Ivan Kratochvíl
23.2. 2016 Rukojmí
Patřím do skupiny bývalých policistů a vojáků. Řadím se mezi vlastence, kterým není lhostejný osud naší země. Té země, kterou jsme zdědili od svých otců a kterou bychom měli odevzdat zase naším dětem. Pokud možno krásnou.
S přáteli jsem se podílel také na demonstracích 6.2.2016 v Praze a Brně, jako pořadatel. Vedl mě k tomu pocit, že naše současné elity, bohužel, nereagují na přímá a konkrétní ohrožení naší země, ale věnují se problémům zástupným. Já mám za to, že nejprve je třeba mít klid doma a až potom jinde.
Když jsem však projížděl média, která o demonstracích informovala, dočkal jsem se překvapení. Vojáky v záloze za mír média označila jako Antikonfliktní tým Policie. Zvláštní, nikdo si nevšiml nášivek, ani označení na vestách.
Vysoké pozitivní hodnocení naší práce ze strany pana Chovance a jeho lidí mne naplňuje hrdostí na kázeň, umění a vysokou profesionalitu mých přátel, se kterými jsme na demonstraci zabezpečovali to nejcennější, co člověk může chtít: klid, mír, pořádek, pocit bezpečí.
Je pravda, že v jednom okamžiku někteří z nás riskovali své zdraví, když odráželi fyzický útok maskované skupiny jednající na povel, tedy organizované a cvičené, která se snažila přes nás napadnout kordon jednotek těžkooděnců a tím je donutit k násilnému rozehnání dosud pokojné demonstrace.
Doufám, že pan ministr vnitra své vysoké hodnocení naší práce promítne i do své další práce a naváže s námi do budoucna plodnou spolupráci. Svoji identitu nikdo neskrývá, pan ministr má od zásahu proti nám na Albertově o nás všechny potřebné i nepotřebné informace.
Velice bych ocenil, kdyby pan ministr v rámci svého pozitivního hodnocení naší činnosti odměnil naše pořadatele například peněžním darem ve výši průměrné odměny poskytnuté policistům za úspěšné zvládnutí demonstrací. Konec konců pracovali jsme za vás, pane ministře, nebo ne?
23.2. 2016 Rukojmí
Patřím do skupiny bývalých policistů a vojáků. Řadím se mezi vlastence, kterým není lhostejný osud naší země. Té země, kterou jsme zdědili od svých otců a kterou bychom měli odevzdat zase naším dětem. Pokud možno krásnou.
S přáteli jsem se podílel také na demonstracích 6.2.2016 v Praze a Brně, jako pořadatel. Vedl mě k tomu pocit, že naše současné elity, bohužel, nereagují na přímá a konkrétní ohrožení naší země, ale věnují se problémům zástupným. Já mám za to, že nejprve je třeba mít klid doma a až potom jinde.
Když jsem však projížděl média, která o demonstracích informovala, dočkal jsem se překvapení. Vojáky v záloze za mír média označila jako Antikonfliktní tým Policie. Zvláštní, nikdo si nevšiml nášivek, ani označení na vestách.
Vysoké pozitivní hodnocení naší práce ze strany pana Chovance a jeho lidí mne naplňuje hrdostí na kázeň, umění a vysokou profesionalitu mých přátel, se kterými jsme na demonstraci zabezpečovali to nejcennější, co člověk může chtít: klid, mír, pořádek, pocit bezpečí.
Je pravda, že v jednom okamžiku někteří z nás riskovali své zdraví, když odráželi fyzický útok maskované skupiny jednající na povel, tedy organizované a cvičené, která se snažila přes nás napadnout kordon jednotek těžkooděnců a tím je donutit k násilnému rozehnání dosud pokojné demonstrace.
Doufám, že pan ministr vnitra své vysoké hodnocení naší práce promítne i do své další práce a naváže s námi do budoucna plodnou spolupráci. Svoji identitu nikdo neskrývá, pan ministr má od zásahu proti nám na Albertově o nás všechny potřebné i nepotřebné informace.
Velice bych ocenil, kdyby pan ministr v rámci svého pozitivního hodnocení naší činnosti odměnil naše pořadatele například peněžním darem ve výši průměrné odměny poskytnuté policistům za úspěšné zvládnutí demonstrací. Konec konců pracovali jsme za vás, pane ministře, nebo ne?