19. 4. 2016 Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com
Zbývá něco málo přes čtvrt roku do smutného dvouletého výročí sestřelení Boeingu 777-200 (B772 9M-MRD) Malaysia Airlines nad východem Ukrajiny a ani po tak dlouhé době není prokázáno, kdo a jak ukončil nešťastný let.
Vyšetřovací zpráva je sice vydána, ale ta nepřinesla žádné rozhodující důkazy, které by směřovaly k viníkovi. Průběžně sleduji, co se objevuje nového a občas narazím na nějaké informace, které se už do médií nedostávají. Pokusil jsem se některé z nich přeložit a zprostředkovat, byť se jedná jen o jakési informační střípky.
Prakticky neznámou je zpráva nezávislé holandské komise pro dozor nad tajnými službami NCTV, i když už je přes rok stará. V Holandsku se totiž hodně řešilo, nakolik mohly tajné služby vědět o nebezpečí nad východem Ukrajiny, když přes toto válečné území, pardon – území protiteroristické operace, létal i tamní národní letecký dopravce KLM. Neumím holandsky, ale zpráva byla vloni publikována i v angličtině, a tak jsem se snažil s mými znalostmi některé pasáže zprávy CTIVD z 8. dubna 2015 co nejlépe přeložit. AIVD je obdoba české BIS, MIVD je vojenská informační služba.
CTIVD došla k závěru, že separatisté nemohli použít ukořistěné systémy BUK, což nakonec tvrdí i ukrajinské vládní složky:
9. června 2014 obsadili separatisté vojenskou základnu Doněck. Na této základně byly systémy BUK, které jsou výkonnými systémy protiletadlové obrany (PLO). Tento vývoj byl rozsáhle komentován v médiích před havárií. MIVD obdržela také zpravodajské informace k této záležitosti 30. června a 3. července 2014 stejně jako další dny. V průběhu července různé věrohodné zdroje naznačovaly, že systémy, které byly na vojenské základně, nebyly provozuschopné. Proto nemohly být použity separatisty.
Dodnes jsem neobjevil oficiální kompletní ukrajinskou vyšetřovací zprávu k sestřelení AN-26 14. července 2014. Ředitel SBU Navalčenko tvrdil, že má důkazy pro to, že za tímto sestřelem stojí Rusové a ministr obrany Heletej rovnou tvrdil, že Antonov sestřelila střela Pancir nebo raketa typu Ch-31 vypálená ze stíhačky (viz http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/342300-ukrajinske-mesto-bombardovalo-nezname-letadlo-kyjev-mluvi-o-provokaci.html).
Zpráva CTIVD k tomu uvádí:
14. července 2014 byl sestřelen AN-26, vojenský dopravní letoun patřící ukrajinským leteckým silám. Ukrajinské úřady oznámily událost stejného dne s prezidentskou administrativou v Kyjevě. MIVD také obdržela zprávu z brífingu od holandského vojenského atašé. Zpráva uváděla, že ukrajinský ministr zahraničí Klimkin deklaroval, že situace na východě dosáhla nové a nebezpečné fáze, protože Ruská federace nyní otevřeně provádí podporu separatistům. Jako příklad eskalace Klimkin uvedl, že Antonov letěl ve výšce 6200 m a mohl být sestřelen jen ruským vybavením, protože separatisté nedrží tento druh protiletadlových systémů. Podle zpráv v médiích 14. července 2014 (které MIVD má k dispozici) uvedly ukrajinské úřady, že letoun letěl ve výšce 6500 m a nebyl sestřelen přenosným protiletadlovým systémem, ale systémem mnohem výkonnějším. Ten byl pravděpodobně přivezen z oblasti Ruska. V médiích separatisté uvedli, že sestřelili letoun a vzali nějaké zajatce z posádky.
Jestliže byl Antonov vskutku sestřelen Ruskou federací nebo z jejího území, byla by to změna situace. Přímá ruská účast v konfliktu by se stala skutečností. To byl důvod, proč MIVD se hned zaměřila na vyšetření incidentu.
Ráno 17. července 2014 MIVD zveřejnila výsledky vyšetřování ve svém denním souhrnu (dagintsum), který používá řada uživatelů včetně NCTV (národní koordinátor pro bezpečnost a protiteroristická opatření) a AIVD. MIVD určila, že je nepravděpodobné, že Antonov byl sestřelen výkonným systém PLO (nehledě na otázku zda byl dopraven z Ruska). Z obrázků vraku a očitých svědectví bylo jasné, že pravý motor letadla byl zasažen a následně se objevilo 5-6 padáků. Antonov údajně jen havaroval. Na tomto základě MIVD došla k závěru, že vzhled poškození neodpovídá zásahům výkonného PLO systému. V tomto případě by byl pravděpodobně zničen ve vzduchu.
