6.5.2016
Včera proběhla v Praze tisková konference nově vzniklého spolku Sdružení koncesionářů veřejnoprávních médií. Sdružení vychází z reality, že Česká televize ani Český rozhlas nejsou svým obsahem veřejnoprávními médii.
Česká televize by měla být veřejným – a v nejlepším slova smyslu - národně reprezentativním prostorem. Kde jinde by měl prezident pronášet své projevy, než v médiu veřejné služby? Kde jinde by měly být sportovní přenosy národních reprezentací?
Veřejnoprávní média mají za úkol podporovat hodnotovou soudržnost společnosti. Jsou k tomu vybavena legislativně, ekonomicky i organizačně. Ale jak to vypadá s ČT a s ČR? Nejedná se o národní službu, založenou na solidárním poplatku, jedná se o „službu“ ničení národní identity a historické pravdy.
Již 25 let je prosazován primitivní a prvoplánový antikomunistický a protiruský diskurz. To je hlavní leitmotiv českých veřejnoprávních médií – jak televize, tak i rozhlasu. V téměř každém pořadu – ať je o přírodě, o památkách, o současnosti, o minulosti, o hercích, o vědcích - prostě každý den minimálně stokrát dští ČT a ČR antikomunistický oheň a protiruskou síru. Je to už velmi únavné.
Televizní krize na přelomu let 2000 a 2001, která byla spojená se stávkou pracovníků ČT a masovými demonstracemi, již tehdy ukázala, že přibývá lidí, kteří si význam médií veřejné služby uvědomují. Lidé požadují věcné a nepředpojaté informování, podporu kulturních hodnot a kultivovanou zábavu. O tom svědčí například i význam samotného slova „veřejnoprávní", který má pozitivní hodnotící význam. „Veřejnoprávnost" vyvolává v myslích lidí požadavek na kvalitu, spolehlivost a vážnost.
Tři nejtrestuhodnější kauzy ČT poslední doby:
1. Přímá volba prezidenta a neustálé dehonestující informování o prezidentu Zemanovi vůbec.
2. Zásadně protiruské informace. Ukrajinou počínaje, přes válku v Sýrii a osvobozením naší země za 2. světové války konče. V ranním vysílání 18. 9. 2014 dokonce v ČT zaznělo, že druhou světovou rozpoutal Sovětský Svaz.
3. A posledním příkladem je středeční vysílání ČT, kdy moderátor Lukáš Dolanský zcela vážně a opakovaně připomínal jihomoravskému hejtmanovi Michalu Haškovi, který se v Brně poklonil padlým vojákům společně s Nočními vlky, že Noční vlci jsou na sankčním seznamu USA, protože se tento motorkářský klub přihlásil k anexi Krymu Ruskem.
Pomiňme, že na Krymu bylo všeobecné referendum a obyvatelé sami si vyžádali připojení k Rusku, tudíž se nejedná o žádnou anexi. Ale právě tento případ je důkazem Göbelsovského rčení, že „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“. A tato lež – lež o anexi Krymu – zazněla během let z ČT a z Českého rozhlasu asi stotisíckrát.
Během rozhovoru s hejtmanem Haškem navíc byla na obrazovce vidět tato slova: „Noční vlci je klub ruských motorkářů, jejich šéf je na sankčním seznamu USA za aktivní podporu anexe Krymu.“ Ale jako poslední – do podvědomí podsouvaný – „nejzavrženíhodnější“ argument, bylo napsáno toto: „K hnutí se hlásí prezident Putin.“ Co na to říct? Snad jen použít slova Jana Wericha: „Buď to dělají z blbosti, nebo za cizí peníze.“… ale stejně jako ve Werichově Písni o Golemovi, tak i zde je možnost třetí: „Dělají to z blbosti za cizí peníze.“
Radní Rady ČT Michal Jankovec kdysi prohlásil:
„Je to skutečně tak, že Česká televize má určený úhel pohledu. Má ho určen na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků nebo z daní jenom za předpokladu, že budou prosazovat, obhajovat a dívat se na všechno z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení. Česká televize se na to nesmí dívat tak, jako kdyby byla součástí současného Ruska, které nikdy žádné humanistické tradice v evropském slova smyslu nemělo. To bychom museli vystoupit z Evropské unie.“
Jednalo se sice o komentář, který souvisel s ukrajinskou krizí, ale lze předpokládat, že toto tvrzení se vztahuje na jakýkoliv kritický pohled na činnost evropských orgánů. Vztahuje se i na neschopnost EU zajistit vnější hranice Schengenu, na selhání orgánů EU kolem uprchlické krize anebo na současné aktivity EU, kdy chce Evropská komise co nejrychleji odzbrojit občany Evropy.
Je zřetelné, že zpravodajství ČT konstruuje mnohé události jedině jako nesmiřitelné střety fanatiků pro a proti. Místo analýz a argumentů akcentuje emoce a urputnou zaťatost aktérů diskusí. Na ČT i v ČR se navíc jakákoliv diskuse dvou táborů s opravdu odlišnými názory (což se nestává často) zcela záměrně rozplyne v záplavě osobních útoků a primitivního chytání za slovo.
Kritizovat lze samozřejmě také zcela zjevnou infantilizaci zpráv.
Nedávno byla Radě České televize doručena rozsáhlá a detailně zpracovaná 500 stránková stížnost na zpravodajství o Rusku a Ukrajině. V podstatě jako jasný důkaz neobjektivity. Text zahrnuje rozbor zpravodajství za období dvou let - a nejčastěji používaná slova v této analýze jsou: ČT nedoložila, ignorovala, tvrdila…
Žijeme v době oslabování národních států a národně reprezentativní funkce veřejnoprávní České televize je ze strany Rady ČT, vedení ČT a redaktorů ČT cíleně ničena.