Martin Kunštek
16. 7. 2016
Nezdařený pokus o převrat v Turecku vzbuzuje mnoho otazníků. Je minimálně hodně divné, že turecká armáda, která v minulosti provedla vojenský puč v zemi úspěšně třikrát, to tentokráte takto „zmastila“. Německá odnož internetového serveru Huffington Post již vyslovila podezření, jestli si „nepuč“ neobjednal sám prezident Erdogan. Aby mohl rozjet další kolo čistek v armádě. A zřejmě i ve společnosti.
I pokud při pokusu o posouzení celé a„-----NATO zajistí pomoc Ukrajině a Gruzii a prodlouží i svou pomoc Moldavské republice,-----“kce čerpáme z otevřených oficiálních sdělovacích prostředků, tak celý nezdařený puč vypadá poněkud divně. Kolem půlnoci světové televize sířily do světa záběry tanků v ulicích a přehrazených mostů přes Bospor. Média převzala údajné prohlášení pučistů, podle nichž vojáci již nechtěli dále přihlížet tomu jak Erdogan postupně přebírá diktátorské pravomoci a předělává Turecko v islámskou despocii. Už na první pohled - i přes televizní obrazovky - však provedení „puče“ působilo poněkud „kabaretně“. Vojáci na tancích a obrněných transportérech se v podstatě nechovali ani moc jako vojáci. Když srovnáme záběry z nočního Istanbulu se záběry ze Santiaga de Chille z června 1973, kdy vojenským pučem svrhl legální vládu prezidenta Salvadora Allendeho generál Augusto Pinochet, tak noční turecká akce působí poněkud happeningovým dojmem.
Podle oficiálních mediálních zpráv měli vojáci krátce po půlnoci převít kontrolu nejen nad budovami generálního štábu, tajných služeb a vládními budovami, ale i státní televizí. Nikdo z nich však v televizi nevystoupil s žádným prohlášením k národu. Do této chvíle v podstatě nevíme, jak se jmenovali ti generálové a plukovníci, kteří se měli prohlásit „mírovou radou“ a jako takoví nahradit oficiální vládu. To je velmi divné. Doposud u každého vojenského převratu pučisté hned po převzetí sdělovacích prostředků vysílali prohlášení a bylo jasné, kdo je v jejich čele.
Podle oficiálních nočních zpráv měla být celá vláda vojáky zajata. Někteří ministři se však během noci objevovali ve vysílání státní televize, která měla být údajně v rukou pučistů. Televize sice chvíli v noci nevysílala, ale na převzetí moci vojáky to zrovna nevypadalo. V takových případech se obvykle vyžene veškerý personál kromě několika techniků, kteří zajistí vysílání. V něm jsou pak obvykle střídány prohlášení pučistů s neutrálními pořady, jako jsou dokumenty o přírodě.
Kdo někdy viděl pravý puč, tak nad chováním tureckých „ochotníků“ z dnešní noci musí kroutit hlavou. Do skutečného vojenského převratu jsou obvykle nasazovány nejlépe vycvičené elitní jednotky jako výsadkáři. Často jde o profesionální vojáky. Ti se pak nikdy nenechají zastavit a odzbrojit neozbrojenými civilisty. Jako se to stalo v Istanbulu a Ankaře. Tohle působí dojmem nepodařeného vojenského cvičení. Asi tak, jako kdyby se o převrat pokusila česká armáda v době, kdy jí velel náčelník generálního štábu Nekvasil nebo jeho nástupce Šedivý. Ministrem obrany byl tehdy jistých pan Vetchý. Takže o armádě se říkalo, že je vetchá a šedivá.
Oficiální média převzala zprávu, podle níž měli vojáci vyhlásit zákaz vycházení a stanné právo. Ani podle televizních záběrů to však na žádný takový režim nevypadalo. Vojáci v ulicích se nechávali fotit turisty a občany, které by měli zahánět zpět do domovů.
