Připomeňme si dnešní výročí tragické smrti prvního kosmonauta Jurije Gagarina.
Jurij Alexejevič Gagarin, narozen 9. 3. 1934, let do vesmíru odstartoval 12. 4. 1961, zahynul při cvičném letu na Mig15 dne 27. 3. 1968. Letos by mu bylo 82 let. V závěru příspěvku publikujeme jednu z méně známých teorií o možných příčinách havárie J. Gagarina v r. 1968.
Na startu historického letu Gagarin vykřikl: "Поехали!" (čti "Pajéchali!" - Jdeme na to! Jedeme!). Vzniklo mnoho filmů a dokumentů o Gagarinovi. Jeden z posledních (z r. 2013) zachycuje celý jeho "vesmírný příběh" od příprav, přes start až po přistání. Vedou se spory, že nebyl prvním, kdo provedl oblet Země, protože nepřistál v modulu, ale na padáku. Proto se také asi film jmenuje "Gagarin - první ve vesmíru" - prvenství ve vesmíru mu snad nebude nikdo odpírat.
Film je, dle mého, zpracován velmi pěkně a stojí za shlédnutí. Našel jsem ho i s českými titulky, např. ke stazeni zde
Sestřih záběrů z tohoto filmu, které se týkají samotného letu (od startu po přistání) je ve vynikající obrazové kvalitě (20 minut, původní znění, 1080dpi) zde (v čase 6:57 zazní ono slavné "Pajéchali!"):
Vzniklo také mnoho dohadů a tedy i dokumentů a pořadů o jeho smrti. Díky internetu se k nim dnes snadno dostaneme. Jeden zajímavý pořad z poslední doby ("J. Gagarin - tajné materiály") je např. zde:
Jednoho "skutečného" Gagarina můžeme vidět a slyšet třeba na archivním videu ze 14. 4. 1961 zde:
Závěrem bych chtěl přiložit jeden názor na to, jak mohlo dojít k tragické nehodě při cvičném letu Gagarina v roce 1968. Poslal mi ho pan Rostislav Sáček - pilot z Kladna. Přikládám včetně naší emailové korespondence (kráceno):
 |
| Rostislav Sáček |
Blíží se výročí skonu kosmonauta Jurije Gagarina. (27. 3. 1968) Jeho smrt nebyla dosud objasněna, bylo zveřejněno mnoho verzí. Některé zdánlivě pravděpodobné...
V mém článku v Kladenském deníku je stručně vysvětlen můj názor. Článek byl zaslán několika odborným redaktorům, ale bez jakékoli reakce, kromě čestného předsedy Svazu letců, který můj názor připustil. Máte-li zájem o podrobnější informace...
Pro objasnění: V letech 1958-59 jsem létal jako učitel létání v Leteckém učilišti na UTI mig15. Na stejném typu, rovněž vyrobeném v Avii Letňany se Gagarin zabil...
Při jednom letu, kdy žák, sedící v přední zakryté kabině, cvičil let podle přístrojů, se řídicí páka prudce přestavila do krajní polohy “těžký na hlavu”. Letoun přešel do strmého klesání téměř kolmo k zemi. V tom okamžiku měl v rukou řízení jenom žák. Chytil jsem řídicí páku oběma rukama a vší silou tahal k sobě. Teprve po použití elektrického vyvážení se letoun srovnal do horizontu. Okamžitě jsme let přerušili a závadu ohlásili. Stroj byl odstaven. Po prohlídce nezjištěna žádná závada. Měli jsme štěstí, že se to stalo v dostatečné výšce a krásném počasí. V mracích bychom dopadli jako Gagarin a Serjogin. Vybírání nezvyklé polohy v mracích podle přístrojů je obtížné a trvá déle. Vloni jsem mluvil s bývalým pilotem Standou Babicou (11. slp), kterému se stal podobný případ v roce 1963: Za letu, bez zásahu do řízení, náhlý přechod do strmého klesání. Druhý pilot se okamžitě katapultoval, Babica posléze rovněž. Je řada katastrof UTI Mig15, které zůstaly bez objasnění. Nikdo z autorů, včetně ruských (např. gen. Kamanin), tuto možnost nepřipouští. Můj zážitek byl tak silný, že nepovažuji jiné verze za věrohodné.
Snažil jsem se změnit negativní obraz J. Gagarina v očích naší veřejnosti, který vytvořili naši “odborníci”. Například P. Toufar, K. Pacner atd. Nabízel jsem svoji verzi Gagarinova pádu několika odborným časopisům, odpověděly pouze Kladenský deník a Neviditelný pes. Z odborníků jenom plk.vv. Josef Pavlík, čestný předseda Svazu letců, který moji verzi připustil.
Srdečně zdraví Rostislav Sáček.
