Martin Kunštek21. 2. 2016
Zaměstnavatel je povinen průběžně zjišťovat a kontrolovat, zdali jím provozované pracoviště je bezpečné z hlediska ochrany života a zdraví zaměstnanců při práci. V zájmu zajištění bezpečnosti práce je povinen přijímat taková opatření, aby předcházel ohrožení životů nebo zdraví zaměstnanců.
Tyto povinnosti mu jasně ukládá jak Zákoník práce, tak i zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (č. 309/2006 Sb.).
Oba zákony se samozřejmě vztahují i na oblast školství a ani střední školy z jeho působnosti nejsou žádným způsobem vyňaty. Argument, podle něhož „vedení školy v ničem nepochybilo“ a nehodlá tedy odstoupit, je z právního pohledu lež.
To, že se premiérských, ministerských a dalších politických funkcí drží jako „hovno košile“ naši politici, nemůže být pro vedení Malešické školy omluvou. Pokud ředitel a nejméně jeho zástupce pro výuku neodstoupí sám, je Magistrát hl. města Prahy (jako zřizovatel školy) povinen jej odvolat pro závažné porušení obou výše uvedených zákonů.
Nečinnost magistrátu a podivná vyjádření radního Dolínka ukazují na divné ovzduší, které vládne v organizaci nejen školství. Pan radní nezná zákony? To jej neomlouvá. Má na magistrátu právní odbor, se kterým se může poradit. V případě sociálního demokrata je neznalost pracovního práva spíše ostudou a důvodem k tomu, aby se „pakoval“. Jenže ten se chová jako jeho stranický předseda. V posledních parlamentních volbách dosáhl nejhoršího volebního výsledku ČSSD v dějinách ČR. Přesto se funkce drží výše popsaným způsobem. Pakovat se naopak museli jeho kritikové.
Obdobně nestoudně se chová i vedení Malešické školy. Nedokázalo zajistit v jimi řízené organizaci pořádek a dodržování zákona, které by zabránilo šikaně a smrti učitelky. Místo rezignace se pokouší učitelku posmrtně dehonestovat neověřitelnými tzv. „informacemi“ o jejích problémech s alkoholem. I kdyby tyto informace byly pravdivé, tak by ředitel měl „letět na hodinu“. Protože podle obou zákonů má v rámci zajištění bezpečnosti práce činit opatření proti alkoholu na pracovišti.
Nevím, nakolik s věcí souvisí, že škola se nachází na území Městské části Praha 10 – přezdívané též „Hrdličkov“ (podle kmotra jedné z rodin komunální mafie Tomáše Hrdličky – původem z Prahy 10). Doufám, že ředitel nebyl do funkce vyslán proto, aby ke spokojenosti radních „zúřadoval“ veřejné zakázky spojené s provozem školy. Ale také by to mohlo být vysvětlením, proč nebyl dávno odvolán.
Co však vůbec nechápu, je nečinnost orgánů „činných“ v trestním řízení. Kromě podmínečného vyloučení ze školy, kterým byli pachatelé „potrestání“, by podle mého názoru měli být podrobeni prověřování (ve smyslu Trestního řádu), zda se nedopustili spáchání trestného činu ublížení na zdraví s následkem smrti. Nechci suplovat soud, který jediný může rozhodovat o vině. Ale případ by měl být trestně právně vyšetřen. Už jen z toho důvodu, aby si dotyční agresoři nemysleli, že mohou někoho týrat (anebo) zabít, a nic se jim nestane. Od čeho máme zákon o soudnictví nad mládeží? Od čeho stát zřídil detenční ústavy? Proto, aby nám podobní psychopati beztrestně zabíjeli učitele snad ne. Na co policisté čekají? Až z dotyčných mladistvých násilníků vyroste nový Berdychův gang?
Nebo až se z nich stanou starostové či ministři - podle známého pořekadla, že neúspěšní psychopati končí ve vězení – úspěšní ve vládě…
V souladu se zákonem neznám jména těchto „výtečníků“ a tudíž ani to, jestli nejde o nějaké „protekční parchanty“ nějakého prominenta nebo místního mafiána. Celý dosavadní vývoj causy mi však odporně smrdí pachem chobotnice, kde jedno chapadlo kryje druhé.