5.3. 2016 Eurasia24
Překlad: mbi,
Ruský projekt letadlové lodi 23000E Štorm (Bouře) na atomový pohon se může stát základem pro stavbu lodi obdobné třídy pro válečné námořnictvo Indie. Rozhodnutí o tom bude přijato v rámci výběrového řízení vyhlášeného v Dillí.Indické námořnictvo má v úmyslu pořídit si plavidlo o výtlaku 65 tisíc tun, poháněné jaderným reaktorem. A i když se výběrového řízení jako soutěže technologií zúčastňují i USA a Francie, podle informací zveřejněných v Izvěstiích vede v soutěži ruská nabídka.
Letadlová loď projektu 23000E (kód Štorm) zatím existuje pouze jako model. Koncepci lodi vyvinuli pracovníci Krylovského státního výzkumného střediska ve spolupráci s Něvskou projekční a konstrukční kanceláří. Poprvé byla představena na výstavě Armáda-2015 v rámci expozice námořnictva. Jak sdělili představitelé námořních sil, Štorm má mít výtlak 100 tisíc tun, délku 300 m, šířku 40 m (jde nejspíš o údaje na tzv. vodorysce vzhledem k tomu, že některá zveřejněná data hovoří o větších, patrně celkových rozměrech – pozn. Geo) a s posádkou 4 – 5 tisíc osob má být schopen plnit úkoly i ve vlnobití o síle 6 – 7 ballů. Na palubách může nést až 100 letadel různých tříd.
I ve stadiu modelu je však už dobře vidět, kam míří vize konstruktérů – ve srovnání s předcházejícími projekty letadlových křižníků je zřetelná prakticky holá paluba. Na palubě dvě vzletové a přistávací dráhy – velká a menší. Jedna klasická se startovací rampou, druhá rovná jako na amerických letadlových nosičích.
A na zádi a přídi nejméně 5 typů letadel. Je jich zřetelně víc, než kolik jich lze spatřit na palubě zatím jediného ruského nosiče letadel zařazeného do námořní flotily – letadlového křižníku Admirál Kuzněcov, nebo na přestavěné letadlové lodi indického námořnictva Vikramaditya. Palubní letectvo lodi by měly tvořit víceúčelové stíhací letouny T-50 (tedy námořní verze PAK FA), MiG-29K /KUB, letouny dálkového radiolokačního průzkumu AEW (AWACS) , pravděpodobně Jaky- 44E, které, jak uvádějí Izvěstie, budou zřejmě startovat z kratší paluby s využitím elektromagnetického katapultu, a samozřejmě i vrtulníky.
„Během prací na předběžném návrhu přišli vývojáři Krylovského výzkumného střediska s originálním návrhem trupu lodi – optimálním z hlediska odporu vody,“ říká poradce generálního ředitele tohoto střediska Velerij Polovinkin. Jinak jsou trup i paluby konstruovány tak, aby při daném výtlaku a rozměrech lodi pojaly co největší počet letadel (a vrtulníků). „A tohoto cíle se nám podařilo dosáhnout.“
Jak vyplynulo z konstruktérova vyjádření, odpor trupu lodi bude podle předběžných odhadů asi o 30 % menší, než tomu je u dosavadních tradičních lodních trupů. Loď by měla letounům a vrtulníkům poslední generace umožnit start i v bouři. Pro letouny je plánován nejen startovací můstek, ale také katapult. Pod vzletovou palubou budou ve zvlášť upravených a odstíněných prostorech umístěny nejmodernější kombinované jaderné zdroje energie.
„Ruský projekt zapadá přesně do konceptu nastíněného ministerským předsedou Indie Nárendrou Módím ‚Made in India',“ uvedl pro portál Izvěstia odborník na vojenské námořnictvo Alexander Mozgovoj. Cílem konceptu je vytvořit z Indie průmyslový stát, zvýšit podíl průmyslu na tvorbě HDP z 15 až na 25 % cestou státních podpor a dotací. Přitom k prodeji zbraní a techniky, ale také k předání výsledků výzkumu a vývoje i technologií výroby do Dillí je v současné době připravena pouze Moskva.
