15.5. Rukojmí
To, že multikulturalisté relativizují dobro a zlo, na to jsme si již zvykli. Prý kamenování a další nelidské tresty jsou v pořádku, protože jsou součástí jisté kultury. Tyto lidi nezajímá člověk jako takový. Nezajímají je lidská práva. Oni kulturu a svou utopii povyšují nad lidský život.
Když už jsme si mysleli, že vrcholu cynismu bylo dosaženo, přišli aktivisté s novým “výdobytkem”. Alespoň v Norsku. Třetí největší město Trondheim ležící na severu Norska zakázalo reklamy, v nichž se objevuje nahé nebo polonahé tělo, tedy i postavy v plavkách. Tímto krokem se údajně snaží bojovat proti zobrazování lidského těla jako nástroje dokonalosti, čímž se podle radních vytváří nátlak na člověka.
Představte si, jak to musí být hrozné. Vidíte krásnou ženu nebo muže a pak se podíváte na sebe. To musí být frustrace. Hlavně zřejmě pro ty aktivisty, kteří s tímto nápadem přišli. Ok, fotky hezkých žen a mužů odstraníme, jenže co uděláme s hezkými ženami a muži v ulicích? Vždyť to může taky vyvolávat frustraci. Zahalíme je do burky? To bude příští krok. Prostě krása ani ošklivost nebudou existovat.
Jenže náš prapor rovnosti vlaje dál. Co udělat s chytrými lidmi? Zrušíme Nobelovu cenu, aby se někdo necítil frustrován, že není tak chytrý? Kolik je 1+1? Nevíte? To nevadí. Jde hlavně o emoce. Vyjádřete, jaké emoce ve Vás vyvolává číslo 1. Vědomosti nejsou důležité, hlavní je, abyste se cítili dobře. Snaha po rovnosti ve školství (resp. inkluze) je podobný nesmysl, jako kdyby se zrušila paralympiáda a paralympionici by trénovali a soutěžili společně se sportovci bez handicapu.
Ale co udělat s muži a ženami? To je problém. Proč nemohou být všichni jako Conchita Wurst? Proč nám to ti muži a ženy musí takto komplikovat? My chceme přece rovnost. Rovnost ve všem! Kdy už budou konečně muži rodit a ženy makat v dolech? Dokonce ani v Norsku (nejvíce genderově vyvážené zemi) to jaksi nefunguje. Pořád převažují ženy, které chtějí být zdravotními sestřičkami a muži, kteří chtějí být inženýři. Kde udělali soudruzi chybu?
A jak by mohla taková rovnostářská společnost fungovat? Tady je úryvek k knihy Kurta Vonneguta:
„Byl rok 2081 a všichni si konečně byli navzájem rovni. Nebyli si rovni jen před Bohem a před zákonem. Byli si rovni všemi způsoby. Nikdo nebyl chytřejší než někdo jiný, nikdo nevypadal lépe než kdokoli jiný. Veškerá tato rovnost byla zajištěna dvoustým jedenáctým, dvoustým dvanáctým a dvoustým třináctým dodatkem k ústavě a neustávající bdělostí agentů v Handicapovacím centru Spojených států.”
V této povídce v anti-utopickém vesmíru nosí každý „handicap“, aby se zajistila perfektní sociální rovnost. Silní lidé s sebou musí vléct těžká břemena, krásní lidé musí nosit masky a inteligentní lidé musí nosit sluchátka, která přehrávají každých několik sekund hrozné poryvy hluku, aby jim přerušovaly myšlenky. Čím jste inteligentnější, tím častější jsou ty hluky.
Heslo “Rovnost, svoboda, bratrství” zní sice fajn, ale nic se nemá přehánět.
Zdroj: http://echo24.cz/a/wmTwF/norove-zakazali-reklamu-s-lidmi-v-plavkach-je-to-natlak-na-cloveka
To, že multikulturalisté relativizují dobro a zlo, na to jsme si již zvykli. Prý kamenování a další nelidské tresty jsou v pořádku, protože jsou součástí jisté kultury. Tyto lidi nezajímá člověk jako takový. Nezajímají je lidská práva. Oni kulturu a svou utopii povyšují nad lidský život.
Když už jsme si mysleli, že vrcholu cynismu bylo dosaženo, přišli aktivisté s novým “výdobytkem”. Alespoň v Norsku. Třetí největší město Trondheim ležící na severu Norska zakázalo reklamy, v nichž se objevuje nahé nebo polonahé tělo, tedy i postavy v plavkách. Tímto krokem se údajně snaží bojovat proti zobrazování lidského těla jako nástroje dokonalosti, čímž se podle radních vytváří nátlak na člověka.
Představte si, jak to musí být hrozné. Vidíte krásnou ženu nebo muže a pak se podíváte na sebe. To musí být frustrace. Hlavně zřejmě pro ty aktivisty, kteří s tímto nápadem přišli. Ok, fotky hezkých žen a mužů odstraníme, jenže co uděláme s hezkými ženami a muži v ulicích? Vždyť to může taky vyvolávat frustraci. Zahalíme je do burky? To bude příští krok. Prostě krása ani ošklivost nebudou existovat.
Jenže náš prapor rovnosti vlaje dál. Co udělat s chytrými lidmi? Zrušíme Nobelovu cenu, aby se někdo necítil frustrován, že není tak chytrý? Kolik je 1+1? Nevíte? To nevadí. Jde hlavně o emoce. Vyjádřete, jaké emoce ve Vás vyvolává číslo 1. Vědomosti nejsou důležité, hlavní je, abyste se cítili dobře. Snaha po rovnosti ve školství (resp. inkluze) je podobný nesmysl, jako kdyby se zrušila paralympiáda a paralympionici by trénovali a soutěžili společně se sportovci bez handicapu.
Ale co udělat s muži a ženami? To je problém. Proč nemohou být všichni jako Conchita Wurst? Proč nám to ti muži a ženy musí takto komplikovat? My chceme přece rovnost. Rovnost ve všem! Kdy už budou konečně muži rodit a ženy makat v dolech? Dokonce ani v Norsku (nejvíce genderově vyvážené zemi) to jaksi nefunguje. Pořád převažují ženy, které chtějí být zdravotními sestřičkami a muži, kteří chtějí být inženýři. Kde udělali soudruzi chybu?
A jak by mohla taková rovnostářská společnost fungovat? Tady je úryvek k knihy Kurta Vonneguta:
„Byl rok 2081 a všichni si konečně byli navzájem rovni. Nebyli si rovni jen před Bohem a před zákonem. Byli si rovni všemi způsoby. Nikdo nebyl chytřejší než někdo jiný, nikdo nevypadal lépe než kdokoli jiný. Veškerá tato rovnost byla zajištěna dvoustým jedenáctým, dvoustým dvanáctým a dvoustým třináctým dodatkem k ústavě a neustávající bdělostí agentů v Handicapovacím centru Spojených států.”
V této povídce v anti-utopickém vesmíru nosí každý „handicap“, aby se zajistila perfektní sociální rovnost. Silní lidé s sebou musí vléct těžká břemena, krásní lidé musí nosit masky a inteligentní lidé musí nosit sluchátka, která přehrávají každých několik sekund hrozné poryvy hluku, aby jim přerušovaly myšlenky. Čím jste inteligentnější, tím častější jsou ty hluky.
Heslo “Rovnost, svoboda, bratrství” zní sice fajn, ale nic se nemá přehánět.
Zdroj: http://echo24.cz/a/wmTwF/norove-zakazali-reklamu-s-lidmi-v-plavkach-je-to-natlak-na-cloveka