Posádka by v takovém případě pravděpodobně nepřežila. Podle MIVD trosky a svědci podporují fakt, že letadlo bylo sestřeleno MANPAD (člověkem přenosný systém PLO) z ukrajinského území. To by bylo možné jen v případě, že by Antonov letěl podstatně níže než 6200 nebo 6500 metrů. Jiná možnost je, že byl použitý systém PLO krátkého dosahu umístěný na vozidle. Informace obdržené z MIVD nesměřují k použití výkonného systému PLO.
14. července 2014 zveřejnily ukrajinské úřady NOTAM, kterým byl uzavřen vzdušný prostor do výšky 9700 m (FL320). MIVD neobdržela žádnou informaci ohledně příčiny pro omezení vzdušného prostoru.
CTIVD se věnovala i schopnostem tzv. separatistů či opolčenců, chcete-li:
Separatisté postupně obdrželi více zbraní v lepší kvalitě a s vyšším potenciálem. AIVD zpozorovala, že separatisté k širokému množství druhů výzbroje (např. kulometů), lehkých protiletadlových zbraní (např. raketové komplety), protitankových zbraní a tanků, také drželi MANPADs a pravděpodobně protiletadlové systémy s krátkým dosahem na vozidlech. Oba typy systémů se považují za SAM (rakety země-vzduch). Kvůli jejich limitovanému dosahu nepředstavují zmíněné zbraně riziko pro civilní letectví v přeletové výšce.
16. července AIVD obdržela zprávu z hodnověrného zdroje, která říkala, že nejsou žádné informace, které by naznačovaly, že separatisté drží SAM středního dosahu. Tento komentář byl vytvořen vzhledem k okolnostem vztahujícím se k Antonovu sestřelenému 14. července 2014 na východní Ukrajině.
AIVD neměla před havárií letu MH17 žádnou informaci, která by naznačovala, že separatisté drží provozuschopný výkonný protiletadlový systém jako je systém Buk označovaný také jako SA-11.
…AIVD neměla žádné informace, že Ruská federace poskytla separatistům výkonný protiletadlový systém. AIVD měla ale poznatky o tom, že separatisti byli cvičeni k užívání zbraňových systémů včetně MANPADS v Ruské federaci. Nebyly žádné známky toho, že byli cvičeni pro použití výkonných systémů PLO.
CTIVD došla k následujícím závěrům:
Nebyly žádné poznatky o tom, že by separatisté měli schopnost zasáhnout civilní leteckou dopravu v přeletové výšce. Navíc zde nebyly žádné indicie k tomu, že by chtěli zasáhnout civilní leteckou dopravu nebo že by se podíleli na činnosti s takovým záměrem.
AIVD a MIVD neobdržela žádnou informaci od partnerských služeb ani výslovnou ani nepřímou, která by byla zaměřena na riziko pro civilní letectví nad východní Ukrajinou.
K ukrajinské armádě CTIVD poznamenává, že nějaké její výkonné protiletadlové systémy byly instalovány na východě Ukrajiny. Zde považuji za nezbytné připomenout, že v době těsně před sestřelením MH-17 se Ukrajina obávala ruského útoku (viz např. zpráva ze 14.07.2014 – http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/ukrajina-se-boji-utoku-ruska-obratila-se-na-evropskou-unii–1373750 ), a proto logicky instalovala systémy PLO na východě země, o jejichž přesunu se zmínil 17. července 2014 i zpravodaj ČRo Martin Dorazín ve své reportáži.
Z uvedeného lze dovodit, že Holandsko nemělo podle oficiálních závěrů tajných služeb žádné informace, které by nasvědčovaly jakémukoliv riziku pro civilní letadla v přeletové výšce tj. cca 10 km nad zemí. O tom, že by opolčenci měli funkční BUKy nebo jiné výkonné systémy PLO (např. SA-3 nebo S-300) nebyly nejen důkazy, ale nevedly k tomu ani žádné indicie. Navíc An-26, který podle Ukrajinců měli 14. července 2014 sestřelit Rusové, nebyl zřejmě sestřelen výkonným systémem jako je BUK.
