Předseda tureckého parlamentu Ismail Kahraman navrhuje upevnit roli islámu v nové ústavě. Uvedl to samotný politik, jehož cituje agentura Reuters."Pro začátek se nová ústava musí zbavit sekularismu. Musí vzít náboženství v úvahu, musí být religiózní,"řekl Kahraman. Již dříve prohlašoval, že současná ústava je ve skutečnosti náboženská, protože přisuzuje islámským svátkům státní status, "i když Alláh v ní přímo není ani jednou nezmíněn."
Kahraman bude zodpovědný za vytvoření konceptu nového základního dokumentu země. Vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje, jejímž členem tento politik je, má v Medžlisu pouze 317 z 550 křesel, zatímco pro předložení návrhu všenárodnímu referendu potřebuje podporu 330 poslanců. To znamená, že bude muset získávat členy opozičních skupin, to však může být obtížné.
"Sekularismus je základem podpory sociálního smíru. Je v ústavě uveden proto, aby měl každý zajištěnu svobodu vyznání, Ismaile Karahmane," napsal na Twitteru Kemal Kılıçdaroğlu, vůdce hlavní opoziční Lidové republikánské strany.
Ústavní reforma je projekt prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, jehož cílem je změnit Turecko z parlamentní na prezidentskou republiku, aby byla v rukou hlavy státu soustředěna veškerá moc. Erdogan zastával post předsedy vlády od roku 2003 do roku 2014. V srpnu roku 2014 byl zvolen prezidentem. Nyní nemá hlava státu reálné pravomoci a je považována spíše za reprezentační postavu.
V Turecku žije 78 milionů lidí, drtivá většina z nich jsou sunnitští muslimové. Asi 20 procent populace tvoří Alaviti, modifikovaná podoba šíitských muslimů. V zemi žije také asi 100 tisíc křesťanů a 17 tisíc Židů.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová