2. 8. 2016 ProtiProud
Václav Danda se zamýšlí nad snahami využít nespokojenosti Tatarů s připojením Krymu k Rusku a utvořit z nich „osvobozeneckou armádu“ na teroristické provokace proti tomuto důležitému strategickému cíli.
Nezdařený pokus o puč v Turecku má kromě jiného dopad i na vztahy mezi Ankarou a Kyjevem. To je zvláště nepříjemné pro americké plány na vybudování islamistických teroristických jednotek připravovaných na Ukrajině pro diverzní činnost na Krymu a v jižních oblastech Ruska. Právě Turecko, které má se zakládáním džihádistických oddílů bojujících na syrské frontě bohaté zkušenosti, mělo být hlavním garantem celé teroristické aliance proti Rusku.
Krymská "exilová vláda"
Prezidenti Erdogan a Porošenko se na podzim (po sestřelení ruského letadla na syrsko-turecké hranici) sešli, aby vypilovali společnou strategii proti Rusku. Zahrnovala kromě jiného i výcvik a přípravu islamistů. Důležitým prvkem v celé konstrukci, na které se kromě Turecka a Ukrajiny podíleli američtí specialisté, bylo i zapojení krymských Tatarů. Turecké angažmá v celé akci je sice po zpackaném převratu v režii Spojených států proti Erdoganovi nejspíš nadlouho neaktuální, nicméně celá operace běží dál i bez Turecka a příprava „osvobozenecké krymské tatarské armády“ je v plném proudu.Že jde o velmi důležitý strategický plán, dokazují i jednání, která probíhala letos na jaře mezi zástupci krymských Tatarů, představovaných členy regionálního parlamentu, a některými britskými poslanci. Iniciativa, která se zrodila 23.března v Londýně při jednání u kulatého stolu, není nic menšího než vytvoření krymské exilové vlády. Ta by podle těchto úvah měla mít dokonce svá velvyslanectví v jednotlivých evropských zemích, včetně ČR. „Zastoupení Krymu v exilu“ by tak nejen dále stupňovalo protiruské napětí v oblasti, ale současně by vytvořilo další kanál pro přemisťování džihádistů do evropských zemí.
Tatarský Majlis*)
Zástupci tatarského Majlisu, což je pojmenování pro zákonodárný orgán v mnoha islámských zemích, budou chtít vytvořit „osvobozeneckou armádu“, která se tak stane dalším teroristickým islamistickým želízkem v ohni, v boji proti Rusku. Stejně jako se Američany vycvičení čečenští džihádisté bojující v Sýrii často vymknou kontrole a útočí i na cíle v západní Evropě, i zde je obdobné riziko značné. Máme se tedy v budoucnu na co těšit.
Majlis na Krymu byl vytvořen v roce 1991 Krultajem (Krymskotatrský národní sjezd) jako forma národně-společenské a politické organizace krymských Tatarů. Je financován prostřednictvím fondu Krym a „Imdat-Bank“, která vznikla v únoru 1994. Po zvolení Viktora Janukovyče ukrajinským prezidentem se Majlis dostal do konfliktu s mocí na celostátní i regionální úrovni. V době kyjevského Euromajdanu Majlis oficiálně podporoval pučisty, kteří Janukovyče donutili emigrovat do Ruska, a pak se násilím chopili moci. V únoru 2014 byl Majlis jedinou krymskou organizací, která vzdorovala rostoucím snahám místního obyvatelstva připojit Krym k Rusku.
Islamisté a blokáda Krymu
V březnu 2014 po majdanském převratu Majlis vystoupil proti provedení referenda na Krymu a vyzval krymské Tatary a další obyvatele Krymu, aby ho bojkotovali. Není divu, že po připojení Krymu k Rusku byl 20. dubna 2014 Majlis pučistickým parlamentem Kyjeva označen jako nejvyšší orgán krymsko-tatarského lidu a na jeho činnost bylo z rozpočtu země vyčleněno 40 miliónů hřiven. Současné řádně zvolené krymské orgány považují činnost tohoto uskupení za nelegitimní. Velkou podporu nemá tato proamerická organizace ani mezi krymskými Tatary samotnými. Jeho činnost podporuje pouze okolo 15 až 20 procent Tatarů.
