Geo
23.7.2016 Eurasia24
Ruský politolog Alexandr DuginGeo, Eurasia24.cz
Foto: Geo, Eurasia24.cz může o dění v Turecku hovořit zasvěceně. Mimo jiné proto, že před deseti lety napsal „prorockou“ publikaci Osa Moskva – Ankara, ale také proto, že osudný večer 15. července 2016, kdy v Turecku probíhal pokus o převrat, pobýval právě v Ankaře a jednal s tamními nejvyššími představiteli. Jeho pohled na poslední události v Turecku přinesla ruská TV Cargrad.
Krátce před pokusem o puč se Alexandr Dugin sešel s vlivným politikem vládní strany AKP – starostou Ankary İbrahimem Melihem Gökçekem, který se proslavil mimo jiné tím, že mluvčí americké diplomacie Marii Harfovou nazval„hloupou blondýnou“.
"Celkový obrázek politického rozložení sil v Turecku v předvečer puče se mi vyjevil zcela jasně. Melih Gökçek, postava velmi blízká prezidentu Erdoganovi, v rozhovoru se mnou hovořil o paralelním státě, paralel develet, který se podařilo v Turecku vytvořit sektě Fethullaha Gülena. Tato sekta má svůj štáb ve Spojených státech, v Pensylvánii, a odtud řídí rozvinutou síť svých agentů vlivu, pronikajících do turecké společnosti,“ citoval Dugin slova starosty Ankary pronesená ještě před pokusem o puč.
Média přitom po nezdařeném puči obviňovala tureckou vládu, že „příběh o paralelním státě“ účelově „vytáhla“, aby jím ospravedlnila rozsáhlé čistky ve všech složkách správy státu.
Gökçek s Duginem hovořil také o tom, že za fasádou Gülenova humanitárního programu a dobročinnosti se skrývá struktura řízená CIA. -----„A dále mi Melih Gökçek řekl v soukromém rozhovoru to, co později, když převrat začal, prohlásil veřejně: právě sekta Fethullaha Gülena stála za zničením našeho letadla a zabitím pilota,“ pokračoval Alexandr Dugin.
„Úkol USA spočíval v tom,rozhádat Ankaru s Moskvou, jako vždy, kdy ve vtazích mezi našimi zeměmi přicházelo vzájemné porozumění. Letadlo i smrt pilota se staly nástroji této geopolitické intriky,“řekl Dugin a doplnil, že Američané chtěli Ergodana nahradit svým přisluhovačem typu Ahmeta Davutoğlu – expremiéra, kterého Erdogan zbavil funkce letos v květnu.
„V Turecku se tak utvořily dvě skupiny. Jedna z nich – patrioti a Kemalisté – chtěli urychleně obnovit vztahy s Ruskem a ponoukali Erdogana k omluvě. Druhá skupina, to je Gülenova sekta a další proamerické struktury, tomu bránily,“ konstatoval ruský politolog po návratu z Turecka.
Gökçek mu pouhé dvě hodiny před začátkem puče řekl toto: „Nedocenili jsme sílu paralelního státu, který vytvořili uvnitř Turecka Američané a Gülenovi příznivci. V tom byla naše chyba. Ale nyní jsme ji napravili a prvním krokem k tomu je nové sblížení s Moskvou.“ Pak přišla akce, která nevyšla.
Byla to podle Dugina poslední šance odstranit Erdogana, který se rozhodl „střetnout s Washingtonem a obrátit se k eurasijské politice“.
„Jak mi mnozí turečtí politici dávali najevo, že Turecko vážně zvažuje perspektivu vystoupení z NATO a sblížení s Moskvou v otázkách bezpečnosti, tak americká agentura měla jediné východisko – převrat. Nyní už nic nezadržuje Turecko v tom, aby konečně zpřetrhalo vztahy s těmi, kteří chtěli silou svrhnout zákonnou vládu, vystoupilo z NATO a skutečně se sblížilo s Ruskem,“ dodal Alexandr Dugin.
