Pozorovatelka
21. 8. 2016 AE News
Máme dnes výročí neslavného srpna 1968 a to je den, kdy si nejen Česko/Slovensko, ale i celý západní svět může naplno uvědomit a připomenout tu ruskou „agresivní a rozpínavou“ politiku. A po nějakých cca 50-ti letech se tato událost stala obzvláště aktuální tím, že ve Spojených státech je před volbami a jedním ze dvou kandidátů je „agent Kremlu“, Donald Trump. A že právě ve Spojených státech se situace hrotí tak, že svět stojí na hraně třetí světové války – přesněji ale katastrofy, kterou nikdo nemusí přežít.
Předpokládám, že všechna prozápadní/proamerická média se dnes možná až uštvou v popisování, jak Rusko v právě v 68 předvedlo, jakým je agresorem a budou podporovat Hillary a budou volat po více NATO/USA základnách v Evropě a po ještě větším jejích přibližování k hranicím Ruska než se děje od doby, kdy Rusko rozpustilo Varšavskou smlouvu. A že všichni se budou ohánět „západními hodnotami“ a budou volat po tažení na Rusko i za cenu války – hlavně že tím půjdou na ruku Hillary a USA, přesvědčeným, že i třetí světová proběhne pouze na území Evropy, zatímco Spojené státy se válkou zachrání ze své vlastní krize stejně, jako tomu bylo za dvou předchozích.
V roce 1968 jsem byla dítě školou povinně, ale pamatuji si tolik, že nejvíce jsem se radovala, když na jaře 1969 hokej mezi ČSSR a SSSR skončil 2:0 a 4:3 ve prospěch Československa. Ale uplynulo nějakých cca 50 let a novým pohledem není tak jasné, jestli srpen 1968 byl opravdu neslavný! Byla přece nějaká dohoda o bipolárním rozdělení světa -kdo tedy byl doopravdy agresorem? Byly to skutečně ruské tanky anebo naopak USA přes něco na způsob současných neziskovek? A nebyla to nakonec skutečně jen zkouška na listopad 89, o kterém dnes už víme, o co šlo?
Ať je to jak chce – tehdy to nebyly pouze ruské tanky, ale také německé, polské a dalších zemí východního bloku, bude tedy i jim dnes připomínáno, jak se proti tehdejšímu Československu provinily anebo se jejich vina smaže stejně, jako vina Německa za druhou světovou? Proč je dnes Německo tou nejskvělejší zemí a to dokonce tak, že jako jediné jí bylo povoleno se po 89. sjednotit, zatímco Rusko, které se za druhé světové muselo pouze bránit, je stále největším zlem proto, že se nechce nechat rozložit?
I slepému musí být jasné, že jde o pouze a jen o ruské zdroje, o které vždy šlo „až v první řadě“. A že Rusko je trnem v oku právě proto, že na rozdíl od Evropy se rozkrást nenechalo – nemluvě o tom, že Evropa žádné vlastní zdroje nemá. A protože je nemají ani Spojené státy, budou dnes evropští/USA politici a evropská/USA média opět provolávat slávu západním hodnotám a americkému NATO tažení na Rusko, zatímco doma jim plynový hořák bude svítit díky ruskému plynu (a Merkelová moc dobře ví, proč podporuje rozšíření Nord Streamu, díky kterému bude mít Německo – sjednocené, tedy Velké Německo – celou Evropu naprosto v hrsti).
Na internetu jsem narazila na dopis tří občanů, žijících v USA, přičemž jedním z nich je mediálně známý The Saker. Dopis je z června 2016, ale na konci srpna, kdy v souvislosti s americkými volbami se situace hrotí ke třetí světové válce (viz události kolem Krymu), jej považuji za ještě aktuálnější, než v době, kdy vznikl. A ve výročí srpna 68, které se stane velikou příležitostí k šíření antiruské propagandy, což přesněji už lze nazvat štvaním k válce podle představ H. Clintonové, tzn. k celosvětové jaderné válce, jej vkládám jako nejzásadnější odpověď a jako shrnutí situace současných dnů. Text dopisu je zde:
My, níže podepsaní, jsme Rusové žijící a pracující v USA. Sledovali jsme s rostoucí úzkostí, jak nás současná politika USA a NATO přivádí na extrémně nebezpečný kolizní kurs s Ruskou federací, jakož i s Čínou. Mnoho respektovaných vlasteneckých Američanů, jako Paul Craig Roberts, Stephen Cohen, Philip Giraldi, Ray McGovern a mnoho dalších varovali před hrozbou třetí světové války. Ale jejich hlasy jsou zcela utopeny v hluku masových medií, která jsou plná falešných a nepřesných zpráv a komentářů, které tvrdí, že ruská ekonomika je v troskách a ruská armáda je slabá – to vše bez jakéhokoliv důkazu. Ale my, protože známe ruskou historii a současný stav ruské společnosti a ruské armády, nemůžeme naslouchat těmto lžím. Cítíme, že je naší povinností, jako Rusů žijících ve Spojených státech, varovat americký lid, že je obelháván a říci mu pravdu.
A pravda je jednoduše taková: Pokud bude válka s Ruskem, pak Spojené státy, budou s jistotou zničeny, a většina z nás skončí mrtvá.
