Anna Vlachová
21.4. 2016 Eurozprávy
Konflikt v Sýrii je i díky velkému počtu zúčastněných stran velmi problematický, stejně jako je obtížně i dosažení diplomatického řešení. Analýza společnosti Stratfor nyní upozorňuje, že turecká vláda začala navzdory předchozím výhradám jednat se syrskou vládou prezidenta Bašára Asada.
Analýza uvádí, že Turecko v rámci svých priorit v Sýrii zahájilo tajná jednání se syrským režimem. Jejich hlavním tématem byly obavy Turecka z Kurdů a jejich úmyslů vytvořit v Sýrii samostatný stát.
„Rozhodnutí Turecka vyjednávat s Damaškem nijak zásadně nemění jeho cíle v Sýrii; pořád chce nahradit vládu Bašára Asada umírněnou sunnitskou vládou, kterou by mohlo ovlivňovat. Ale ukazuje to, že se Ankara více zabývá syrskými Kurdy než syrskou vládou," vysvětluje analýza.
Zisky území syrskými Kurdy jsou podle analýzy v současnosti kromě Islámského státu největší a nejnaléhavější hrozbou. „Turecko v podstatě chtělo svým plánem na vojenskou intervenci v severní Sýrii zabít dvě mouchy jednou ranou. Odsunulo by Islámský stát z hranic a zároveň by obsadilo území držené kurdskými Lidovými obrannými jednotkami (YPG)."
Naděje Turecka na tuto operaci ale podle analýzy skončily v listopadu roku 2015, kdy Turecko sestřelilo ruský letoun Su-14. Rusko tak nyní plány Turecka blokuje.
Hrozba mírových jednání
Analýza uvádí, že se Turecko proto nyní ocitlo ve slepé uličce. Této situace využívá YPG a snaží se obsadit další území u hranice s Tureckem.
Hrozbou pro Turecko jsou podle analýzy v tomto ohledu i mírová jednání vedená Spojenými státy a Ruskem, jelikož se na stole stále častěji objevuje návrh na federalizovanou Sýrii „a Turecko nechce, aby změnou moci v Sýrii vzniknul v podstatě kurský federalistický stát."
„Proto Turecko jedná s dalšími kapitalisty v regionu, zejména s těmi, kteří nechtějí, aby nezávislost Kurdů podkopala jejich územní celistvost. Na tom se Ankara shodne s Teheránem, Damaškem i Bagdádem a Turecko doufá, že tohoto společného bodu využije k tomu, aby se alespoň částečně dohodlo s Asadovou vládou."
Cena za spolupráci
Taková spolupráce ale podle analýzy nebude zadarmo, jelikož zastavení Kurdů na severu Sýrie není v současnosti Asadovou prioritou a konfliktům s YPG se doposud vyhýbal. „Syrská vláda si uvědomuje, že má jen malou naději na obnovení kontroly nad celým územím, jakou měla v minulosti, a místo toho se soustředí na upevnění své moci v jádru země," podotýká analýza.
„Podle zdroje Stratforu Turecko po syrské vládě požaduje spolupráci proti YPG a PYD (Sjednocená demokratická strana). Na oplátku syrská vláda požaduje, aby Turecko omezilo svou účast na konfliktu v Sýrii," uvádí analýza.
Zatím však podle ní jednání k žádnému závěru nedošla. „I kdyby se syrská vláda s Tureckem o Kurdech dohodla, syrské jednotky jsou už nyní příliš rozprostřeny ve snaze udržet území, znovu dobýt klíčová města, jako je Aleppo, a přitom držet na uzdě Islámský stát. Dokud Damašek zůstává zranitelný, Turecko se nemůže spoléhat na to, že syrská vláda expanzi Kurdů na severu zastaví. Tak či tak bude Turecko muset svou přítomnost v Sýrii zvýšit."
Na závěr ale analýza dodává, že i tak jde o významný krok k pragmatickému přístupu k řešení konfliktu v Sýrii. „Jestliže Turecko, Sýrie a Írán v otázce omezení autonomie Kurdů naleznou společnou řeč, pak tu je potenciál pro smysluplnější dialog ohledně nového rozdělení moci v Sýrii."
