21.3.2016 E-republika
Naděžda Savčenková se dobrovolně připojila k neonacistickému praporu Ajdar. Rusko začalo trestat vojenské činitele a neonacisty Ukrajiny za zločiny proti lidskosti. Západ je z tohoto kroku vyděšen.
Vyšetřování zločinů spáchaných proti civilistům na území Ukrajiny bude fungovat tak dlouho, dokud všichni pachatelé zločinů proti civilnímu obyvatelstvu nebudou stíháni. V tomto budou Rusové důslední a Evropu z toho bude bolet hlava ještě hodně dlouho. Proto to zděšení, které má svůj původ i v aktivním napomáhání Západu při zločinech na Blízkém východě, nejen na Ukrajině. Z čeho je Naděžda Savčenková obviněna? Dejme slovo obžalobě.
V době od 11 do 13 hodin, přesný čas není zjištěn, dne 17.06.2014, Savčenko N.V., jednající s předchozím souhlasem s Melničenka (Мельничук) a neurčenými osobami z řad bojovníků a velitelů praporu Ajdar pozorují na okraji silnice ruské novináře Korneljuka a Vološina a další civilisty. Spáchali trestnou činnost poskytováním informací s cílem zabití dvou a více osob v souvislosti s předáváním dat nadřízeným osobám, ověřeným způsobem, z důvodu politické nenávisti. Savčenková telefonicky informovala Melničenka a nezjištěnou osobu z řad bojovníků a velitelů praporu Ajdar o přesném místě pobytu novinářů a civilistů.
Po obdržení souřadnic umístění ruských novinářů a civilistů od Savčenkové, Melničenko a nezjištěné osoby z řad bojovníků a velitelů praporu Ajdar dne 17.06.2014 asi 13 hodin 00 minut podle moskevského času provedli rozsáhlé cílené minometné ostřelování blok-postu, který se nachází na kraji obce Metalist (Металлист) ve Slavjansko-Luganské oblasti ze strany dálnice Lugansk-Severodoněck. Jednali po předchozí domluvě se Savčenkovou a v rozporu s ustanoveními Ženevské Konvence z 12.08.1949 "O ochraně civilního obyvatelstva v době války" a Dalšími protokoly I a II Úmluvy o zákazu nebo omezení použití určitých typů konvenčních zbraní (New York, 10.10.1980). Skupina provedla vraždu neurčeného počtu civilistů, v důsledku které byli zabity i jiné osoby, které byly na místě a nijak nebyly zapojeny do ozbrojeného konfliktu. Byl to občan Ruské Federace, novinář RTR Anton Vološin Dmitrijevič. Další novinář RTR Korneljuk Igor Vladimirovič byl těžce zraněn a po převezu do nemocnice do obce Luhansk, na obdržená zranění zemřel.
Podle tohoto obvinění může být udělen až doživotní trest. Doživotní vězení pro ženy není v Rusku přípustné, takže Savčenkové hrozí maximální trest 25 let vězení. Obžaloba bude požadovat trest nejméně 13 let, ale může to být i víc.
Jak došlo k zatčení
Podle verze Naděždy Savčenkové narazila na hlídku LNR ozbrojenců, kteří ji vzali do zajetí. Savčenkovou svázali, zavázali oči a odvezli do Luganska na základnu praporu LNR "Úsvit" v budově bývalého krajského vojenského velitelství. SBU (Služba bezpečnosti Ukrajiny) tvrdí, že šlo o únos a zavlečení přes hranice. Podle verze ruských vyšetřovatelů Naděždu Savčenkovou zachytila dopravní hlídka při běžné kontrole auta ve Voroněžské oblasti. Za volantem seděl jiný obyvatel Voroněžské oblasti. Při kontrole dokladů u Savčenkové se ukázalo, že nemá pas, jen vojenský lístek. Pak dopravní policista přivolal vyšetřovatele, ten přišel a požádal o to stejné, jako dopravní policista. Zadrželi ji při dopravní kontrole, bez dokumentů oblečenou v maskovací uniformě.
