23.3.2016 E-republika
Je to už třetí výzkum na toto téma v Rusku, historie jde do let 1999-2003. Nová studie ruské střední třídy byla provedena výzkumnou skupinou IS RAN v únoru 2014.
Je to už třetí výzkum na toto téma v Rusku, historie mezinárodního sociologického výzkumu sahá do let 1999-2003. Nová studie ruské střední třídy byla provedena výzkumnou skupinou IS RAN v únoru 2014. Hlavním cílem bylo zhodnotit rozsah, složení, vlastnosti, role ve společnosti a perspektivy rozvoje ruské střední třídy, které existují za více než 20 let reforem.
Charakter ruské střední třídy
Krize z let 2014–2015 se neprojevila na snížení počtu členů střední třídy (ST). Je to přirozené, protože počet obsazených odborných pozic není dán přímým vlivem krize. Nebyla prokázána významná změna. Sebevědomí představitelů ST ani její postavení se ve společnosti kvalitativně nezměnila. Kritérium prosperity není určeno absolutně, ale vztahem k mediánu pro populaci obecně. Při kombinaci výsledků analýzy v jednotlivých stupnicích se podíl Rusů rychle zvýšil a dosáhl 56 % obyvatel vcelku a 53 % na podíl pracujících Rusů. Připomeňme, že ve stejné době se procentově podíl ST v USA snížil, viz tyto údaje z Pew Research Center.
Zařazení do ST znamená splnění minimálně 3 ze 4 kritérií.
- vzdělání (dostupnost minimálně střední speciálního vzdělávání);
- profesionální status znamenat duševní charakter práce (není to manuální práce);
- úroveň blahobytu (ukazatele průměrných měsíčních příjmů nejsou pod jejich mediánem hodnot pro daný typ osídlení nebo kvalita dostupného zboží dlouhodobé spotřeby není nižší než mediánová hodnota v populaci obecně);
- sebeidentifikace (integrální sebevědomí jednotlivce, uvědomění si svého postavení ve společnosti, z 10-stupnice není nižší než 4 bodů včetně).
Do průzkumu byl zařazen reprezentativní celek: 1600 respondentů ve věku 18 let a starší. Další skupina 300 osob, které jsou vybrány s ohledem na kritéria, příslušná zástupcům střední třídy. Vědecká skupina IS RAN již ukončila analýzu výsledků studie z roku 2014 a porovnala je s údaji z předchozích projektů. Výzkumníci reagovali na dramatické změny zahraniční ekonomické a politické podmínky, v souvislosti se sloučením Krymu s Ruskem a poklesem cen ropy, které způsobily už na konci roku 2014 krizové sociálně-ekonomické procesy v zemi. Po pády cen ropy proto provedli další statistické šetření v říjnu 2015. Jeho hlavním cílem bylo zjistit, jak se změnila skupina ruské střední třídy v období před krizí, a to, co se stalo v současných podmínkách.
Kdo patří do ruské střední třídy
Předpokladem je speciální vzdělání, jsou to lidé s atypickou kombinací profesionální pozice a dosaženou úrovní vzdělání. Např. manažeři se speciálním středoškolským vzděláním, řadoví zaměstnanci s vyšším vzděláním, nebo kvalifikací. Vysokoškolsky vzdělání manažeři, podnikatelé a odborníci, kteří mají znalosti práce na počítači. Jsou zde ještě dvě skupiny: potenciální ST a zbytek populace, v podstatě bez šance dostat se do jeho složení. K potenciální ST byly přiřazeni ti Rusové, kteří se identifikovali s jedním ze čtyř použitých kritérií,kromě sociálně-profesní postavení, jsou to ti, kdo prošli podle úrovně vzdělání, nebo podle úrovně blahobytu. Nejvíce stabilní skupina ST – jeho jádro – tvořila v říjnu 2015 celkem 18 % v rámci populace.
Dynamika počtu různých skupin obyvatel Ruska 2003 – 2015
Dopad krize
Pokud jde o dopad krize na sebevědomí zástupci ST pak došlo k negativním změnám. Naopak v sebehodnocení svého postavení ve společnosti napříč jádrem i periferií bylo hodnocení stabilnější. V krizové situaci zástupci ST cítili mnohem jistější svým postavením a udržitelným statusem, než ostatní. Ruská ST je dnes komplexní, heterogenní fenomén, v němž se kříží různé sféry hospodářského systému, s různými požadavky na pracovní sílu s různými kvalifikačními standarty. Další vlastnost, která jasně odlišuje zástupce ST v Rusku od naprosté většiny vyspělých zemí světa, je koncentrace ve veřejném sektoru a podniků se státní formou vlastnictví. První pokles přišel s rozpočtovými škrty, a utrpěli právě zaměstnanci veřejného sektoru. Od začátku roce 2014 na podzim 2015 ve složení jádra vzrostl podíl zaměstnaných v soukromých podnicích. Zdá se, že revitalizace podniků vojensko-průmyslového komplexu, pomohlo této části ruské ST se cítit poměrně jistě i v podmínkách krize.
