7. 3. 2016 České národní listy
Dnes slavíme 166. výroční narození prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Jeho dokaz je živý dodnes, i když mnohým se příčí, přecházejí ho v tichosti či s neurčitou frází a v praktické politice a svých postojích se raději 'inspirují' zpátečnickou 2. republikou či kolaborantským Protektorátem. Profesorka Stanislava Kučerová připomíná 10 bodů masarykovského odkazu dnešním generacím. Stojí každému za připomenutí.
Zkusme desatero hodnotových cílů, za kterými Masaryk šel. Jsou neurčité? Mlhavé? Nemají nic společného s realitou?
Naopak. Ukazují sebezáchovný směr.
1. Braňte pravdu. (Boje o RKZ, hilsneriáda, záchrana života asi 50 Srbů a Chorvatů v inscenovaném velezrádném procesu). Presidentská standarda „Pravda vítězí“.
(Dnes: cynické manipulace a propaganda ze všech mocenských center, dokonce vědou ve službách moci v zájmu účinnosti podložené.)
2. Buďte uvědomělý národ. Pěstujte vlastní národní historii a filozofii .(Význam husitského apelu na svobodu úsudku a svědomí, českobratrských snah vzdělávacích, Komenského světovosti a tolerance, myšlenek buditelů, zvláště Dobrovského, Kollára, Šafaříka, nezapomínejte na historické a politické dílo Palackého a na přínos Havlíčkův. Bez historické paměti není národa. x (Dnes: destrukce historické paměti, ve všech médiích, jen s nepatrnými výjimkami.)
3. Pečujte o velikost malého národa. Jděte klidně svou vlastní cestou. I malý národ může být kulturně vyspělý a šťastný a hrdý. Bude-li každý z vás z křemene, je celý národ z kvádrů. Neopičte se po těch větších a bohatších. x (Dnes: opičíme se, nevěříme si, ztrácíme svou identitu.)
4. Vyznávejte ideál humanity (lidství, člověčenství), který se vyvíjí od dob reformace a renesance. Nepropadejte individualismus, utilitarismus, pesimismus, nehledejte nadčlověka. Chraňte přírodu a ctěte člověka. Zachovávejte staré přikázání lásky k bližnímu. Co nemáš ty rád, nečiň druhému.
(Dnes: jsme tu každý sám za sebe. Životní naplnění jedince se stále více jeví jako honba za ziskem. Ideálem se stává bohatství, neomezená spotřeba, povrchní zábava, pochybný styl života v komerčním šoubyznysu.)
5. Uznávejte ideje volnosti (svobody), rovnosti a bratrství (solidarity). Usilujte o spravedlnost. Každý má právo na chléb a plnohodnotné vzdělání. Jsou nejen práva politická, ale i hospodářská. I socialismus je humanitní směr. Chudí nepotřebují almužnu, ale práci a spravedlivou odměnu. Všichni mají právo na důstojný život. Svoboda bez odpovědnosti je lichá.
(Dnes: žebráci, bezdomovci, nezaměstnaní. Spravedlnost se pokládá za iluzi. Nerovnost přerostla do nesouměřitelnosti. Vládne zásada maximalizace zisku a konkurenceschopnosti. Kapitál má přednost před a nad člověkem.)
6. Važte si svobody a samostatnosti, kterou jsme vybojovali v 1.válce světové. Važte si hrdinství legionářů, sokolů, važte si těch, kteří pracují obětavě a nezištně pro blaho národa.
(Dnes: zpochybňuje se sama existence a identita národa, zesměšňují se nadosobní cíle. Perspektivní jedinec se ptá: co mi ta která funkce (podnik) vynese? Co se mi více vyplatí?)
7. Mějte na paměti Washingtonskou deklaraci z r.1918, naše „Prohlášení nezávislosti“ a jeho principy. Stát budiž republikou, bude mít demokratický parlament, institut referenda, zaručí svobodu svědomí, projevu a shromažďování, zrušeny budou šlechtické výsady a tituly, šlechtické velkostatky budou vyvlastněny pro potřeby domácí kolonizace (pozemková reforma) , bude provedena odluka církve od státu, ženy budou mít stejná práva, pracovní doba bude 8hodinová, ústava zabrání třídnímu zákonodárství atd.
(Dnes: státní idea chybí. Hrozí návrat poměrů před Deklarací. Trpíme pochybné restituce církevní i šlechtické, mlčíme k nekritickému a nezaslouženému hodnocení Rakousko-Uherska a některých jeho představitelů aj.)
8. Zajímejte se o vývoj v Evropě a ve světě. Státy se spojují, integrují. Dbejte o to, aby se tak dálo na principech rovnosti, „Já pán, ty pán“. Podporujte svébytnost a vzájemnost, neopomíjejte slovanské národy, octly se historickým vývojem většinou v méně příznivých podmínkách.
(Dnes: poselství zcela aktuální.)
9. Dbejte o kulturu slova. Věnujte pozornost literatuře a umění. Vděčíme jim za povznesení národa. Nejsou tu pro zábavu, ale pro zušlechtění. Přinášejí prožitek lidského údělu . Celé veliké masy národní z nich přijímaly ideály mravní a sociální.
(Dnes: pokračuje kulturní destrukce. Neoliberalismus a postmoderna odmítají s posměchem výchovné a vzdělávací tendence umění. Cení se narušování stávajících norem a „šok“ z nového díla vlivem jakékoli vulgárnosti a obscénnosti.)
10. Starejte se o školu a učitele. Ať vedou žáky v duchu přirozeného vlastenectví, prostého šovinismu, k uvědomělé lásce k vlasti, která se projevuje činy, ne slovy. Ať uplatňují demokratičnost, výchova má směřovat k rozumné a odpovědné správě věcí veřejných. Ať posilují rozvoj myšlení, aby bylo kritické a metodické a činilo člověka způsobilým řešit praktické problémy života. Ať vedou k úctě k ideálům individuální i národní mravnosti, ať pěstují lásku k práci, k duchovním hodnotám, k vědě, k poznání pravdy, ať rozvíjejí smysl pro krásu a umění. A ať se dbá o důstojnost a autoritu učitele i pokud jde o finanční zabezpečení.
(Dnes: škola bez kázně, učitel bez vážnosti, vzdělanost není uznávanou hodnotou..Máme tu generaci, která netouží po vzdělání, tím méně po službě vlasti. Chce se zviditelnit, chce zbohatnout a chce si něco „ užít“. A média ji v tom intenzivně podporují.)
Závěrem: Nemyslím, že odkaz Masarykův je neurčitý, mlhavý a vzdálený realitě. Nabádá nás k radikální proměně společnosti, která se ocitla v krizi jako celá euroamerická civilizace. Jak? To je na současných generacích, které by měly vědět, že život je nejen dar, ale i riziko a úkol.