Za únikem panamských dokumentů mohou být ve skutečnosti ruské zvláštní služby a osobně samotný prezident Putin. Odstraněním z dokumentů údajů o Američanech získalo Rusko mocný nástroj vydírání, tvrdí vedoucí vědecký pracovník oddělení mezinárodních vztahů v Centru studií USA a Evropy Brookingského institutu Clifford G. Gaddy.
Za únikem panamských dokumentů může být ve skutečnosti Rusko, předpokládá Clifford G. Gaddy, ekonom, specializující se na Rusko, vedoucí vědecký pracovník oddělení mezinárodních vztahů v Centru studií USA a Evropy Brookingského institutu.
Obecně panamský skandál vypadá podle názoru autora článku, zveřejněném na serveru ústavu, velmi podezřele a připomíná dějový tah z levného špionážního akčního filmu. Začátkem roku 2015 zaslal náhle anonym německým novinám Suddeutsche Zeitung 11,5 milionu dokumentů o panamské právnické firmě Mossack Fonseca, spojené s offshorovou činností. V důsledku vyšetřování, které probíhalo rok pod záštitou Mezinárodního konsorcia žurnalistických studií (ICIJ), jehož se zúčastnilo 400 žurnalistů z 80 zemí, bylo odhaleno grandiózní schéma praní peněz a faktů korupce, do nichž bylo zapleteno více než 140 světových vůdců. Většina médií do popředí tohoto skandálu vyvedla ruského prezidenta Vladimíra Putina, avšak aféra může být mnohem zamotanější.
Nehledě na halasné titulky, píše Gaddy, důkazy o přímém podílu Putina k jakékoliv zločinecké činnosti tento archiv neobsahuje. V dokumentech je uvedeno pouze to, že někdo z jeho "přátel" prohnal přes panamské offshory "asi dvě miliardy dolarů". Panamské dokumenty neobsahují podle hodnocení autora nic nového o Putinovi. Ve skutečnosti mnozí za posledních 10 let vyslovovali předpoklady o osobním majetku Putina a odhadovali ho na 20, 40, 70, dokonce 100 miliard dolarů. A nyní se jim podařilo najít pouze 2 miliardy, patřící jeho příteli, ironizuje autor.
V posledních letech, připomíná autor, se média změnila na "bojiště, na němž se Rusko a Západ neustále zkouší se navzájem diskreditovat". Začátkem minulého roku se západní země rozhodly použít média pro odpověď na tak zvanou "hybridní válku", kterou vůči nim vede Rusko. Autor navrhuje podívat se na panamské dokumenty právě v tomto kontextu: nyní žurnalisté napadají Putina agresivněji, než dovolují důkazy, které mají k dispozici.
Případ nestojí za zlámanou grešli, když se podíváme dál za titulky. Nějaký "Putinův přítel" je spojen se společnostmi, které protáhly dvě miliardy dolarů přes offshory. Proč? Aby se obešly sankce? Ale není fakt, že společnosti byly zaregistrovány v polovině roku 2014 a později. Na všechny tyto otázky nejsou odpovědi, proto zveřejněné informace nijak Putina nepoškodí. Naopak, nyní může říci, že všichni západní politici jsou zkorumpovaní. Nejspíše povede odhalení dokumentů ke spoustě skandálů na Západě, kde je korupce důležitá a kde tomuto bude věnována zvláštní pozornost. Proto ruská strana vyhrává, tudíž je pro ni tento skandál výhodný, předpokládá autor.
Clifford G. Gaddy vyjadřuje pochybnost v souvislosti s osobou anonymu, který se stal zdrojem úniku. Autor se ptá, z jakého důvodu mohou být žurnalisté - a společnost - přesvědčeni o tom, že jsou tyto dokumenty skutečné, úplné a nezkreslené. Je zřejmé, že anonym měl přístup k velmi působivé databázi, což může naznačovat účast nějaké zpravodajské organizace.
Kdyby USA nebo Západ zveřejnily podobné dokumenty, motivem by nejspíš byla diskreditace Putina, předpokládá autor. Ale pokud tomu tak je, pak je výsledek nicotný: žádnou skutečnou škodu Putin neutrpěl. Pokud však připustíme, že všechno organizovalo Rusko, mohlo se řídit přáním odpovědět Západu na kampaň proti putinské korupci: odhalit zkorumpované politiky po celém světě včetně "ideálních" západních demokracií a destabilizovat některé západní země. Možná je to všechno léčka: RF hodila návnadu a USA ji spolkly. Celá historie s panamskými dokumenty nepoškodila Putina, ale negativně ovlivnila stabilitu Západu.