Ekonomická situace a ekonomické chování
V krizové situaci má ST v Rusku nejlepší životní příležitosti, tj. mnohem větší možnosti něčeho dosáhnout, něco změnit k lepšímu ve svém životě, než ostatní Rusové. Celkový závěr z předložených dat je následující: zmenšuje se počet potenciálních adeptů na vstup do ST. Rusko a žilo, a nadále bude žít s hlediska jeho životních šancí a úrovně příjmů dost špatně. Co se týče absolutních ukazatelů příjmů ST v dolarovém vyjádření, tak měsíční příjem v ruské rodině ST před krizí asi $16 za den (bez zohlednění parity kupní síly), bylo to tehdy mnohem více, než $10, které by odpovídaly hranici ST v rozvojových zemích.
Vyšší příjmy než tato hranice mělo na začátku roce 2014 více než 95 % ST. Krize výrazně změnila tento obrázek na úkor růstu kurzu dolaru. Na podzim 2015, nebyla prolomena hranice $10 s ohledem na PPP, příjmy byly v průměru kolem $12 za den a to i po změně kurzu dolar/rubl. Asi každý desátý zástupce ST byl nucen v krizi, se dokonce vrátit ke strategii částečné soběstačnosti potravin, musel pracovat "na záhumenku". Toto je charakterizující rys ekonomického chování ruské ST v krizové situaci. Nepředvídatelnost ruského života a nedostatek účinných finančních nástrojů, jejichž použití by umožnilo zabránit poklesu, vede ke snížení úvěrového zatížení a ke zvýšení všech forem pracovní činnosti, včetně zemědělství. Při tom se ST snaží v krizi zvyšovat úspory, raději částečně omezují každodenní náklady na účet odloženého konzumu.
Podíl úspěchů dosažených během tří let v různých skupinách populace
Podařilo se:
- zlepšit finanční situaci
- získat podporu v práci nebo najít lepší práci
- udělat nákladné akvizice
- zlepšit životní podmínky
- zvýšit úroveň kvalifikace,vzdělání
- navštívit jinou zemi na světě
Normativní hodnoty a identita
Svoboda volby a nezávislost zůstává i v krizi pro většinu Rusů důležitou hodnotou, větší než materiální blahobyt. Proto snahy Západu "zatlačit" na Rusko nejsou příliš úspěšné, protože proces integrace společnosti probíhá i přes pokles životní úrovně obyvatel. Před deseti lety jádro ST se odlišovalo od zbytku populace podporou západní cesty. V posledních deseti letech se tento podíl postupně zmenšil, a za poslední rok se podpora západní cesty dále snížila. Nyní panuje v ruské společnosti celkový konsenzus, v němž dominuje představa o "samostatné cestě", kterou země musí jít. Politika Západu vůči Rusku přispěla k tomu, že se ztratila celková sympatie k západnímu způsobu vývoje, a to i mezi mnohými zástupci ST.
Co Rusy doopravdy trápí
Je to nerovnost v příjmech a v bytových podmínkách. Nerovnosti v přístupu k medicínské péči, nerovnosti v přístupu k dobrým pracovním místům a vzdělání. Statistika svědčí o tom, že i přes relativní stabilitu svého postavení, jsou si zástupci ST vědomi složitosti situace dané s rozvrstvením ruské společnosti.
Osobní identita
ST je citlivá na sociální identitu. Pouze čtvrtina oslovených na podzim 2015, vůbec necítila žádnou svou příslušnost k dané pospolitosti. Mnozí ST se navíc cítili být dělnickou třídou. Zdá se, že teze o "sovětském lidu" a "pracujících", které jsou jednotnou a monolitickou skupinou, stále určuje pohled na svět mnoha zástupců ruské ST. Proces formování třídního vědomí této třídy se nachází v samém začátku.
Zábava a migrační pohyb
Rusko postupně přejímá hodnoty a životní praxi, vzniká západní styl "civilizace volného času". Volný čas stírá hranice mezi jednotlivci, skupinami, třídami. Schopnost najít kompromis mezi prací a zábavou se stává důležitou kvalifikaci, potřebnou pro dosažení úspěchu na společenském žebříčku. Od roku 2000 v Rusku existuje stabilní trend ke zlepšení volnočasových aktivit, ale krize přerušila tento pozitivní vývoj. Nakonec v žebříčku problémů,s nimiž se musela ST potýkat za poslední rok, deficit volného času přišel až na druhé místo a tento problém je vnímán jako jeden ze tří nejhorších.
Jak se změnily cestovatelské nálady ST v nových sociálně-ekonomických podmínkách?
Touha žít v zahraničí zcela chybí u 59 % Rusů, ale přiznává se, že taková možnost u 41 %. Protože během průzkumu v únoru roce 2014 toto přání nebylo u 52 %, to znamená, že za poslední rok se počet těch, kteří uvažují o emigraci, se snížil o 7 %. Podíl těch, kteří v 2015 přemýšlí o dočasné emigraci, třikrát překročil počet těch, kteří se chystali na trvalý pobyt v zahraničí.
