Radim Valenčík
14. 6. 2016
V Česku působící "proruské" weby provádějící "prokremelskou manipulaci" poznáte podle Jakuba Jandy a spol. snadno:
1. Vytvářejí obraz nefunkčnosti našeho politického systému. 2. U témat jako je Ukrajina či Sýrie nasazují neutrální tón.
3. Jejich zpravodajství vůči Rusku není zkresleno, jak je tomu u "slušných" webů. 4. Jsou poptávány těmi, kteří hledají i alternativní, tj. nezkreslené zdroje.
Toto je opravdu výsledek společné studie politologů z Masarykovy univerzity a think-tanku Evropské hodnoty.
14. 6. 2016
V Česku působící "proruské" weby provádějící "prokremelskou manipulaci" poznáte podle Jakuba Jandy a spol. snadno:
1. Vytvářejí obraz nefunkčnosti našeho politického systému. 2. U témat jako je Ukrajina či Sýrie nasazují neutrální tón.
3. Jejich zpravodajství vůči Rusku není zkresleno, jak je tomu u "slušných" webů. 4. Jsou poptávány těmi, kteří hledají i alternativní, tj. nezkreslené zdroje.
Toto je opravdu výsledek společné studie politologů z Masarykovy univerzity a think-tanku Evropské hodnoty.
A tak není divu, že se mezi "proruské" weby provádějící "prokremelskou manipulaci" dostaly i Parlamentní listy. Nevěříte? Tak si přečtěte informaci této studii tak, jak ji přinesla E15 (zde je plné znění se zvýrazněním toho nejdůležitějšího:
Analýza: propaganda se mění, i zprávy neutrálního tónu mohou sloužit Kremlu
V Česku působící "proruské" weby ve skutečnosti Rusko ani Putina nijak výrazně neadorují. Snaží se však šířit strach a vytvářet obraz nefunkčního politického systému, říká studie politologů Masarykovy univerzity. Propaganda se podle nich maskuje jako zpravodajství, "budovatelské" obrázky ustoupily do pozadí. Ctěním žurnalistických standardů se ale weby jako AC24 či Světkolemnás moc nezatěžují. Vzhledem k jejich neznámé majetkové struktuře není jasné, zda jde o nedbalost či úmysl, míní analytici.
Mediální manipulace nemusí zdaleka probíhat jen sázkou na vzbuzování strachu či jiné emoce, přestože v případě migrační krize nesla citové zabarvení až třetina článků, které se na sledovaných webech (AC24, česká verze Sputniku, Světkolemnás, Parlamentní listy) vyskytly.
Analýza politologů Masarykovy univerzity vytvořená ve spolupráci s think-tankem Evropské hodnotyříká, že u tématu konfliktů na Ukrajině a v Sýrii naopak zmiňované servery nasazují neutrální tón.
"Zde je patrná snaha referovat umírněně a spíše používat takové techniky, které čtenáře uklidní a nevzbudí výraznější emoce," píše se ve studii. Podle Miloše Gregora, jednoho z jejích autorů, se tak děje s cílem relativizovat akce Ruska a Západu a dosáhnout vyznění, že západní zahraniční politika není ve své podstatě o nic lepší než kroky Moskvy.
Srovnání s vyzněním zpravodajství seriózněji vnímaných médií analýza nenabízí, přestože Evropské hodnoty v jednom ze svých newsletterů s odkazem na list The Guardian uvádějí, že zpravodajství západních médií je vůči Rusku částečně zkresleno.
To se má například projevovat ignorováním těch interpretací událostí kolem sesazení ukrajinského prezidenta Janukovyče, které zastává Moskva. "Ano, byl to zkorumpovaný prezident, ale na rozdíl od aktivistů na Majdanu byl demokraticky zvolen," nastínil britský list jeden z takových "upozaděných" výkladů událostí.
Server E15.cz se proto ptal, zda i takové zatížení vůči Rusku není příčinou toho, proč ve společnosti existuje určitá poptávka po "alternativním" zpravodajství.
Podle Gregora tomu tak být může, dodal však, že tvůrci uvedených serverů se často dopouští několika manipulací naráz a sotva tak mohou být zárukou objektivity. "Pak lze pochybovat, že nejde o záměr," dodal politolog. Zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda řekl, že "jen těžko lze agresi Ruska vůči Ukrajině rámcovat jinak než negativně."
Spekulace nad záměry a cíli těchto webů ještě podle analytiků prohlubuje většinou skrytá či pochybná majetková a personální struktura daných webů. Výjimku v tomto ohledu představují Parlamentní listy vlastněné senátorem a majitelem Synotu Ivo Valentou. Analýza je přesto označuje jako "přechod mezi seriózními médii a šedou zónou prokremelské manipulace." Z hlediska hodnocení jejich práce s informacemi vycházejí o něco hůře než ostatní weby.
"Překvapivé je, že zatímco ostatní zkoumané portály na zdroje svých informací odkazují v 75 procentech případů, u tohoto média je to jen u necelé poloviny," uvádí dokument.
"Obecně lze ale říci, že na daných serverech přestává existovat hranice mezi zpravodajstvím a komentářem," sdělila Petra Vejvodová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Nejde přitom o stránky s marginální návštěvností. Podle odhadů Evropských hodnot na základě využití služby Similarweb patří mezi desítku nejčtenějších českých zpravodajských serverů.
Viz: zde
Člověk neví, zda se má smát nebo plakat nad takovou mírou tuposti, hlouposti a servility.