Podle výpovědi byla Savčenková v zóně ATO na dovolené, působila v oblasti soukromě a neplnila svoje pracovní povinnosti v Ozbrojených silách Ukrajiny. V jejím případě je postup pro zacházení s válečnými zajatci nepoužitelný. Ukrajina a RF nejsou ve válce, a nemají proto žádné válečné zajatce.
Co dělala Savčenková v zóně ATO
Pilotkou Savčenková není. Z Univerzity vojensko-leteckých sil v Charkově ji dvakrát vyhodili. Spolužáci ji charakterizují jako neřiditelnou adrenalinovou narkomanku. Školu dokončila jako navigátor. Jako vojenský pilot nikdy v Ukrajinské armádě oficiálně nelétala. Kněz Vladimír Mareško podal osobní svědectví o setkání s touto bojovnicí. Byl zadržen v Charkově a vyslýchán. Savčenková mu vyhrožovala při výslechu zabitím a rozebráním na orgány.
Savčenková nebyla na Donbasu náhodou, protože šla bojovat proti tzv. "separatistům". Dobrovolně se připojila k neonacistickému praporu Ajdar, který se dopouštěl zvěrstev vůči civilistům i proti ozbrojeným skupinám domobrany. Nakonec ani Amnesty International už nemohla zavírat oči a obvinila Ajdar z mučení a represí vůči civilnímu obyvatelstvu. Její problematickou zprávu jsme komentovali (Zpráva Amnesty International o mučení na Ukrajině). Existuje mnoho svědků, že Savčenková měla osobní část na mučení anti-fašistické milice DLR.
Od dubna do června 2014 se režim v Kyjevě se snažil potlačit povstání ruského obyvatelstva Novorusije. Uspěli v rozdrcení protestů pomocí násilí v Charkově, Oděse, Dněpropetrovsku, Záporoží a Nikolajevské oblasti. Viz naše porovnání s rokem 1968 (Praha 1968 - Mariupol 2014). Vyšetřovací výbor Ruské federace otevřel už v červnu 2014 zvláštní šetření pro vyšetřování mezinárodních zločinů proti civilistům spáchaných na území Ukrajiny. Kyjev přiznal, že povstání musela být potlačena násilím.
Proč Savčenková zabíjela ruské novináře
Ruští novináři byli hrozbou, protože zástupci západních korporátních médií region opustili a tím umožnili beztrestné vraždění civilistů. Zůstali jen ruští novináři, kteří točili, fotili a psali pravdu o Donbasu. To je důvod, proč se Kyjev se rozhodl zastrašit novináře únosy, mučením, a nakonec i zabíjením.
Výzva k osvobození Naděždy Savčenkové znamená souhlas s masivní represí proti novinářům, civilistům a politickým odpůrcům. Ruská společnost je v této otázce jednotná a nechápe západní show kolem ní, včetně demonstrací izolovaných skupinek v Rusku na její podporu. Politické svobody zaručené Ústavou RF dávají prostor i k takovému postoji. Rusové pro to ale většinově nemají pochopení. Vnímají podobné demonstrace jako existenci páté kolony v Rusku, která podporuje právo neonacistů na zabíjení novinářů a civilistů.
Zdroje:
Psali jsme:
- Příslušnice ozbrojených sil Ukrajiny npor. Naděžda Savčenková u soudu v ruském Rostově
- Neonacismus na Ukrajině aktivní vůle nevidět na Západě
- Konec pučistů v Kyjevě III aneb Vláda teroru
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde. Děkujeme!
Související články:
- Praha 1968 - Mariupol 2014
- Embargo českých médií na masakr v Oděse
- K čemu došli reportéři New York Times na Ukrajině
- Česká média a ukrajinská krize
- Oděský vrah "setník Mikola" zemřel na zápal plic
- Odborná studie o vraždění na Majdanu potvrdila nevyhnutelné
- Korporátky, na rozdíl od opolčenců, zatím neoblíčily Děbalcevo
- Z médií našich sousedů 9/2013
- Ukrajina lže o Ukrajině
- Kolik nás bude stát Drang nach Osten prováděný korporátním EU?