A to je jeden z klíčových okamžiků v otázce stavby této lodi. Náš expert k tomu připomíná, že USA nikdy nikomu nepředaly výsledky vlastního výzkumu. Internetový zpravodaj Defense News uvádí, že Dillí s Washingtonem minulý týden diskutovaly možnosti spolupráce v oblasti technologie výstavby letadlových lodí, ale podle zdrojů na ministerstvu obrany nebylo dohody dosaženo.
Podobné problémy existují i při jednáních s Francií. Například v rámci plánované smlouvy mezi Paříží a Dillí na dodání letounů Rafale Indie trvala na současné dodávce technologie výroby radarů s aktivní fázovanou mřížkou, což Francie odmítla. Jak informují indická média, Francouzi nejsou ochotni snížit cenu zvažovaných 36 letounů Rafale z 13 na 8 až 9 mld. dolarů. Přitom by se Francie ráda nejen podílela na stavbě letadlové lodi, ale nabízí také dodávku palubní verze stíhačky Rafale. Indická média poukazují na to, že za připravovanou dodávku 40 ruských Su-30MKI země zaplatí jen 3 mld. dolarů a vyvozují z toho závěr, že spolupráce s Francií je finančně mimořádně náročná (a nevýhodná).
„V oblasti vojensko-technické spolupráce máme za sebou řadu úspěšných strategických projektů:
vývoj nadzvukové křídlaté rakety BrahMos, montáž bojového letounu Su-30MKI v indické firmě Hindustan Aeronautics Limited nebo vývoj palubního letounu MiG-29K pro letadlovou loď Vikramaditya,“ říká profesor Akademie vojenských věd Vadim Kozjulin.
Rusko je jedinou zemí, která umožnila Indii pronajmout si nejmodernější víceúčelovou jadernou ponorku K-152 Něrpa (v indickém námořnictvu působí pod jménem Chakra II). Nyní se připravuje rozhodnutí o předání ještě jedné ponorky obdobné třídy. Rusko též pomohlo Indii při projektování vlastní jaderné ponorky Arihant, vybavené balistickými raketami.
Rusko a Indie již mají i plán na společné projektování letadlových nosičů. V loňském roce byla v loděnici Cochin spuštěna na vodu letadlová loď projektu Vikrant, zpracovaného s pomocí Něvské projekční a konstrukční kanceláře a také italského loďařského sdružení Fincantieri. Plný projektovaný výtlak lodi je 37 500 t, délka 262 m a největší šířka (na letové palubě) 60 m. Plynoturbínové soustrojí o výkonu 80 MW by lodi mělo zajistit rychlost cca 28 uzlů.
Loď by měla při leteckém provozu využívat systém STOBAR, který předpokládá start letounu s pomocí startovacího můstku a jeho přistání s použitím záchytného systému. Leteckou výzbroj bude tvořit 14 letounůMiG-29К/KUB a HAL Tejas ( lehký víceúčelový taktický stíhací letoun indické výroby) a také asi 10 vrtulníků. Podle vyjádření (indických) vojenských představitelů bude asi 50 % technických prostředků a 30 % výzbroje lodi vyvinuto indickými odborníky. Letecko-technická zařízení lodi byla podle slov náměstka ředitele podniku Rosoboronexport Viktora Komardina navržena a vyrobena v Rusku.
Podle Kozjulina právě kombinace výše uvedených skutečností hovoří ve prospěch ruského projektu (nové letadlové lodi). Paluba Štormu je propočtena na stojánky pro stroje MiG-29K. Později by se měl objevit rusko-indický stíhací stroj 5. generace FGFA (Fifth-Generation Fighter Aircraft). Podle Izvěstií je jeho silueta shodná s ruským T-50. To znamená, že do budoucna bude zcela jistě vyvinuta i jeho palubní verze. Ministerstvo obrany RF to již také avizovalo. Jen těžko lze předpokládat, že by Dillí investovalo do společného projektu 25 mld. dolarů a poté by odolalo pokušení mít na palubě své letadlové lodi ty nejdokonalejší stroje. Je jasné, že v tom případě i paluba musí mít potřebné parametry.
Zdroj: izvestia.ru