Zde je článek R. Sáčka, zdroj zde (autor R. Božovský):
 |
| ROSTISLAV SÁČEK je bývalým vojenským pilotem a instruktorem. Na dobovém snímku u stroje MiG. Autor: archiv Rostislava Sáčka Zdroj: http://kladensky.denik.cz/zpravy_region/byvaly-pilot-z-kladna-rika-asi-vim-jak-zahynul-gagarin-20151018.html |
Bývalý pilot z Kladna říká: Asi vím jak zahynul Gagarin
Kladno – Smrt prvního kosmonauta Jurije Gagarina je stále předmětem diskusí a spekulací. Zahynul při pádu letadla spolu s Vladimirem Serjoginem dopoledne 27. března 1968 při cvičném letu. Šlo o Gagarinův poslední let s instruktorem na stroji MiG-15UTI. Bývalý vojenský a poté i civilní pilot Rostislav Sáček z Kladna je přesvědčen, že za tragickou nehodou stojí technická závada. I on totiž na stejném typu stroje vyrobeného v Československé socialistické republice v podniku Aero Vodochody prožil horké chvíle.
Kladno – Smrt prvního kosmonauta Jurije Gagarina je stále předmětem diskusí a spekulací. Zahynul při pádu letadla spolu s Vladimirem Serjoginem dopoledne 27. března 1968 při cvičném letu. Šlo o Gagarinův poslední let s instruktorem na stroji MiG-15UTI. Bývalý vojenský a poté i civilní pilot Rostislav Sáček z Kladna je přesvědčen, že za tragickou nehodou stojí technická závada. I on totiž na stejném typu stroje vyrobeného v Československé socialistické republice v podniku Aero Vodochody prožil horké chvíle.
O deset let dříve než zahynul Gagarin působil jako vojenský instruktor létání. „Jednou jsme se žákem letěli na stoji MiG-15UTI při cvičném letu. Bylo nádherné počasí, viditelnost asi dvacet kilometrů. Letěli jsme horizontálně. Najednou se stalo, jako když někdo kopl do řídící páky. Ta zůstala nadoraz v přední poloze. Nastalo záporné přetížení, ve kterém jsme se řítili k zemi," vzpomíná dnes už penzionovaný pilot.
Páka nereagovala. Rostislav Sáček se snažil vyrovnat letoun přepínačem vyvážení, tedy ploškou umístěnou na výškovém kormidle, která je ovládána elektromotorem. To se mu naštěstí podařilo.
 |
| TEORIÍ o Gagarinově smrti je několik. Podle Rostislava Sáčka mohly být příčinou problémy se řízením. Foto: Deník/RobertBožovský |
„Let jsme přerušili a událost oznámili nadřízeným. Letoun byl odstaven, ale nebyla objevena žádná závada,"říká Rostislav Sáček.
Na letounu MiG-15UTI se stalo několik katastrof, které dodnes nebyly vysvětleny. „Nedávno jsem hovořil s bývalým pilotem Stanislavem Babicou, jemuž se stal podobný případ v roce 1963. Po prudkém přechodu do klesání se okamžitě jeden z pilotů katapultoval. Babica se snažil stroj zachránit, ale došel k závěru, že nelze přistát, proto byl naveden nad Doupov, kde se také katapultoval," popisuje Rostislav Sáček.
Na rozdíl od Gagarina měl Sáček štěstí v tom, že jeho cvičný let byl za velmi dobré viditelnosti, zatímco Gagarin a jeho instruktor Serjogin letěli v mracích. Pravděpodobně ve strmém klesání překročili rychlost zvuku. Svědkové uvádějí dvě silné rány. První by odpovídala rázové vlně při překročení rychlosti zvuku, druhá nárazu stroje na zem.
„Letoun MiG15-UTI není konstruován pro nadzvukovou rychlost, proto došlo k destrukci krytu kabiny, odtržení krytu fotokulometu a tak dále," popisuje Rostislav Sáček.
Letadlo bylo po nárazu na zem zcela zničeno. Piloti se ani nepokusili o katapultáž. Žádná z dosud zveřejněných teorií příčin smrti Gagarina a Serjogina, a to včetně těch, které poukazují i na možné technické problémy letounu, nekoresponduje s možnou závadou na řídícím systému, o které je Rostislav Sáček přesvědčen. „Kdyby se mi naše problémy při cvičném letu staly rovněž v oblacích, byly by následky také tragické," konstatuje.
Teorie publikované ruskými vyšetřovateli o možném zhasnutí motoru při průletu mrakem nebo nedovřeném vyrovnávacím ventilu v kokpitu se mu na základě svých zkušeností zdají nepravděpodobné. „Mám mnoho důvodů, že jsem své myšlenky nezveřejnil dříve. V minulém režimu to prakticky nešlo. Po Sametové revoluci jsem zveřejnění své teorie dlouho odkládal,"říká Rostislav Sáček.