Zvláštní též je, že z 90 zabitých je „pouze“ 20 lidí z provládních řad. Raněných je 1154. Poměry nejsou v tuto chvíli známé.
Prostě celé to působí dojmem, že to byla spíše“ šmírová“ imitace puče. Vojenský analytik Martin Koller, který situaci celou noc sledoval v oficiálních sdělovacích prostředcích, v Parlamentních listech uvedl, že na letošní rok Erdogan chystal pokračování operace Perlík. V jejím rámci byly v minulosti pozatýkány tisíce důstojníků, kteří nesouhlasili s islamizačními kroky prováděnými Erdoganovým režimem. Ranní zprávy nasvědčují tomu, že nyní se druhé kolo rozjíždí. Podle RT bylo ráno z funkce odvoláno 5 generálů, 29 plukovníků a zadrženo 1 563 vojáků. V poledne jich už bylo více než 2,5 tisíce. A Erdogan, jemuž se na rozdíl od Allendeho jako zázrakem nic nestalo, už vykřikuje do světa, že budou padat tresty smrti. Během soboty bylo z funkce odvoláno 2745 soudců!!!
Miroslava Hustáková, která celou noc přinášela dost přesné zprávy z ruských zdrojů, jež jako první přinesly informaci o sestřeleném vrtulníku pučistů a dalších podivnostech, k tomu uvedla, že jí to připomíná jeden z dílů seriálu Hříšní lidé města pražského. Díl, v němž si prvorepublikový předseda vlády Malypetr přes svoji milenku s kontakty v podsvětí objednal své přepadení, které pak bylo mediálně prodáváno jako neúspěšný pokus o atentát.
Obávám se, že v tomto případě půjde spíše o tureckou variaci na téma požáru Říšského sněmu. Po něm následovalo mohutné zatýkání opozice. To umožnilo schválení zmocňovacího zákona, jímž Adolf Hitler získal diktátorské pravomoci. „Náhodou“ je jedinou zničenou budovou turecký parlament na který měli pučisté údajně střílet z tanků. Obávám se, že Turky čekají krušné časy.
16. 7. 2016
Nezdařený pokus o převrat v Turecku vzbuzuje mnoho otazníků. Je minimálně hodně divné, že turecká armáda, která v minulosti provedla vojenský puč v zemi úspěšně třikrát, to tentokráte takto „zmastila“. Německá odnož internetového serveru Huffington Post již vyslovila podezření, jestli si „nepuč“ neobjednal sám prezident Erdogan. Aby mohl rozjet další kolo čistek v armádě. A zřejmě i ve společnosti.
I pokud při pokusu o posouzení celé a„-----NATO zajistí pomoc Ukrajině a Gruzii a prodlouží i svou pomoc Moldavské republice,-----“kce čerpáme z otevřených oficiálních sdělovacích prostředků, tak celý nezdařený puč vypadá poněkud divně. Kolem půlnoci světové televize sířily do světa záběry tanků v ulicích a přehrazených mostů přes Bospor. Média převzala údajné prohlášení pučistů, podle nichž vojáci již nechtěli dále přihlížet tomu jak Erdogan postupně přebírá diktátorské pravomoci a předělává Turecko v islámskou despocii. Už na první pohled - i přes televizní obrazovky - však provedení „puče“ působilo poněkud „kabaretně“. Vojáci na tancích a obrněných transportérech se v podstatě nechovali ani moc jako vojáci. Když srovnáme záběry z nočního Istanbulu se záběry ze Santiaga de Chille z června 1973, kdy vojenským pučem svrhl legální vládu prezidenta Salvadora Allendeho generál Augusto Pinochet, tak noční turecká akce působí poněkud happeningovým dojmem.
Podle oficiálních mediálních zpráv měli vojáci krátce po půlnoci převít kontrolu nejen nad budovami generálního štábu, tajných služeb a vládními budovami, ale i státní televizí. Nikdo z nich však v televizi nevystoupil s žádným prohlášením k národu. Do této chvíle v podstatě nevíme, jak se jmenovali ti generálové a plukovníci, kteří se měli prohlásit „mírovou radou“ a jako takoví nahradit oficiální vládu. To je velmi divné. Doposud u každého vojenského převratu pučisté hned po převzetí sdělovacích prostředků vysílali prohlášení a bylo jasné, kdo je v jejich čele.