V září 2015 se představitelé Majlisu stali jedněmi z hlavních iniciátorů potravinové blokády Krymu a později i té energetické. 22. listopadu 2015 byly v jihoukrajinské Chersonské oblasti, která s Krymem přímo sousedí, na trase vedení na Krym vyhozeny do povětří dva rozvodné stožáry. Měli to na svědomí teroristé ze skupiny „Blokáda Krymu“, kteří se z velké části rekrutovali právě z krymských Tatarů a neonacistických bojůvek Pravého sektoru. (viz foto níže)
Tatarský terorista se nechává fotografovat v troskách jednoho ze stožárů vysokého napětí, které před tím vyhodili do vzduchu.
Teroristé v akci
Bez proudu byla zhruba polovina z více než dvou miliónů obyvatel poloostrova, který byl tak odkázán na náhradní zdroje, zejména dieselové generátory. Už dva měsíce předtím stovky nákladních vozidel zatarasily na příjezdu k hranicím Krymu všechny silnice na ukrajinské straně. Blokádu rovněž zorganizovali krymští Tataři a jejich předáci Mustafa Džemilev a Refat Čubarov, kterým ruské úřady zakázaly na pět let vstup na poloostrov za rozdmýchávání národnostních rozepří.
Letos v květnu se představitelé krymských Tatarů nechali slyšet, že se pokusí zorganizovat mořskou blokádu Krymu. „Máme v plánu síťovou blokádu, dál bude následovat blokáda mořská, což znamená, že Krym bude úplně izolován. Blokovat budeme i dopravu přes Kerčský průliv. Jen ať si tam nemyslí, že to nedokážeme udělat“, prohlásil představitel tatarského Majlisu Lenur Isljamov a současně představil plán, jak by mohl být Krym znovu připojen k Ukrajině. Součástí plánu je vytvoření „osvobozenecké armády“, která se s pomocí diverzních akcí pokusí vyvolat na Krymu chaos a později i ozbrojené povstání.
„Musíme se vynasnažit, abychom měli armádu, která by byla součástí Ukrajiny. Základem by byl prapor „Nomana Čelebidžichna. Chceme vytvořit nový směr v naší národnostní politice“, prohlásil Isljamov. Vůdce sdružení Mejlis a poslanec ukrajinského parlamentu Refat Čubarov, prohlásil, že nelze vyloučit vojenskou cestu, aby se Krym stal opět součástí Ukrajiny.
Turecká čára přes rozpočet
Pokud by se do celé operace zapojilo i Turecko, mohla by vzniknout opravdu velmi nebezpečná situace. To ale po potlačení puče a zlepšení vztahů mezi Ankarou a Moskvou aktuálně nehrozí. Právě urovnání vzájemných vztahů a plné obnovení hospodářské spolupráce budou mít na programu prezidenti Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan, kteří se setkají na začátku srpna v Rusku. To ovšem neznamená, že by Ukrajina a Západ i bez turecké pomoci od vyzbrojování a výcviku krymských islamistů ustoupila.
Právě naopak. Výcvik tatarských teroristů je v plném proudu. Prapor „Akser“ operuje na krymsko - chersonské hranici a v případě potřeby je připraven vést bojové akce i na Krymu. Vedle dalšího bojového praporu „Nomana Čelebidžichna“ byl letos v dubnu z iniciativy Majlisu (tehdy ještě za podpory Turecka) vytvořen dobrovolnický prapor „Krym „ o síle 560 bojovníků, který je zařazen do sestavy Národní gardy Ukrajiny. S politickou podporou některých západních představitelů se tak stal Majlis, nebezpečnou organizací, která stále častěji sahá k teroristickým metodám boje. Je třeba mít na paměti, že tato vojenská uskupení nabírají do svých řad i různé džihádistické struktury mající prsty v teroristických akcích v Evropě. Kromě krymských Tatarů se jejich členové rekrutují především ze severního Kavkazu, Sýrie a Iráku a mnozí z nich bojovali v řadách ISIL.
