Eugen Rusnák
20.8.2015 Hlavné správy
20.8.2015 Hlavné správy
V Brazílii vše jaksi nápadně začíná připomínat dění před téměř dvou let na Ukrajině. Už několik měsíců trvá doutnání majdanského puče... Počátek brazilského majdanu v režii Spojených států proti BRICS?
Opět jakási „neviditelná ruka“ přivolala do ulic brazilských měst demonstranty. „Bojovníci za demokracii“, pochopitelně, jako obvykle protestují proti korupci …
Barevná revoluce nebo Majdan pro Brazílii v režii Bílého domu?
Brazilská média porovnávají tyto události s různými pestrobarevnými revolucemi na všech kontinentech, dokonce některé vzpomínají i Ukrajinu. Prý začíná „brazilský Majdan.“ Opět jakási „neviditelná ruka“ přivolala do ulic brazilských měst demonstranty. „Bojovníci za demokracii“, pochopitelně, jako obvykle protestují proti korupci …
Barevná revoluce nebo Majdan pro Brazílii v režii Bílého domu?
Samozřejmě, musíme zdůraznit podstatný rozdíl mezi brazilským a ukrajinským Majdanem: Demonstranti v latinskoamerickém státě nežádají vstup do Evropské unie, přece je příliš daleko, dokonce za oceánem. Zároveň, zatím neházejí Molotovy koktejly na policisty.
V ostatním se události v Brazílii nápadně podobají rozvíjení scénáře na Ukrajině. I zde vše začíná tím, že účastníci protestních akcí žádají skoncovat s korupcí v zemi a také žádají, aby prezidentka Dilma Vana Rousseff odstoupila ze své funkce, prý ztratila důvěru občanů.
Analytici mají opačný názor: V současnosti se situace v zemi stabilizovala a v každém případě je lepší než před několika měsíci. Země se stala členem mocného ekonomického spolku BRICS a má docela zajímavé perspektivy. Proč tedy právě teď určité síly žádají odstoupení prezidentky?
A zase je zatím ropný průmysl, tedy zájmy Spojených států
Domácí média si všímají zajímavého propojení politických, sociálních a ekonomických požadavků účastníků protestů. Poukazují na to, že opozice věnuje až překvapivě příliš velkou pozornost domácímu ropnému koncernu Petrobras.
Opozice obviňuje Dilmu Vanu Rousseff a její stranické kolegy z levicové a mírně protiglobalistické Strany pracujících v tom, že uzavřeli „pochybné smlouvy“ a poškozují ekonomiku země.
Mnozí brazilští ekonomové však mají opačný názor a příčinu protestů a nespokojenosti opozice vidí úplně někde jinde. Někteří to dokonce vysvětlují „vnějšími příčinami“: Tím, že Brazílie jako členská země BRICS „šlápla některému mocnému sousedovi na vřed …“
Je to boj proti BRISC za peníze Američanů?
Někteří brazilští analytici a média se dokonce domnívají, že opoziční „bojovníci proti korupci“ útočí především na BRICS, snaží se Brazílii z tohoto spolku vytrhnout, a proto by chtěli sesadit z funkce i brazilskou prezidentku, která aktivně podporuje účast Brazílie ve skupině BRICS.
Zdá se, že i v této kapitole brazilský „Majdan“ připomíná svého staršího „ukrajinského bratra …“
