John Burton
22.2.2016 E-republika
Soudce Antonin Scalia zemřel tak, jak žil - když si za zavřenými dveřmi užíval štědrosti někoho velmi bohatého, někoho, kdo mohl záviset na tom, že tento s pravicí spřažený soudce obhájí jeho zájmy u amerického Nejvyššího (ústavního) soudu (US Supreme Court).
Ve světle toho, jak vycházejí najevo stále nové okolnosti jeho smrti, se nechutné oceňování Scalii jako příkladné soudcovské osobnosti čím dál více jeví jako nečestné a absurdní. V pátek 12. února, na začátku týdenních prázdnin Nejvyššího soudu, nastoupil Scalia společně s dalším nejmenovaným kolegou do charterového letu z hlavního města Washingtonu. Cílem jeho cesty byl luxusní ranč Cibolo Creek v horách na západě Texasu, u hranic s Mexikem. Příslušníci soudní stráže, kteří byli přidělení Scaliovi jako osobní strážci, dostali volno.
John B. Poindexter, bývalý důstojník americké armády, veterán vietnamské války, který v současnosti ovládá houstonské průmyslové impérium s mnoha dceřinými společnostmi, jež mu přinášejí roční tržby ve výši téměř jedné miliardy amerických dolarů a zaměstnává pět tisíc lidí, koupil tuto farmu o rozloze 12 tisíc hektarů v roce 1988. Zrenovoval tři pevnosti, které byly postaveny v roce 1857 z nepálených cihel, a proměnil je na přepychové ubytování pro smetánku.
Mezi hosty odpočívajícími v luxusním ústraní ranče Cibolo Creek tisk odhalil Micka Jaggera, Bruce Willise a řadu dalších příslušníků podnikatelské smetánky a "evropské aristokracie".
Podle internetových stránek ranče patří mezi nejoblíbenější aktivity jeho hostů túry pouštní scenérií s průvodcem v Humvee, vozidlech, která používá americká armáda při své okupaci Afghánistánu a Iráku.
Hosté mohou lovit bažanty, orebice, ale i větší zvířata - jeleny, losy, bizony a pumy. Penzionovaná přísedící soudkyně Nejvyššího soudu Sandra Day O’Connor jednou řekla houstonskému právníkovi Marku Lanierovi, že Scalia "udělá cokoliv, pokud ho vezmete na lov."
Po přistání na soukromém letišti ranče jel Scalia s některými dalšími hosty na výlet, po němž následovala večeře. Scalia, unavený z cestování, odešel krátce před desátou hodinou sám do svého apartmá “El Presidente” o ploše asi 100 metrů čtveřečních. Cena "El Presidente", která zahrnuje soukromé ohniště na verandě s výhledem na jezero Cibolo, je 700 dolarů za noc. V ceně je také jídlo a láhev vína na pobyt.
Další den ráno, když Scalia nepřišel s ostatními hosty na snídani, Poindexter a již zmiňovaný Scaliův kolega našli jeho studené tělo bez známek života v posteli. Místní smírčí soudce po telefonu označil Scaliovu smrt za přirozenou a povolil, aby jeho tělo bylo odvezeno zpět do Washingtonu bez ohledání coronerem a bez pitvy.
Tato epizoda trochu odhrnuje oponu nad tím, jak velké finance tahají za nitky u Nejvyššího soudu.
Poindexter potvrdil novinám Washington Post, že Scalia neplatil za svůj pobyt na ranči Cibolo Creek. "Byl to pozvaný host, společně s přítelem, stejně jako 35 dalších,"řekl Poindexter. Podle zpráv v médiích se Poindexterovi hosté scházejí třikrát ročně.