Chalífát v Chersonské oblasti
V samotné Chersonské oblasti se tak rodí islámský chalífát, ne nepodobný tomu, který můžeme pozorovat v současném Kosovu, kde vznikají výcvikové tábory ISIL jako houby po dešti - na dohled od evropských velkoměst.
Právě otázka fungování ozbrojených geril připravených na záškodnickou činnost na Donbasu a především na Krymu byla údajně jedním z hlavních témat jednání viceprezidenta Spojených států Joe Bidena v Kyjevě na konci minulého roku. Američtí zpravodajci by se měli podle těchto zpráv více zapojit do výcviku diverzních protiruských skupin.
V podstatě má být oprášen syrský scénář, v jehož rámci proti prezidentu Bašáru Asadovi bojují společně jednotky amerických speciálních sil a jimi vycvičení islamisté. Právě islamisté, z nichž mnozí patří i k tzv. Islámskému státu, bojovali od začátku na straně Kyjeva i na Donbase, a dnes se k těmto skupinám podle mnohých zdrojů přidávají další přicházející na Ukrajinu z Blízkého východu.
Etnické čistky na hranicích s Krymem
Chersonský region, který tvoří z velké části prorusky orientované obyvatelstvo, je dnes nevybíravými metodami pacifikován islamisty. Tyto ozbrojené formace dorazily do regionu právě na pozvání předáků krymských Tatarů Mustafy Džemiljova, Refata Čubarova a Lenura Isljamova. Už v minulém roce o tom informoval bývalý poslanec Nejvyšší rady za Chersonskou oblast Alexej Žuravko. Podle něho se brzy můžeme dočkat toho, že se ruskojazyčnému obyvatelstvu v oblasti začnou řezat hlavy.
„Nebudu se divit, když tu dojde k velmi vážným teroristickým činům. Čekají nás opravdu velké problémy“, říká Žuravko. Bývalý poslanec varuje, že islamisté mají za cíl etnicky vyčistit tuto proruskou oblast a terorizovat místní obyvatelstvo: „Přesně vím, ve kterých vesničkách i obcích jsou již dnes rozmístěni teroristé. V současné době jich je více než 700.“ Podle svědectví obyvatel regionu vzniká v Chersonu celá islamistická enkláva.
Hra s tatarským ohněm
To není dobrá zpráva ani pro islamistickým terorem zmítanou západní Evropu. Tím spíš, že těmto teroristickým skupinám chtějí evropští politici udělit statut „exilové vlády“, otevřít jim „velvyslanectví“ v západních metropolích a poskytnut další finance na jejich protiruské operace.
Hrát tatarskou kartu a doufat, že pomocí „řízeného terorismu“ se podaří vyvolat na Krymu chaos je nejen bláhové, ale především velmi nebezpečné. Krym není Sýrie. A Moskva bude samozřejmě každý pokus o násilí vnímat jako napadení Ruské federace.
Generálové v Pentagonu i v bruselském sídle NATO tohle samozřejmě velmi dobře vědí. O to víc je rozfoukávání tatarského ohýnku láká. Zdá se, že zpackaný puč v Turecku pro ně nebyl dostatečnou výstrahou.
Ani syrská válka patrně neskončí tak, jak plánovali. Lze proto očekávat, že do hry znovu vrátí Ukrajinu a Krym. Na východní frontě byl podle nich asi moc dlouho relativní klid.
Máme se nejspíš na co těšit.
*) majlis je anglický transkript slova medžlis, turecky meçlis čili mečlis - česky sněm