Foreign Policy: Ukrajinský vědec přepisuje historii se souhlasem Porošenka

5. 5. 2016    zdroj
Hlava ukrajinského Ústavu paměti národa Vladimír Vjatrovič se stává důležitou politickou postavou. Interpretuje historické události tak, jak to potřebuje současná vláda, a vyzbrojil se souhlasem prezidenta Petra Porošenka. O tom, jak a proč se tak děje, píše americký časopis Foreign Policy.

Před rokem byly na Ukrajině přijaty zákony, které zakazují nacistickou propagandu. Slouží však zcela jinému účelu a umožňují zamlčování zločinů spáchaných ukrajinskými kolaboranty v době boje proti Sovětskému svazu, píše Foreign Policy. Jde o pogromy a etnické čistky na území západní Ukrajiny nacionalistickou OUN-UPA (se stejným balíkem zákonů byli její členové uznáni bojovníky za nezávislost země), které zasáhly polské a židovské obyvatelstvo. V průběhu těchto událostí byl podle některých odhadů počet obětí jen mezi Poláky ne méně než 100 tisíc osob. Kromě toho bylo během poválečného ilegálního boje OUN-UPA se sovětskou mocí zabito nejméně dalších 20 tisíc osob.

V čele kampaně za zlepšení názoru na Ukrajince, kteří spolupracovali s nacisty, je ředitel ukrajinského Ústavu paměti - kromě polské obdoby to je jediná instituce takového druhu na světě - Vladimír Vjatrovič. Působí se souhlasem prezidenta Petra Porošenka, který dříve přijal zákon o předání archivních dokumentů státní bezpečnosti do kompetence ústavu, konstatuje novinář Foreign Policy Josh Cohen.

Cohen není jediný, kdo kritizuje tento přístup ukrajinských orgánů. Vůči Vjatrovičovi, který je vědeckým pracovníkem v oboru historie a autorem několika knih, se kriticky staví mnozí z jeho kolegů. Jeho práce byly kritizovány ze strany amerických, polských, kanadských, ukrajinských vědců jako nevěrohodné a zcela propagační.

Cohen také poukazuje na to, že vedoucí Ústavu paměti jednou vystoupil na obranu ukrajinské divize SS. Podle novináře se pod vedením Vjatroviče formuje předpojatý a jednostranný pohled na historii Ukrajiny.

Poznamenejme, že dříve Vjatrovič pracoval ve Lvově v centru studií osvobozeneckého hnutí a během prezidentování Viktora Juščenka vedl archiv SBU. Vystupoval také za přejmenování Moskevského prospektu v Kyjevě na prospekt Stěpana Bandery.