Analýza emigračních nálad u různých skupin obyvatelstva v roce 2015 ukazuje společně pro všechny skupiny tyto trendy. Výrazné snížení ve srovnání s rokem 2014 počtu lidí, kteří chtějí cestovat na trvalý pobyt. A současně rostoucí orientace na dočasný výjezd do zahraničí, především kvůli stážím a učení. Zvyšování kvalifikace v zahraničí se stalo výrazně populární.
Ani v jedné věkové skupině ST nebyla určující ochota odjet do zahraničí na trvalý pobyt v 2015. Na rozdíl od předkrizových roce 2014, kdy se o trvalý pobyt aktivně snažili mladí a staří Rusové. Éra většinové ekonomické emigrace z Ruska skončila. Zástupci ST ve věku 18–30 let jsou orientováni v případě možnosti jít do zahraničí na vzdělávací a pracovní dráhu (většinou s výraznou převahou na straně vzdělávacích). Rusové starší 31 let jednoznačně dávají přednost krátkodobému výjezdu do zahraničí za výdělkem.
V krizi 2014–15 přestala jednoznačně dominovat emigrace a to ve všech věkových skupinách. Proto diskuse o "nové vlně migrace" a vzestup zmínek o migraci v médiích odrážejí spíše zbožná přání, než názory samotných Rusů, včetně většiny ruské ST.
Střední třída a ruský stát
ST dříve příliš nespoléhala na činnost státu při řešení svých sociálních problémů, ale nyní je silný požadavek na zvýšení účasti státu v životě společnosti. V období před krizí tato situace byla způsobena vysokým stupněm neprůhlednosti "pravidel hry". Hospodářská krize ukázala, že ST došla do zlomového bodu, a její zdroje již neumožňují řešit vlastní sociální problémy samostatně. Na podzim 2015 se zástupci ST setkali s omezením přístupu k jimi požadované bezplatné sociální infrastruktuře, jako je např. bezplatná lékařská péče. V těchto podmínkách pro ST eskalovaly náklady u těchto významných položek. Jako primární se proto stalo snížení nákladů na vyšší kvalifikace, cestování, služby a zábavu.
Co se týče dalších priorit rozvoje země, pak v ST očekává od státu podporu moderních rozvoj high-tech odvětví ekonomiky, které poskytují stabilní zaměstnání. V ST zesílilo pochopení toho, že zvýšení mezinárodního vlivu země má konkrétní "cenu" a že je doprovázeno odporem jiných zahraničně-politických hráčů. ST pociťuje důsledky uložených sankcí proti Rusku a protisankcí uvalených recipročně Ruskem. Rusové jsou dnes méně optimističtí, než v na začátku let 2000, pokud jde o liberálně-ekonomické změny, které nastaly v ekonomice a v sociální oblasti. To platí jak pro společnosti jako celku, tak i pro ST.
Pozitivní pohled na vývoj ekonomiky v roce 2003 byl pevný 34 % všech Rusů, a mezi jádrem ST se jejich počet rozrostl dokonce až na 50 %, o zhoršování ekonomické situace země se zmínili jen 7–8% zástupců ST. Stagnace životní úrovně za éry neoliberalismu a odtržení od hospodářského rozvoje bylo vnímáno jako "dočasné omezení". Mnozí vzdělaní zástupci ST se setkali se situací, kdy peníze nebylo vždy možné vydat za kvalitní služby. Zástupci ST ukazují vysokou úroveň reálného zapojení v síti sociální interakce a politické participace ve srovnání se zbytkem populace.
Nejvýznamnější negativní dopady krize vidí ST v poklesu sociální péče a v růstu cen. Došlo ke snížení používání placených sociálních služeb, a nakonec byla i nucená aktivita všech forem další pracovních možností. Došlo i na zahrádky a na samozásobitelskou aktivitu. Obecně negativní dopad krize na SK byl menší, než se čekalo. Situace se v posledním roce krize zhoršila, dominuje stále řešení vlastními silami a používá se racionální strategie adaptace.
Na závěr je třeba poznamenat, že události a procesy z let 2014–15, byly spojené převážně s zahraničně-politickým pozadím života země. Hospodářská krize nevede ST k tomu, že by chtěli Rusko více přiblížit k západnímu sektoru. V tomto ohledu dochází je sbližování pozic ST a zbytku Rusů.
Zdroje:
Informační a analytické shrnutí na základě výsledků dlouhodobého sledování
RUSKÁ STŘEDNÍ TŘÍDA V PODMÍNKÁCH STABILITY A KRIZÍ
Ústav sociologie Ruské akademie věd
E-mail: isras@isras.ru
www.isras.ru
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde. Děkujeme!
Související články:
- Ruská mince má také dvě strany
- Ruské sankce proti EU v číslech
- Sankce proti Rusku jdou proti Exxon Mobil
- Ebola, pád trhů a nevyhnutelní zachránci lidstva
- Předpovězený konec demokratů, nástup nové levice v USA
- Proč Rusko tvoří kruhy kolem USA?
- Potenciální hrozba národní bezpečnosti Ruska
- Švýcarsko, pád eura a mýty o Rusku
- Ruští oligarchové podporovali expanzi NATO
- Fakta o Blízkém východě XXVI. aneb Co nového na bojišti