Podle prohlášení prezidenta Obamy Spojené státy, čili jedinou supervelmoc světa a výjimečnou zemi, ohrožuje malá Venezuela. Obama řekl, že Venezuela je „ neobyčejnou a výjimečnou hrozbou národní bezpečnosti a zahraniční politice Spojených států“, a že proto vyhlásil „národní výjimečný stav“, aby tuto „venezuelskou hrozbu“ zlikvidoval.
Z prstu vycucaná „výjimečná hrozba“ slouží Obamově režimu jako záminka ke svržení venezuelského prezidenta Madura, a jde vlastně o další článek washingtonského řetězu svrhávání těch vlád v Latinské Americe, které se kdy pokusily jednat v zámu svých občanů, a nikoliv v zájmu amerických korporací a bank.
Před desetiletími přiznal americký generál Smedley Butler, že fungoval jako „kapitalistický gangster“, když zemím Latinské Ameriky násílím vnutil vůli newyorských bank a společnosti United Fruit Company.
Poté, co byl v r. 2009 americkými médií lživě zdémonizován honduraský prezident Manuel Zelaya, který si naivně myslel, že fungujev úřadě v zámu Hondarasanů a nikoliv v zájmu United Fruit Company, jej svrhl vojenský puč, připravený prezidentem Obamou a ministryní zahraničí Hillary Clintonovou.
Dnes vede Washington hospodářskou válku proti Venezuele s cílem podkopat podporu veřejnosti, které se zde prezident Maduro dosud těšil. A to tak, že média, řízená tzv. venezuelskou elitou, obviňují Madura z hospodářských obtíží země, které ovšem způsobují USA. Těm se navíc podařilo nasadit své agenty do venezuelského národního shromáždění, takže skutečně hrozí, že médií zmatení Venezuelané si svou znovu vzkříšenou důvěrou ke svým elitám podříznou svá vlastní hrdla.
Washington se prostřednictvím jím financované „Zelené revoluce“ pokoušel destabilizovat Iran, ale tam jeho pokus nevyšel.
Rusko a Čína se ovšem svým pohostinstvím pro Washingtonem financované nevládní organizace (NGOs), dále svým vstupem do západních ekonomických institucí a souhlasem s jejich investováním ve svých zemích, vystavují nebezpečí destabilizace. Navíc zde Washington uspěl i tím, že obě země infikoval svým způsobem ekonomického myšlení, které je pro obě země riskantní. A vzhledem ke zrůdnému charakteru washingtonské vlády, pro jejíž neokonzervativní hlad po světové hegemonii jsou všechny prostředky dobré, by si měl ruský prezident dát dobrý pozor na pokusy jej fyzicky zlikvidovat.
Vybral a přeložil Lubomír Man