Zdroj: http://zahranicni.eurozpravy.cz/blizky-vychod/152407-turecko-otocilo-chce-se-spojit-s-nepritelem/
21.4. 2016 Eurozprávy
Konflikt v Sýrii je i díky velkému počtu zúčastněných stran velmi problematický, stejně jako je obtížně i dosažení diplomatického řešení. Analýza společnosti Stratfor nyní upozorňuje, že turecká vláda začala navzdory předchozím výhradám jednat se syrskou vládou prezidenta Bašára Asada.
Analýza uvádí, že Turecko v rámci svých priorit v Sýrii zahájilo tajná jednání se syrským režimem. Jejich hlavním tématem byly obavy Turecka z Kurdů a jejich úmyslů vytvořit v Sýrii samostatný stát.
„Rozhodnutí Turecka vyjednávat s Damaškem nijak zásadně nemění jeho cíle v Sýrii; pořád chce nahradit vládu Bašára Asada umírněnou sunnitskou vládou, kterou by mohlo ovlivňovat. Ale ukazuje to, že se Ankara více zabývá syrskými Kurdy než syrskou vládou," vysvětluje analýza.
Zisky území syrskými Kurdy jsou podle analýzy v současnosti kromě Islámského státu největší a nejnaléhavější hrozbou. „Turecko v podstatě chtělo svým plánem na vojenskou intervenci v severní Sýrii zabít dvě mouchy jednou ranou. Odsunulo by Islámský stát z hranic a zároveň by obsadilo území držené kurdskými Lidovými obrannými jednotkami (YPG)."
Naděje Turecka na tuto operaci ale podle analýzy skončily v listopadu roku 2015, kdy Turecko sestřelilo ruský letoun Su-14. Rusko tak nyní plány Turecka blokuje.
Hrozba mírových jednání
Analýza uvádí, že se Turecko proto nyní ocitlo ve slepé uličce. Této situace využívá YPG a snaží se obsadit další území u hranice s Tureckem.
Hrozbou pro Turecko jsou podle analýzy v tomto ohledu i mírová jednání vedená Spojenými státy a Ruskem, jelikož se na stole stále častěji objevuje návrh na federalizovanou Sýrii „a Turecko nechce, aby změnou moci v Sýrii vzniknul v podstatě kurský federalistický stát."
„Proto Turecko jedná s dalšími kapitalisty v regionu, zejména s těmi, kteří nechtějí, aby nezávislost Kurdů podkopala jejich územní celistvost. Na tom se Ankara shodne s Teheránem, Damaškem i Bagdádem a Turecko doufá, že tohoto společného bodu využije k tomu, aby se alespoň částečně dohodlo s Asadovou vládou."
Cena za spolupráci
Taková spolupráce ale podle analýzy nebude zadarmo, jelikož zastavení Kurdů na severu Sýrie není v současnosti Asadovou prioritou a konfliktům s YPG se doposud vyhýbal. „Syrská vláda si uvědomuje, že má jen malou naději na obnovení kontroly nad celým územím, jakou měla v minulosti, a místo toho se soustředí na upevnění své moci v jádru země," podotýká analýza.
„Podle zdroje Stratforu Turecko po syrské vládě požaduje spolupráci proti YPG a PYD (Sjednocená demokratická strana). Na oplátku syrská vláda požaduje, aby Turecko omezilo svou účast na konfliktu v Sýrii," uvádí analýza.
Zatím však podle ní jednání k žádnému závěru nedošla. „I kdyby se syrská vláda s Tureckem o Kurdech dohodla, syrské jednotky jsou už nyní příliš rozprostřeny ve snaze udržet území, znovu dobýt klíčová města, jako je Aleppo, a přitom držet na uzdě Islámský stát. Dokud Damašek zůstává zranitelný, Turecko se nemůže spoléhat na to, že syrská vláda expanzi Kurdů na severu zastaví. Tak či tak bude Turecko muset svou přítomnost v Sýrii zvýšit."
Na závěr ale analýza dodává, že i tak jde o významný krok k pragmatickému přístupu k řešení konfliktu v Sýrii. „Jestliže Turecko, Sýrie a Írán v otázce omezení autonomie Kurdů naleznou společnou řeč, pak tu je potenciál pro smysluplnější dialog ohledně nového rozdělení moci v Sýrii."
Zdroj: http://zahranicni.eurozpravy.cz/blizky-vychod/152407-turecko-otocilo-chce-se-spojit-s-nepritelem/