Autor předpokládá, že za kybernetickým útokem na Mossack Fonseca a následným únikem mohlo být Rusko, a dokonce nazývá konkrétní resort - Federální službu finančního monitorování. FSFM, píše Clifford G. Gaddy, je Putinův vlastní finanční zpravodajský útvar. Předpokládá se, že to je jedna z nejmocnějších organizací tohoto druhu na světě, která má monopol na informace o praní peněz, offshorech, a také s tímto spojenými otázkami, týkajícími se Ruska a jeho občanů. FSFM rovněž dostává velké množství informací prostřednictvím Mezinárodní organizace protipůsobení praní příjmů ze zločinné činnosti, v níž je jedním z hlavních hráčů. A tedy, uzavírá autor, má Rusko nejvíce možností a méně brzdících faktorů pro to, aby nabouralo a získalo přístup k těmto tajným souborům.
Podle názoru autora by bylo velmi rozumné "připsat" Rusku vážné trestné činy a neposkytovat přitom žádné reálné kompromitující informace. Právě tak se věci mají: v panamských dokladech není nic, co by mohlo nějak potvrdit už existující fámy o Putinově bohatství. Zato nyní poslední, koho budou podezírat z úniku informací, bude Rusko.
Ostatně Rusko může mít i jiný důvod - kromě diskreditace Západu i kampaň na odhalení "Putina-kleptokrata". Mnohokrát již bylo poznamenáno, že v panamských dokumentech nejsou zmiňováni Američané. Možná že by tam byli, ale ICIJ nezveřejnilo tyto údaje kvůli tomu, že konsorcium sponzorují USA. Nepochybně museli mít co do činění s Mossack Fonseca Američané a to, že nejsou zmiňováni ani v jednom z 11,5 milionu dokumentů, je velmi divné. Dost možná, předpokládá autor, že tyto informace byly odstraněny před předáním archivu německým novinám. Clifford G. Gaddy se domnívá, že to udělali Rusové. Absence informací o Američanech v panamských dokladech je jedním z klíčových náznaků, ukazujících podle experta na skutečný důvod úniku.
Panamské doklady obsahují utajené finanční informace, jejichž část odhaluje trestnou činnost. Orgány činné v trestním řízení mohou využít tyto údaje pro pohnání společností a lidí k odpovědnosti; v rukou třetí strany budou prostředkem k vydírání. Avšak v posledním případě musí informace zůstat v tajnosti, protože po zveřejnění, jako je tomu v případě s panamskými dokumenty, jejich hodnota jako nástroje k vydírání přichází nazmar.
A proto Clifford G. Gaddy předpokládá, že cílem celé této operace je s "odhalením" dokumentů oznámit USA a dalším západním vůdcům, kteří nebyly uvedeni, že zdroje mají informace i o jejich finančních trestných činech. "Ti, kteří byli uvedeni v odhalených dokladech, cílem nejsou. Cílem jsou ti, kteří v nich nebyli zmíněni", tvrdí autor.
Celkově se Clifford G. Gaddy domnívá, že únik panamských dokumentů by mohl být operací ruské rozvědky. Některé publikace budou použity v protikorupčních případech v různých zemích: změní se několik režimů, bude zničeno několik kariér a majetků, prognózuje autor. Vydíráním skutečných cílů v USA a jiných státech získají ruští "loutkáři" kontrolu a vliv.
"Pokud jsou za tímto únikem doopravdy ruské zvláštní služby, lze odvážně hovořit o dvou faktech, spojených osobně s Putinem, tvrdí v závěru článku Clifford G. Gaddy. Za prvé, operaci provedla FSFM, to znamená Putin; za druhé, ve výsledku spočívá všechno ve vydírání. To znamená, že veškerý smysl spočívá v informacích, které byly utajeny. Tajemství jsou odhalována, aby ničila. A naopak: jsou utajována, aby kontrolovala. Putin však neničí. On kontroluje".
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová