10. 8. 2016
A nevyplývá to jen z nedávné návštěvy tureckého prezidenta Erdogana v Rusku, ale i z hlasů dalších tureckých politiků i z názorů tureckého i světového tisku. Všiměme si jen některých:
Turecko opouští atlantický systém. Důvod lze hledat v přestálém puči a váha tohoto důvodu je větší, než je jen váha prezidenta Erdogana. NATO se tak ocitlo ve stavu paniky, protože jde o pohyb, podobající se pohybu zemských desek. Ten pohyb ovlivní turecko-syrské vztahy, turecko-čínské vztahy, turecko-ruské vztahy a turecko-iránské vztahy. Svět se zkrátka výrazně změní. Yunus Soner, zastupující předseda turecké patriotické strany.
Je den ode dne jasnější, že turecký pokus o puč nebyl jen dílem malé kliky nespokojených důstojníků turecké armády, nýbrž produktem širokého spiknutí, připravovaného po desetiletí. Jeho cílem bylo zmocnit se vedení státu a chybělo skutečně jen málo k tomu, aby uspělo...Stěží najdete někoho, ať už na turecké levici či pravici, kdo by nesdílel podezření, že za pokusem o puč stály USA. Erdogan si je tím – bez ohledu na americké zapírání – zřejmě naprosto jist, a toto jeho přesvědčení bude formovat zahraniční politiku Turecka v budoucnosti.
Patrick Cockburn v Counter Punch.
Kdyby puč uspěl, Erdogan by jej s největší pravděpodností nepřežil, a stát by upadl do dlouhé občanské války. Prohlášení Washingtonu, že o přípravě puče neměl povědomí, je neudržitelné. Americká letecká základna v tureckém Incirliku, z níž vzlétají americké bombardéry k bombardování Sýrie a Iráku a na níž slouží více než 5 000 amerických vojáků, fungovala jako organizační centrum puče. Od okamžiku jeho zahájení odtud vzlétaly a zde zase přistávaly americké stihačky jako když rozdráždíte roj včel. Podplukovník Murat Bolat, jeden z účastníků puče, přiznal pro deník Yeni Savak, že jeho jednotce bylo určeno zajmout či případně zavraždit Erdogana poté, co se z amerických zdrojů dozvědí o jeho momentálním místě pobytu.
Z článku Erdogan obviňuje USA z podpory puče, zveřejněného na World Socialist Web Side.
Z The Unz Review vybral a přeložil Lubomír Man