, jak ta budoucnost má, podle některých představ vypadat. Od jednoho z kosířů mi přišel link na článek v Die Welt. Konkrétně tenhle:
Němčináři se z něj snadno dozví, že president Hamburger Kühne Logistics University – Thomas Strothotte požaduje, aby se výuka arabštiny stala na německých školách povinná již od základní školy. S jednoduchým vysvětlením:
„Wir würden damit anerkennen, ein Einwanderungsland und eine mehrsprachige Gesellschaft zu sein.“
„Budeme tím pádem deklarování za přistěhovaleckou zemi s více jazyčnou společností.“
Takže někteří už jsou za fází o začleňování nebo integraci migrantů, oni žijí už ve společnosti, kde se Němci v Německu!!!! integrují do těch, co do Německa ilegálně přicházejí… Nepochybuji, že AfD jsou převážně dnes opravdu náckové. A že kdyby v Německu přebrali moc, bude nám po čase tady v Čechách z toho hodně bolet hlava. Ale jedno vím zcela jistě – podobné šílenosti jsou naprosto jistým způsobem, jak zařídit, aby v Germánii zase náckové k moci zcela jednoduše a rychle přišli!!!!