„Přemýšlím ale nad příčinou pádu Gagarinova letadla delší dobu. V poslední době se znovu začalo mluvit o smrti prvního kosmonauta, navíc se u nás objevil stále létající MiG-15 – UTI zakoupený od sběratele ze Spojených států amerických, rovněž vyrobený v Aeru Vodochody. Současní čeští majitelé ho předvádějí při leteckých dnech. Jeho prohlídka by možná mohla napomoci k definitivnímu objasnění homu leteckému neštěstí," dodává.
„Čestný předseda svazu letců, plukovník ve výslužbě Josef Pavlík, který už dříve sepsal velkou práci o Gagarinovi, nedávno připustil i moji teorii. Budu velmi rád, když bude na základě mých úvah vyvolána diskuse k celému případu. Jsem o svém názoru pevně přesvědčen," uvedl závěrem Rostislav Sáček.
Rostislav Sáček, narozen 18. března 1934.
Bývalý pilot stíhaček a také civilních dopravních letadel.
Létal na C-105, C-2, IL-10, MiG-15, MiG-19, MiG–21 F a PF, C-11, L-29, IL-18 a IL-62. Rostislav Sáček je ženatý. Má jednoho syna, který se věnuje hlasové syntéze (elektronické předčítání textů z počítačů a mobilů). Fotografuje, filmuje, natočil několik audio CD orchestrů a country skupin. Zajímá se o vojenskou historii a zbraně. V padesátých letech získal první třídu v rychlopalbě z pistole na olympijské siluety (18.10.2015)
Na letounu MiG-15UTI se stalo několik katastrof, které dodnes nebyly vysvětleny. „Nedávno jsem hovořil s bývalým pilotem Stanislavem Babicou, jemuž se stal podobný případ v roce 1963. Po prudkém přechodu do klesání se okamžitě jeden z pilotů katapultoval. Babica se snažil stroj zachránit, ale došel k závěru, že nelze přistát, proto byl naveden nad Doupov, kde se také katapultoval," popisuje Rostislav Sáček.
Na rozdíl od Gagarina měl Sáček štěstí v tom, že jeho cvičný let byl za velmi dobré viditelnosti, zatímco Gagarin a jeho instruktor Serjogin letěli v mracích. Pravděpodobně ve strmém klesání překročili rychlost zvuku. Svědkové uvádějí dvě silné rány. První by odpovídala rázové vlně při překročení rychlosti zvuku, druhá nárazu stroje na zem.
„Letoun MiG15-UTI není konstruován pro nadzvukovou rychlost, proto došlo k destrukci krytu kabiny, odtržení krytu fotokulometu a tak dále," popisuje Rostislav Sáček.
Letadlo bylo po nárazu na zem zcela zničeno. Piloti se ani nepokusili o katapultáž. Žádná z dosud zveřejněných teorií příčin smrti Gagarina a Serjogina, a to včetně těch, které poukazují i na možné technické problémy letounu, nekoresponduje s možnou závadou na řídícím systému, o které je Rostislav Sáček přesvědčen. „Kdyby se mi naše problémy při cvičném letu staly rovněž v oblacích, byly by následky také tragické," konstatuje.
Teorie publikované ruskými vyšetřovateli o možném zhasnutí motoru při průletu mrakem nebo nedovřeném vyrovnávacím ventilu v kokpitu se mu na základě svých zkušeností zdají nepravděpodobné. „Mám mnoho důvodů, že jsem své myšlenky nezveřejnil dříve. V minulém režimu to prakticky nešlo. Po Sametové revoluci jsem zveřejnění své teorie dlouho odkládal,"říká Rostislav Sáček.
„Přemýšlím ale nad příčinou pádu Gagarinova letadla delší dobu. V poslední době se znovu začalo mluvit o smrti prvního kosmonauta, navíc se u nás objevil stále létající MiG-15 – UTI zakoupený od sběratele ze Spojených států amerických, rovněž vyrobený v Aeru Vodochody. Současní čeští majitelé ho předvádějí při leteckých dnech. Jeho prohlídka by možná mohla napomoci k definitivnímu objasnění homu leteckému neštěstí," dodává.
„Čestný předseda svazu letců, plukovník ve výslužbě Josef Pavlík, který už dříve sepsal velkou práci o Gagarinovi, nedávno připustil i moji teorii. Budu velmi rád, když bude na základě mých úvah vyvolána diskuse k celému případu. Jsem o svém názoru pevně přesvědčen," uvedl závěrem Rostislav Sáček.
Rostislav Sáček, narozen 18. března 1934.
Bývalý pilot stíhaček a také civilních dopravních letadel.
Létal na C-105, C-2, IL-10, MiG-15, MiG-19, MiG–21 F a PF, C-11, L-29, IL-18 a IL-62. Rostislav Sáček je ženatý. Má jednoho syna, který se věnuje hlasové syntéze (elektronické předčítání textů z počítačů a mobilů). Fotografuje, filmuje, natočil několik audio CD orchestrů a country skupin. Zajímá se o vojenskou historii a zbraně. V padesátých letech získal první třídu v rychlopalbě z pistole na olympijské siluety (18.10.2015)