25. 8. 2015Oligarchický režim nacionalistické junty na Ukrajině aktivně používá a „kreativně“ rozvíjí goebbelsovské metody klamání lidí k posilování neonacistické diktatury na Ukrajině. Jednou z těchto metod je omezování přístupu lidí k pravdivým informacím, k pracím kultury a umění, literatuře a novinařině antifašistického a humanistického zaměření.
Toto omezování je prvotně uskutečňováno při hanobení a pronásledování tohoto čtení na Ukrajině i v dalších zemích, spisovatelů, umělců, herců, skladatelů, zpěváků, vedoucích, kteří odsuzují bratrovražednou občanskou válku, společenskou a politickou genocidu, rozpoutanou vládnoucím režimem.
Při realizování politického uspořádání junty a odvolávání se na Zákon o ochraně informací v televizním a rozhlasovém vysílání, úředníci prezidentské správy, ministerstva kultury, ministerstva informační politiky, státní bezpečnostní služby, ministerstva vnitra a úřadu státního žalobce pod záminkou, že bojují s „ohrožením národní bezpečnosti a s vyvoláváním etnické nenávisti“, sepisují takzvanou „černou listinu“ těch, jejichž činnost je na Ukrajině zakázaná. Filmy jsou ukládány do archivů, knihy jsou odstraňovány a ničeny, stejně jako v nacistickém Německu. Zároveň v zemi, kde žije přes 10 milionů etnických Rusů, kde třetina obyvatelstva považuje ruštinu za svou rodnou řeč, režim vyvolává a podporuje rusofobii, když si politici dávají na transparenty nacistům vlastní slogan „Ukrajinu Ukrajincům“.
Dnes jsou na černé listině nejen obecně známí představitelé kultury a umění z Ukrajiny, Ruska a bývalého Sovětského svazu, ale také tak proslulé osobnosti jako Emir Kusturica a Oliver Stone, Gerard Depardieu a Steven Seagal, a také jejich díla.
Bezpochyby praxe zakazování a perzekuování představitelů kultury a umění je především goebbelsovským a maccarthyovským syndromem, typickou praktikou diktatur, praktikou šikanování disidentů a zavádění neonacizmu jakožto státní ideologie.
V tomto ohledu Komunistická strana Ukrajiny žádá bratrské komunistické a dělnické strany, aby přes své zástupce v národních parlamentech a v Evropském parlamentu vznášeli otázku nepřípustnosti v pojmech mezinárodního práva, jako je praxe zakazování, jež porušuje práva a svobodu občanů na obdržení různorodých a pravdivých informací. Každý má právo sledovat filmy, číst knihy a poslouchat písně, které se mu líbí.
Oddělení mezinárodních vztahů ÚV KS Ukrajiny, 13. 8. 2015