23.7.2016 Eurasia24
Ruský politolog Alexandr DuginGeo, Eurasia24.cz
Foto: Geo, Eurasia24.cz může o dění v Turecku hovořit zasvěceně. Mimo jiné proto, že před deseti lety napsal „prorockou“ publikaci Osa Moskva – Ankara, ale také proto, že osudný večer 15. července 2016, kdy v Turecku probíhal pokus o převrat, pobýval právě v Ankaře a jednal s tamními nejvyššími představiteli. Jeho pohled na poslední události v Turecku přinesla ruská TV Cargrad.
Krátce před pokusem o puč se Alexandr Dugin sešel s vlivným politikem vládní strany AKP – starostou Ankary İbrahimem Melihem Gökçekem, který se proslavil mimo jiné tím, že mluvčí americké diplomacie Marii Harfovou nazval„hloupou blondýnou“.
"Celkový obrázek politického rozložení sil v Turecku v předvečer puče se mi vyjevil zcela jasně. Melih Gökçek, postava velmi blízká prezidentu Erdoganovi, v rozhovoru se mnou hovořil o paralelním státě, paralel develet, který se podařilo v Turecku vytvořit sektě Fethullaha Gülena. Tato sekta má svůj štáb ve Spojených státech, v Pensylvánii, a odtud řídí rozvinutou síť svých agentů vlivu, pronikajících do turecké společnosti,“ citoval Dugin slova starosty Ankary pronesená ještě před pokusem o puč.
Média přitom po nezdařeném puči obviňovala tureckou vládu, že „příběh o paralelním státě“ účelově „vytáhla“, aby jím ospravedlnila rozsáhlé čistky ve všech složkách správy státu.
Gökçek s Duginem hovořil také o tom, že za fasádou Gülenova humanitárního programu a dobročinnosti se skrývá struktura řízená CIA. -----„A dále mi Melih Gökçek řekl v soukromém rozhovoru to, co později, když převrat začal, prohlásil veřejně: právě sekta Fethullaha Gülena stála za zničením našeho letadla a zabitím pilota,“ pokračoval Alexandr Dugin.
„Úkol USA spočíval v tom,rozhádat Ankaru s Moskvou, jako vždy, kdy ve vtazích mezi našimi zeměmi přicházelo vzájemné porozumění. Letadlo i smrt pilota se staly nástroji této geopolitické intriky,“řekl Dugin a doplnil, že Američané chtěli Ergodana nahradit svým přisluhovačem typu Ahmeta Davutoğlu – expremiéra, kterého Erdogan zbavil funkce letos v květnu.
„V Turecku se tak utvořily dvě skupiny. Jedna z nich – patrioti a Kemalisté – chtěli urychleně obnovit vztahy s Ruskem a ponoukali Erdogana k omluvě. Druhá skupina, to je Gülenova sekta a další proamerické struktury, tomu bránily,“ konstatoval ruský politolog po návratu z Turecka.
Gökçek mu pouhé dvě hodiny před začátkem puče řekl toto: „Nedocenili jsme sílu paralelního státu, který vytvořili uvnitř Turecka Američané a Gülenovi příznivci. V tom byla naše chyba. Ale nyní jsme ji napravili a prvním krokem k tomu je nové sblížení s Moskvou.“ Pak přišla akce, která nevyšla.
Byla to podle Dugina poslední šance odstranit Erdogana, který se rozhodl „střetnout s Washingtonem a obrátit se k eurasijské politice“.
„Jak mi mnozí turečtí politici dávali najevo, že Turecko vážně zvažuje perspektivu vystoupení z NATO a sblížení s Moskvou v otázkách bezpečnosti, tak americká agentura měla jediné východisko – převrat. Nyní už nic nezadržuje Turecko v tom, aby konečně zpřetrhalo vztahy s těmi, kteří chtěli silou svrhnout zákonnou vládu, vystoupilo z NATO a skutečně se sblížilo s Ruskem,“ dodal Alexandr Dugin.