Podle oficiálních nočních zpráv měla být celá vláda vojáky zajata. Někteří ministři se však během noci objevovali ve vysílání státní televize, která měla být údajně v rukou pučistů. Televize sice chvíli v noci nevysílala, ale na převzetí moci vojáky to zrovna nevypadalo. V takových případech se obvykle vyžene veškerý personál kromě několika techniků, kteří zajistí vysílání. V něm jsou pak obvykle střídány prohlášení pučistů s neutrálními pořady, jako jsou dokumenty o přírodě.
Kdo někdy viděl pravý puč, tak nad chováním tureckých „ochotníků“ z dnešní noci musí kroutit hlavou. Do skutečného vojenského převratu jsou obvykle nasazovány nejlépe vycvičené elitní jednotky jako výsadkáři. Často jde o profesionální vojáky. Ti se pak nikdy nenechají zastavit a odzbrojit neozbrojenými civilisty. Jako se to stalo v Istanbulu a Ankaře. Tohle působí dojmem nepodařeného vojenského cvičení. Asi tak, jako kdyby se o převrat pokusila česká armáda v době, kdy jí velel náčelník generálního štábu Nekvasil nebo jeho nástupce Šedivý. Ministrem obrany byl tehdy jistých pan Vetchý. Takže o armádě se říkalo, že je vetchá a šedivá.
Oficiální média převzala zprávu, podle níž měli vojáci vyhlásit zákaz vycházení a stanné právo. Ani podle televizních záběrů to však na žádný takový režim nevypadalo. Vojáci v ulicích se nechávali fotit turisty a občany, které by měli zahánět zpět do domovů.
Zvláštní též je, že z 90 zabitých je „pouze“ 20 lidí z provládních řad. Raněných je 1154. Poměry nejsou v tuto chvíli známé.
Prostě celé to působí dojmem, že to byla spíše“ šmírová“ imitace puče. Vojenský analytik Martin Koller, který situaci celou noc sledoval v oficiálních sdělovacích prostředcích, v Parlamentních listech uvedl, že na letošní rok Erdogan chystal pokračování operace Perlík. V jejím rámci byly v minulosti pozatýkány tisíce důstojníků, kteří nesouhlasili s islamizačními kroky prováděnými Erdoganovým režimem. Ranní zprávy nasvědčují tomu, že nyní se druhé kolo rozjíždí. Podle RT bylo ráno z funkce odvoláno 5 generálů, 29 plukovníků a zadrženo 1 563 vojáků. V poledne jich už bylo více než 2,5 tisíce. A Erdogan, jemuž se na rozdíl od Allendeho jako zázrakem nic nestalo, už vykřikuje do světa, že budou padat tresty smrti. Během soboty bylo z funkce odvoláno 2745 soudců!!!
Miroslava Hustáková, která celou noc přinášela dost přesné zprávy z ruských zdrojů, jež jako první přinesly informaci o sestřeleném vrtulníku pučistů a dalších podivnostech, k tomu uvedla, že jí to připomíná jeden z dílů seriálu Hříšní lidé města pražského. Díl, v němž si prvorepublikový předseda vlády Malypetr přes svoji milenku s kontakty v podsvětí objednal své přepadení, které pak bylo mediálně prodáváno jako neúspěšný pokus o atentát.
Obávám se, že v tomto případě půjde spíše o tureckou variaci na téma požáru Říšského sněmu. Po něm následovalo mohutné zatýkání opozice. To umožnilo schválení zmocňovacího zákona, jímž Adolf Hitler získal diktátorské pravomoci. „Náhodou“ je jedinou zničenou budovou turecký parlament na který měli pučisté údajně střílet z tanků. Obávám se, že Turky čekají krušné časy.