Hlavním dodavatelem zbraní a vojenského materiálu pro bojovníky ISIS je Turecko, které tak činí prostřednictvím nevládních organizací. Na práci v této oblasti dohlíží turecké zpravodajské služby. K přepravě se používají především ta vozidla, která jsou součástí konvojů s humanitární pomocí.
Nejaktivněji se na dosažení těchto cílů podílí Beşarova nadace (prezidentem je D. Sanli), která v roce 2015 vyslala kolem 50 konvojů do turkmenských oblastí Bayırbucak a Kiziltepe (260 km severně od Damašku). Dary od jednotlivců a subjektů jsou „oficiálně“ jejich hlavním zdrojem financování. Ve skutečnosti organizace dostává tyto finanční prostředky na svůj účet ze speciálního rozpočtu tureckých zpravodajských služeb (MIT). Nadace Beşar si otevřela nynější účty v tureckých a zahraničních bankách s podporou vlády.
İyilikderova nadace (prezidentem je I. Bahar) je také hlavním dodavatelem zbraní a vojenského materiálu na syrské území, které je pod kontrolou ISIS; v roce 2015 vyslala asi 25 různých zásobovacích konvojů. Vedení této nevládní organizace je financováno ze zdrojů z evropských a středovýchodních zemí. Finanční prostředky v tvrdé měně jsou převedeny na bankovní účty Kuveyt Türk a Vakıf.
Nadace pro lidská práva a svobody (IHH), jejímž prezidentem je B. Yıldırım, se aktivně podílí na dodávání munice teroristům v Sýrii. To je oficiálně podporováno vládou Turecka a řízeno tureckými zpravodajskými službami. Od roku 2011 nadace poslala 7 500 vozidel s různými dodávkami na území, které je pod kontrolou ISIS. Tato organizace je financována z tureckých zdrojů a také z jiných států. Turecké banky Ziraat a Vakıf jsou používány pro získávání finančních prostředků.
Kromě toho z důvodu zpochybnění dodávání zbraní a vojenského materiálu na území, které je pod kontrolou ISIS, úředníci z tureckých zpravodajských služeb zařídili kontrolu nad skladišti zbraní a střeliva, umístěných v příhraničních městech Bükülmez a Sansarin (530 km jihovýchodně od Ankary, v provincii Hatay). Tyto zbraně jsou dodávány bojovníkům přes kontrolní stanoviště Cilvegözü (530 km jihovýchodně od Ankary), a to za podpory tureckých zpravodajských důstojníků a četnických složek.
Například mezi 2. a 8. listopadem 2015 byla jedna várka zbraní převedena z kontrolního stanoviště v Cilvegözü do města Atma (310 km severně od Damašku). Bojovníkům v této oblasti byly dodány střely pro protitankové raketové systémy TOW a pro granátomety RPG-7, jakož i střelivo pro ruční palné zbraně.
V listopadu 2015 byl organizován přesun vojenského materiálu pro nezákonné ozbrojené skupiny, umístěné v provincii Latakia. Islamisté obdrželi vojenské bezzákluzové pušky M-60 a munici, minometné granáty ráže 82 mm, dále munici a střelivo ráže 23 mm a 12,7 mm, ruční granáty, komunikační prostředky a veškeré vybavení od tureckých zpravodajských služeb.
Mezi 11. a 21. lednem 2016 turečtí zpravodajští důstojníci dodávali teroristům z Jabhat al-Sham munici ráže 7.62 mm a 12,7 mm a střely pro granátomety RPG-7. Náklad byl převezen přes turecko-syrskou hranici v oblasti Kizilcat (540 km jihovýchodně od Ankary) do tábora bojovníků v provincii Latakia. Některé z těchto zbraní a střeliva následně prodávali zástupci polních velitelů představitelům ISIS (výměnou za ropné produkty, potraviny a hmotný materiál).
25. ledna 2016 turecká Nadace pro lidská práva a svobody financovala dodávku vybavení a potravin (cca 55 tun) teroristům ISIS. Za vytvoření tohoto konvoje bylo zodpovědné spojení bratrských společností a nadací v Turecku. „Humanitární náklad“ putoval přes hraniční přechod Yayladağı (530 km jihovýchodně od Ankary, v provincii Hatay) do okresu Bayırbucak. Dříve, už v červenci 2015, nadace pomáhala Asociaci pro lidská práva a solidaritu s utlačovanými při převodu více než 177 tun vojenského nákladu na sever Sýrie.
Propašování výbušnin a průmyslových chemikálií teroristickým skupinám, působícím v Sýrii, je také obvykle organizováno z tureckého území, a to přes hraniční přechody v blízkosti Reyhanli (Turecko), Azaz (Sýrie), Al-Qamishli (Sýrie) a Jarablus (Sýrie). Vodní cesty, zvláště řeka Eufrat, jsou často používány pro přepravu velkých dodávek výbušných složek, jako je např. nitroglycerin, dusičnan amonný, střelný prach a trinitrotoluen (TNT).
Celkem bylo takto dodáno teroristům přes Turecko v roce 2015: 2 500 tun dusičnanu amonného (v hodnotě přibližně 788 700 USD), 456 tun dusičnanu draselného (468 700 USD), 75 tun prášku hliníku (496 500 USD$), dusičnan sodný (19 400 USD), glycerin (102 500 USD) a kyselina dusičná (34 000 USD).
Převážná část chemických složek je zakoupena v jihovýchodních provinciích Turecka (Mersin, Hatay, Gaziantep, Kilis a Şanlıurfa) za pomoci místních firem. Zejména jedna společnost působí jako prostředník, jde o Tevhid Bilişim Merkezi (ve městě Şanlıurfa, v okrese Alcak, Bagdádské obchodní centrum, kancelář 1). Majitelé firmy Ismail a Ahmet Bayaltunovi získávají výrobky, vyrobené v podnicích z „Mersinské svobodné ekonomické zóny“ (ve městě Mersin), a zajišťují, aby byl náklad poté odeslán bojovníkům. Kromě toho společnost Tsitrkimya (Istanbul, majitelem je Zaur Guliyev) dodává hliníkový prášek přímo ISIS.
Společnosti Trend Limited Şirketi (ve městě Şanlıurfa) a Maxam Anadolu (ve městě Malatya) se specializují na dodání zápalných šňůr a rozbušek teroristům (hlavní účinnou látkou je pentaerythritol-tetranitrát), a zároveň také uzávěrů, roznětek a elektrických rozbušek.
Aby mohly produkty nerušeně projít hraniční kontrolou, zároveň za efektivního napomáhání tureckých orgánů, jsou určeny společnostem, které jsou údajně registrovány v Jordánsku a Iráku. V podpůrných dokumentech je v sekci metody doručení nákladu příjemci uvedeno: „průjezd Syrskou arabskou republikou“. Registrace a zpracování nákladu je organizováno na celnicích ve městech Antalya, Gaziantep a Mersin (vše v Turecku). Jakmile jsou provedeny nezbytné procedury, zboží projde bez překážek přes hraniční přechody v Cilvegözü a Öncüpınaru (520 km jihovýchodně od Ankary, provincie Kilis).
Článek vyšel 9. dubna 2016 na webu VoltaireNet. Pro WertyzReport jej přeložila Jana Schönová.