James Hinga, 76letý strojník z MIC Group, jedné z Poindexterových společností, podal u Nejvyššího soudu podnět k přezkoumání rozhodnutí nižšího soudu, který kompletně zamítl jeho žalobu na to, že byl pod jinou záminkou vyhozen z práce kvůli svému věku. Scalia se podílel na rozhodnutí z 5. října 2015, které odmítlo přezkum, takže celá kauza skončila ve prospěch Poindextera. To, že Scalia krátce poté, co takto rozhodl, přijal dary v hodnotě tisíců dolarů, je jasné porušení soudcovské etiky.
Další podstatné etické otázky nejsou zodpovězeny ani týden poté. Poindexter tvrdí, že nezaplatil za Scaliovo charterové letadlo. Dosud neexistuje ani náznak o tom, ze které kapsy tyto peníze pocházejí, ale můžeme si být jisti, že to nebyla ta Scaliova.
Stejně tak se neví, zda Scaliův společník nebo kdokoli z ostatních 35 hostů na ranči Cibolo Creek nebyl zainteresován v kauze, která leží na Nejvyšším soudu, protože žádný z těchto svědků okolností Scaliovy smrti dosud nebyl identifikován.
To ticho samo o sobě naznačuje, že Poindexter a další možná mají co skrývat. Když se podíváme na ústřední roli, kterou Houston hraje v energetice Spojených států, je pravděpodobné, že někteří z Poindexterových hostů měli užitek z neobvyklého těsného (5:4) rozhodnutí Nejvyššího soudu z minulého úterý, jímž zastavil zavádění "Plánu čisté energie" Agentury životního prostředí (Environmental Protection Agency’s “Clean Power Plan,”), který měl přesunout výrobu energie od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, jako jsou vítr a slunce.
Není to poprvé, co byl Scalia přichycen, jak popíjí během "soukromých" loveckých výprav s lidmi, kteří byli závislí na rozhodnutích Nejvyššího soudu. Byl nejen reakcionářem, který soustavně rozhodoval proti demokratickým právům, ale také veskrze zkorumpovanou osobností, která se touto svojí zkorumpovaností otevřeně chvástala.
Před 12 lety se stalo něco podobného. Scalia přijal pozvání od naftaře ze státu Louisiana, aby strávil několik dní lovem kachen asi s tuctem dalších lidí v soukromém kempu v kalifornském Bijou. Noviny Los Angeles Times odhalily, že jedním ze Scaliových kumpánů na tomto výletě byl i americký vicepresident Dick Cheney.
Cheney v té době byl hlavním obžalovaným ve sporu, který proti němu vedl Sierra Club a který byl poté zkoumán Nejvyšším soudem. Scaliův výlet byl tedy jasným porušením principu, že soudce, který rozhoduje, se musí vyhnout dokonce i "zdání nepatřičnosti".
Když Scaliu tyto noviny požádaly o komentář, dostalo se jim drzé odpovědi, že "lov byl mizerný," ale "já jsem se vrátil s několika kachnami, které chutnaly báječně."
Scalia později zveřejnil agresivní a neupřímné 21stránkové memorandum, v němž vysvětloval, proč se odmítl vyloučit z tohoto případu. Poté, co napadl tisk za to, že si dovolil upozornit na tento problém, Scalia tvrdil, že lov se konal "na posedech pro dva až tři lidi," a protože "nikdy nelovil na tom samém posedu s vicepresidentem", nikdo nemůže "racionálně zpochybňovat nestrannost" soudce Scalii.
Nejvyšší soud později rozhodl ve prospěch Cheneyho v poměru 7:2.
Scaliovy výlety z Washingtonu, neohlášené, plně placené, při nichž se celé dny soukromě stýká s vybranými lidmi, kteří mají kšefty závislé na rozhodnutích Nejvyššího soudu, vypovídá o tom, jak je justice ve Spojených státech ochromena. Zdůrazňuje roli sociální vrstvy, která je velmi nepřátelská vůči demokratickým principům a vůbec se necítí vázaná tradičními politickými metodami či právními předpisy.
Zdroj: World Socialist Web Site
Překlad: Stan
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde. Děkujeme!
22.2.2016 E-republika
Soudce Antonin Scalia zemřel tak, jak žil - když si za zavřenými dveřmi užíval štědrosti někoho velmi bohatého, někoho, kdo mohl záviset na tom, že tento s pravicí spřažený soudce obhájí jeho zájmy u amerického Nejvyššího (ústavního) soudu (US Supreme Court).
Ve světle toho, jak vycházejí najevo stále nové okolnosti jeho smrti, se nechutné oceňování Scalii jako příkladné soudcovské osobnosti čím dál více jeví jako nečestné a absurdní. V pátek 12. února, na začátku týdenních prázdnin Nejvyššího soudu, nastoupil Scalia společně s dalším nejmenovaným kolegou do charterového letu z hlavního města Washingtonu. Cílem jeho cesty byl luxusní ranč Cibolo Creek v horách na západě Texasu, u hranic s Mexikem. Příslušníci soudní stráže, kteří byli přidělení Scaliovi jako osobní strážci, dostali volno.
John B. Poindexter, bývalý důstojník americké armády, veterán vietnamské války, který v současnosti ovládá houstonské průmyslové impérium s mnoha dceřinými společnostmi, jež mu přinášejí roční tržby ve výši téměř jedné miliardy amerických dolarů a zaměstnává pět tisíc lidí, koupil tuto farmu o rozloze 12 tisíc hektarů v roce 1988. Zrenovoval tři pevnosti, které byly postaveny v roce 1857 z nepálených cihel, a proměnil je na přepychové ubytování pro smetánku.
Mezi hosty odpočívajícími v luxusním ústraní ranče Cibolo Creek tisk odhalil Micka Jaggera, Bruce Willise a řadu dalších příslušníků podnikatelské smetánky a "evropské aristokracie".
Podle internetových stránek ranče patří mezi nejoblíbenější aktivity jeho hostů túry pouštní scenérií s průvodcem v Humvee, vozidlech, která používá americká armáda při své okupaci Afghánistánu a Iráku.
Hosté mohou lovit bažanty, orebice, ale i větší zvířata - jeleny, losy, bizony a pumy. Penzionovaná přísedící soudkyně Nejvyššího soudu Sandra Day O’Connor jednou řekla houstonskému právníkovi Marku Lanierovi, že Scalia "udělá cokoliv, pokud ho vezmete na lov."
Po přistání na soukromém letišti ranče jel Scalia s některými dalšími hosty na výlet, po němž následovala večeře. Scalia, unavený z cestování, odešel krátce před desátou hodinou sám do svého apartmá “El Presidente” o ploše asi 100 metrů čtveřečních. Cena "El Presidente", která zahrnuje soukromé ohniště na verandě s výhledem na jezero Cibolo, je 700 dolarů za noc. V ceně je také jídlo a láhev vína na pobyt.
Další den ráno, když Scalia nepřišel s ostatními hosty na snídani, Poindexter a již zmiňovaný Scaliův kolega našli jeho studené tělo bez známek života v posteli. Místní smírčí soudce po telefonu označil Scaliovu smrt za přirozenou a povolil, aby jeho tělo bylo odvezeno zpět do Washingtonu bez ohledání coronerem a bez pitvy.
Tato epizoda trochu odhrnuje oponu nad tím, jak velké finance tahají za nitky u Nejvyššího soudu.
Poindexter potvrdil novinám Washington Post, že Scalia neplatil za svůj pobyt na ranči Cibolo Creek. "Byl to pozvaný host, společně s přítelem, stejně jako 35 dalších,"řekl Poindexter. Podle zpráv v médiích se Poindexterovi hosté scházejí třikrát ročně.
James Hinga, 76letý strojník z MIC Group, jedné z Poindexterových společností, podal u Nejvyššího soudu podnět k přezkoumání rozhodnutí nižšího soudu, který kompletně zamítl jeho žalobu na to, že byl pod jinou záminkou vyhozen z práce kvůli svému věku. Scalia se podílel na rozhodnutí z 5. října 2015, které odmítlo přezkum, takže celá kauza skončila ve prospěch Poindextera. To, že Scalia krátce poté, co takto rozhodl, přijal dary v hodnotě tisíců dolarů, je jasné porušení soudcovské etiky.
Další podstatné etické otázky nejsou zodpovězeny ani týden poté. Poindexter tvrdí, že nezaplatil za Scaliovo charterové letadlo. Dosud neexistuje ani náznak o tom, ze které kapsy tyto peníze pocházejí, ale můžeme si být jisti, že to nebyla ta Scaliova.
Stejně tak se neví, zda Scaliův společník nebo kdokoli z ostatních 35 hostů na ranči Cibolo Creek nebyl zainteresován v kauze, která leží na Nejvyšším soudu, protože žádný z těchto svědků okolností Scaliovy smrti dosud nebyl identifikován.
To ticho samo o sobě naznačuje, že Poindexter a další možná mají co skrývat. Když se podíváme na ústřední roli, kterou Houston hraje v energetice Spojených států, je pravděpodobné, že někteří z Poindexterových hostů měli užitek z neobvyklého těsného (5:4) rozhodnutí Nejvyššího soudu z minulého úterý, jímž zastavil zavádění "Plánu čisté energie" Agentury životního prostředí (Environmental Protection Agency’s “Clean Power Plan,”), který měl přesunout výrobu energie od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, jako jsou vítr a slunce.
Není to poprvé, co byl Scalia přichycen, jak popíjí během "soukromých" loveckých výprav s lidmi, kteří byli závislí na rozhodnutích Nejvyššího soudu. Byl nejen reakcionářem, který soustavně rozhodoval proti demokratickým právům, ale také veskrze zkorumpovanou osobností, která se touto svojí zkorumpovaností otevřeně chvástala.
Před 12 lety se stalo něco podobného. Scalia přijal pozvání od naftaře ze státu Louisiana, aby strávil několik dní lovem kachen asi s tuctem dalších lidí v soukromém kempu v kalifornském Bijou. Noviny Los Angeles Times odhalily, že jedním ze Scaliových kumpánů na tomto výletě byl i americký vicepresident Dick Cheney.
Cheney v té době byl hlavním obžalovaným ve sporu, který proti němu vedl Sierra Club a který byl poté zkoumán Nejvyšším soudem. Scaliův výlet byl tedy jasným porušením principu, že soudce, který rozhoduje, se musí vyhnout dokonce i "zdání nepatřičnosti".
Když Scaliu tyto noviny požádaly o komentář, dostalo se jim drzé odpovědi, že "lov byl mizerný," ale "já jsem se vrátil s několika kachnami, které chutnaly báječně."
Scalia později zveřejnil agresivní a neupřímné 21stránkové memorandum, v němž vysvětloval, proč se odmítl vyloučit z tohoto případu. Poté, co napadl tisk za to, že si dovolil upozornit na tento problém, Scalia tvrdil, že lov se konal "na posedech pro dva až tři lidi," a protože "nikdy nelovil na tom samém posedu s vicepresidentem", nikdo nemůže "racionálně zpochybňovat nestrannost" soudce Scalii.
Nejvyšší soud později rozhodl ve prospěch Cheneyho v poměru 7:2.
Scaliovy výlety z Washingtonu, neohlášené, plně placené, při nichž se celé dny soukromě stýká s vybranými lidmi, kteří mají kšefty závislé na rozhodnutích Nejvyššího soudu, vypovídá o tom, jak je justice ve Spojených státech ochromena. Zdůrazňuje roli sociální vrstvy, která je velmi nepřátelská vůči demokratickým principům a vůbec se necítí vázaná tradičními politickými metodami či právními předpisy.
Zdroj: World Socialist Web Site
Překlad: Stan
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde. Děkujeme!