Luděk Prokop
30. 3. 2016
Dobré vztahy s Čínou mohou být pro ČR jen k dobrému, stejně jako pro Anglii a další státy, jejichž počínání jindy a jinak, hujerovsky napodobujeme. V souvislosti s návštěvou čínských představitelů však nikoli, nejspíš pro představu mediálních ideologů, že by za jejich pinoživé snahy, plivat jedovaté sliny na zemi hostů z Číny, mohla přijít pochvala z výše zmíněných států, kde hosty z Číny vítají s úctou.
O tom, že dobré vztahy s Čínou mohou být pro ČR prospěšné, lze nepochybně uvést, bylo a ještě i bude uvedeno, dost a dost. Nicméně individua jako Kalousek, Štětina, Bursík, Kocáb a jim podobní neznámí aktivisté jednají, jakoby měli v popisu práce přátelskou hostitelskou atmosféru kazit a narušovat jakýmisi provokačními protesty. Důvody proč to, by normálním lidem přijatelně, racionálními argumenty, vysvětlit rozhodně nedokázali. Možná by k tomu mohla obstát jediná věta - chceme a budeme škodit. Ta věta by byla v naprostém souladu s jejich dosavadním jednáním a konáním. Nabízí se úvaha, zda se tak děje podle nějakých pokynů od „kohosi“, nebo zda jde o nějaký zvrácený koníček vedený jejich podvědomím, (kazit, narušovat a škodit), nic jiného nechceme, protože nic jiného ani neumíme.
Jejich „zabednění“ příznivci, zvláštního spřízněného naturelu, jinak ryzí, křišťáloví demokraté, mají velice podivné pojetí pojmů demokracie a svoboda. Tito křišťáloví demokraté, dle vlastních specifických představ o svobodě, „demokraticky“ napadali a potýkali se s těmi Číňany, kteří jsou u nás na návštěvě a nechtěli nic víc, než uvítat představitele své země, zamávat jim čínskými vlajkami. A to, aniž by nám vnucovali svojí kulturu či zvyklosti, na rozdíl od agresivních útočných imigrantů, vítaných podobnými, ne-li stejnými křišťálovými demokraty, evidentními škodílky.
Jsem potěšen, že zmínění škodílci i se škůdci Kalouskem, Bursíkem, Kocábem a Štětináčem, nebyli vpuštěni do prostor, kde hodlali narušit přátelskou atmosféru přitroublými protesty, kterými nic jiného, než ostudy a možného poškození prospěšných vztahů a budoucí hospodářské spolupráce, docílit nemohli. Zapamatujme si je před volbami. Ty, co nám škodí. Vezměme na vědomí, že otázka dodržování lidských práv v Číně je nám natolik vzdálená, že do ní příliš nevidíme a z našich médií se objektivních informací a souvislostí moc nedozvíme. Tuto otázku se snažme lépe vnímat u nás samotných i u sousedů, zvláště pak v návaznosti na imigrantskou invazi a v té souvislosti, co se děle s lidskými právy domorodců, ve čtvrtích okupovaných invazními imigranty, ze kterých jsou domorodci nekompromisně vytlačováni. To jsou přesně ta lidská práva, která se týkají dnes našich sousedů a která se v dohledné době mohou začít týkat i nás osobně. O naše lidská práva a lidská práva v blízkém okolí, bychom měli mít zájem v první řadě. Nedovolme Kalouskům, Bursíkům, Kocábům a Štětinům, aby odváděli naši pozornost od toho, co se nás bytostně dotýká. A to někam, do čeho sice nevidíme, ale můžeme se oprávněně domnívat, že tam takovým podvraťákům a škodilům, žádný prostor poskytován není.
30. 3. 2016
Dobré vztahy s Čínou mohou být pro ČR jen k dobrému, stejně jako pro Anglii a další státy, jejichž počínání jindy a jinak, hujerovsky napodobujeme. V souvislosti s návštěvou čínských představitelů však nikoli, nejspíš pro představu mediálních ideologů, že by za jejich pinoživé snahy, plivat jedovaté sliny na zemi hostů z Číny, mohla přijít pochvala z výše zmíněných států, kde hosty z Číny vítají s úctou.
O tom, že dobré vztahy s Čínou mohou být pro ČR prospěšné, lze nepochybně uvést, bylo a ještě i bude uvedeno, dost a dost. Nicméně individua jako Kalousek, Štětina, Bursík, Kocáb a jim podobní neznámí aktivisté jednají, jakoby měli v popisu práce přátelskou hostitelskou atmosféru kazit a narušovat jakýmisi provokačními protesty. Důvody proč to, by normálním lidem přijatelně, racionálními argumenty, vysvětlit rozhodně nedokázali. Možná by k tomu mohla obstát jediná věta - chceme a budeme škodit. Ta věta by byla v naprostém souladu s jejich dosavadním jednáním a konáním. Nabízí se úvaha, zda se tak děje podle nějakých pokynů od „kohosi“, nebo zda jde o nějaký zvrácený koníček vedený jejich podvědomím, (kazit, narušovat a škodit), nic jiného nechceme, protože nic jiného ani neumíme.
Jejich „zabednění“ příznivci, zvláštního spřízněného naturelu, jinak ryzí, křišťáloví demokraté, mají velice podivné pojetí pojmů demokracie a svoboda. Tito křišťáloví demokraté, dle vlastních specifických představ o svobodě, „demokraticky“ napadali a potýkali se s těmi Číňany, kteří jsou u nás na návštěvě a nechtěli nic víc, než uvítat představitele své země, zamávat jim čínskými vlajkami. A to, aniž by nám vnucovali svojí kulturu či zvyklosti, na rozdíl od agresivních útočných imigrantů, vítaných podobnými, ne-li stejnými křišťálovými demokraty, evidentními škodílky.
Jsem potěšen, že zmínění škodílci i se škůdci Kalouskem, Bursíkem, Kocábem a Štětináčem, nebyli vpuštěni do prostor, kde hodlali narušit přátelskou atmosféru přitroublými protesty, kterými nic jiného, než ostudy a možného poškození prospěšných vztahů a budoucí hospodářské spolupráce, docílit nemohli. Zapamatujme si je před volbami. Ty, co nám škodí. Vezměme na vědomí, že otázka dodržování lidských práv v Číně je nám natolik vzdálená, že do ní příliš nevidíme a z našich médií se objektivních informací a souvislostí moc nedozvíme. Tuto otázku se snažme lépe vnímat u nás samotných i u sousedů, zvláště pak v návaznosti na imigrantskou invazi a v té souvislosti, co se děle s lidskými právy domorodců, ve čtvrtích okupovaných invazními imigranty, ze kterých jsou domorodci nekompromisně vytlačováni. To jsou přesně ta lidská práva, která se týkají dnes našich sousedů a která se v dohledné době mohou začít týkat i nás osobně. O naše lidská práva a lidská práva v blízkém okolí, bychom měli mít zájem v první řadě. Nedovolme Kalouskům, Bursíkům, Kocábům a Štětinům, aby odváděli naši pozornost od toho, co se nás bytostně dotýká. A to někam, do čeho sice nevidíme, ale můžeme se oprávněně domnívat, že tam takovým podvraťákům a škodilům, žádný prostor poskytován není.