Dalšími dokumenty, které se v našich médiích buď neobjevily vůbec, nebo jen tak rychle prolétly éterem, jsou odpovědi vlády SRN na dotazy poslanců Bundestagu (výtisk 18/4299 z 13.03.2015 a 18/2521 z 09.09.2014). Je pravda, že se v nich neobjevuje nic převratného, ale podle mě tam zajímavé záležitosti jsou. Už v odpovědích na interpelaci v roce 2014 bylo zmíněno detekování systému SA-3. Let MH-17 byl sledován dvěma letouny AWACS v rámci NATO Re-assurance measures. Radarový kontakt byl ztracen ve 14:52 středoevropského času, kdy MH17 vylétl z dosahu radaru AWACS. Tady si dovolím poznámku, že veřejně publikovaný dosah radaru AWACS v hodnotě 300 km předpokládám za mnohem menší než je skutečnost, a tak je možné, že i uvedený časový údaj není zcela korektní kvůli relativně jednoduchému dopočítání operačního dosahu radaru letounu včasné výstrahy pro Rusy, kteří jistě vědí, kde se AWACS nad Polskem a Ukrajinou v tom okamžiku nacházel. V odpovědi na otázku 14 spolková vláda sdělila, že AWACS detekoval automaticky systém SA-3 a k tomu ještě další neidentifikovatelný radarový signál. K tématu zachycení signálu SA-3 se poslanci znovu vrátili v roce 2015 a německá vláda odpověděla, že nad Rumunskem nasazený letoun AWACS jen krátkodobě zaznamenal vyzařování systému PLO SA-3 (S-125/Neva/Pechora) ze severovýchodního směru. Tyto signály ovšem neumožnily údajně identifikaci místa, odkud vycházely. Při čtení odpovědi týkající se systému SA-3 se mi vybavilo jeho používání v Srbsku v roce 1999 proti letadlům NATO, které působením této zbraně přišlo minimálně o dvě letadla (potvrzena F-16C a „neviditelný“ F-117) i přes obrovskou materiální i technologickou převahu. Střelecký radar byl zapínán jen na maximálně 2 x 20 vteřin, poté následoval hned rychlý přesun na jinou pozici, a tak byla lokalizace jednotky značně těžká, což dokládá neúspěšnost NATO při snaze likvidovat srbskou jednotku vybavenou SA-3, přičemž tenhle systém není oproti dnes slavnému BUKu konstruován jako mobilní. Tenhle srbský příklad ukazuje, že zjištění jednotky PLO nemusí být tak jednoduché, jak se zdá. Nejsem ale odborník na raketové systémy, určitě by někdo od armády napsal k tématu erudovanější stať.
K videu, které má dokládat přesun BUKu přes východní Ukrajinu, napsala spolková vláda jen to, že nelze ověřit jeho autenticitu, což si nelze vykládat jinak, že jej není možné považovat za důkaz. V odpovědi na 37. otázku je uvedeno, že sami Ukrajinci tvrdili, že „separatisté“ neukořistili žádný funkční protiletadlový systém (míněno BUK nebo S-300). Na otázku, zda jsou spolkové vládě známy americké satelitní snímky, které dokládají, že MH17 byl sestřelen systémem BUK, byla napsána jednoznačná odpověď – nein.
Vzhledem k tomu že spolková vláda na dotazy odpovídala často vyhýbavě nebo vůbec s odkazem na utajované skutečnosti, nelze z odpovědí získat další podstatné informace ani k důvodům ekonomických sankcí vůči Rusku ani k okolnostem konce letu MH17. Uvedené oficiální dokumenty nedokládají, že by Rusko bylo do sestřelení MH17 nějak zapleteno, i když se mu to dávalo hned a bez důkazů za vinu. Snad se objeví další hodnověrné důkazy, které vnesou více světla do okolností sestřelu.
Závěrem doporučím stránku http://www.whathappenedtoflightmh17.com/, kde se objevují různé aktuality vztahující se k letu MH17. Nedávno tam v souvislosti s táhnoucím se vyšetřováním upozornili na pozapomenutou tragédii letu Itavia 870 z 27. června 1980, která není dodnes zcela objasněna (základní info v češtině na https://cs.wikipedia.org/wiki/Ustick%C3%BD_masakr). Proč u letounu DC-9 vyloveného z několikakilometrové hloubky bylo možné rekonstruovat většinu letadla a u MH17 to zatím stále není, ačkoliv B772 spadl na zem a trosky byly sbírány? Pravda, sbírání trosek probíhalo liknavě a hrozila dokonce jejich likvidace s požehnáním Holanďanů, ale nakonec se jich shromáždilo hodně. Kde jsou teď, stále někde v Kyjevě? Proč se použily k rekonstrukci jen některé části a například potah horní části předku perforovaný šrapnely zůstal schovaný? Těch proč bych mohl napsat myslím hodně, když vyšetřování probíhá z mého pohledu ne zcela uspokojivě. Můžeme jen doufat, že se vyšetřování nepovleče stylem Itavia 870.
Ostatně tyhle otázky řešil už před půl rokem vlk, když dělal rozbor holandské závěrečné vyšetřovací zprávy, kdy vzpomenul také let Atavia 870 a způsob jeho „vyšetřování“ viz –
Nad vyšetřovací zprávou o sestřelu MH17 II. – co v prvním článku nebylo, nebylo dostatečně nebo bylo špatně