Oldřich Průša
25. 2. 2016
Prezident Miloš Zeman se vyslovil v tom smyslu, že mírné fyzické násilí je na prospěch věci a že dobře míněná facka leccos vyřeší. Otřel se o podivnou ministryni Džamilu Stehlíkovou a o její nápad, že by měl výprask být trestný čin.
On si může dovolit takhle mluvit, protože je volený obyvatelstvem, a jsem zvědavý na anketu na nějakém webu, pokud kde bude, co si lidi o tom myslí. Ministryně školství Kateřina Valachová vzkázala svůj nesouhlas z Bruselu, kde rokuje s rezortními kolegy, jak učit děti imigrantů jazyk a vědomosti a úctě k demokratickým hodnotám a civilizačním výdobytkům. Mimochodem, na rádiu Plus dnes na to téma hovořil činovník, jehož jméno mi uniklo, a bezobsažnější blábol jsem v rádiu už dlouho neslyšel a vyplynulo z toho, že se na výuku dětí cizinců zbůhdarma vyhazují peníze.
Ale zpátky k té facce. Zeman dal k lepšímu, že ho maminka učitelka lískala ve třídě vařečkou. I já zažil malinkaté tělesné tresty ve škole a hlavně – tehdy rodiče chodili do školy a nabádali učitele, aby tomu jejich sígrovi jednu vlepil, kdyby zlobil. Dnes si každý na učitele otvírá hubu a pak se divíme, proč je o učitelský post tak malý zájem.
I já si myslím, že dobře umístěná facka dovede lecčemu špatnému zabránit. Ovšem je to nápad zcela proti duchu doby. Je to doba pokrytecká a svatouškovská. Ona ta ministryně Valachová určitě také ve skrytu duše ví, že má Zeman pravdu, ale pokládala za nutné z Bruselu nesouhlasně zahalekat. Ono je to školství na šikmé ploše. Ve jménu žvástů o probouzení tvořivosti se děti odvádějí od toho jediného důležitého, co je má škola naučit a z čeho budou mít v životě prospěch, když si to vštípí: píle, spolehlivost, dochvilnost, důslednost a kázeň a sebekázeň.
Ty grázly, kteří utrápili učitelku k smrti, možná nakonec přece jen ze školy vyhodí. Copak asi z nich bude za deset, dvacet let?