Pojďme o krok zpět a dejme to, co se dnes děje, do historického kontextu. Rusko utrpělo strašlivě v rukou cizích útočníků, ztratilo 22 milionů lidí ve druhé světové válce. Většina obětí byli civilisté, protože země byla napadena a Rusové přísahali, že nikdy nedopustí, aby se podobná katastrofa opakovala. Pokaždé, když bylo Rusko napadeno, vynořilo se z konfliktu jako vítěz. V roce 1812 Napoleon napadl Rusko; v roce 1814 ruská kavalérie vstoupila do Paříže. 22. června 1941, Hitlerova Luftwaffe bombardovala Kyjev; dne 8. května 1945, sovětští vojáci vstoupili do Berlína.
Časy se ale změnily. Pokud by měl Hitler napadnout Rusko dnes, byl by mrtev o 20 až 30 minut později a jeho bunkr by byl redukován na doutnající trosky po zásahu nadzvukové řízené střely vypuštěné z malé lodi ruského námořnictva někde v Baltickém moři. Efektivita a schopnosti nových ruských ozbrojených sil byly nejvíce přesvědčivě prokázány v průběhu nedávného zásahu proti ISIS, Al Nusra a dalších ze zahraničí financovaných teroristických skupin působících v Sýrii. Kdysi dávno muselo Rusko reagovat na invaze vybojováním pozemních bitev na svém vlastním území a teprve pak zahájit protiútok proti agresorovi, ale to již dnes není nutné. Nové ruské zbraně umožňují, aby odplata byla instantní, nezjistitelná, nezastavitelná a naprosto smrtící.
Pokud by tedy měla zítra vypuknout válka mezi USA a Ruskem, je zaručeně jisté, že by USA byly zničeny. Minimálně by přestaly existovat elektrické sítě, internet, ropovody a plynovody a mezistátní dálniční systém, letecká doprava i GPS navigace. Finančních centra by ležela v troskách. Vláda by přestala fungovat na všech úrovních. Americké ozbrojené síly, rozmístěné po celém světě, by již nemohly doplňovat zásoby. A maximálně by celé území kontinentálních Spojených států bylo pokryto vrstvou radioaktivního popela. Neříkáme to proto, abychom budili paniku, ale proto, že na základě známých skutečností jsme sami znepokojeni. V případě napadení, Rusko neustoupí; na útok odpoví protiútokem a úplně zničí Spojené státy.
Vedení USA učinilo vše co mohlo, aby eskalovalo situaci na pokraj katastrofy. Za prvé, jeho anti-ruská politika přesvědčila ruské vedení, že dělat ústupky a vyjednávat se Západem je marné. Ukázalo se, že Západ bude vždy podporovat kteréhokoliv protiruského jednotlivce, skupinu, hnutí, nebo vládu, ať už jsou to odsouzení, na daních podvádějící ruští oligarchové, ukrajinští váleční zločinci, Saudskou Arabií podporovaní wahhábističtí teroristé v Čečensku, nebo katedrálu znesvěcující punkové v Moskvě.
Nyní, když se NATO, v rozporu se svými předchozími sliby, rozšířilo až k ruské hranici, jsou americké ozbrojené síly rozmístěny v pobaltských státech, na dostřel z děl u Petrohradu, Ruského druhého největšího města, Rusové nemají kam ustoupit. Nebudou útočit; ani nebudou ustupovat nebo kapitulovat. Ruské vedení má více než 80% podporu veřejnosti; zbývajících 20% jak se zdá, cítí, že Rusko je být příliš zranitelné, než aby mohlo oponovat západu. Rusko se ale bude bránit, bude odplácet a provokace, nebo jednoduchá chyba by mohla vyvolat sled událostí, které skončí smrtí milionů Američanů a Spojenými státy v troskách.
Na rozdíl od mnoha Američanů, kteří vidí válku jako vzrušující zahraniční dobrodružství, Rusové válku nenávidí a obávají se jí. Ale jsou na ní také připraveni, připravují se na válku již několik let. Jejich přípravy byly co nejefektivnější. Na rozdíl od USA, které mrhají nesčíslné miliardy na pochybné programy předražených zbraní, jako jsou stíhačky F-35, Rusové jsou velmi skoupí se svými obrannými rubly, jsou až 10 krát cenově efektivnější v porovnání s přebujelým obranným průmyslem Spojených států. I když je pravda, že ruská ekonomika trpí nízkými cenami energií, není zdaleka v troskách, a návrat k růstu se očekává, již v příštím roce.
Senátor John McCain kdysi nazval Rusko „čerpací stanici maskující se jako země“. Lhal. Ano, Rusko je největším světovým producentem ropy a druhým největším vývozcem ropy, ale je dnes už také největším světovým vývozcem obilí a technologií pro jaderné elektrárny. Je to stejně pokročilá a sofistikovaná společnost, jako Spojené státy. Ruské ozbrojené síly, a to jak konvenční tak jaderné, jsou nyní připraveny k boji, a oni jsou více než rovným soupeřem pro USA a NATO, zejména pokud válka vypukne někde poblíž ruských hranic.
Ale takový konflikt by byl sebevražedný pro všechny strany. Jsme přesvědčeni, že konvenční válka v Evropě se s velkou pravděpodobností může velmi rychle změnit na válku jadernou, a že jakýkoli jaderný úder USA / NATO na ruské síly či území, by automaticky vyvolal odvetný ruský jaderný úder na kontinentální Spojené státy. V rozporu s nezodpovědnými výroky některých amerických propagandistů, nejsou americké systémy protiraketové obrany schopny stínit americký lid před ruským jaderným úderem. Rusko má prostředky k útoku na cíle v USA raketami s dlouhým doletem a to jak nukleárními, tak konvenčními zbraněmi.
Jediným důvodem, proč se USA a Rusko, namísto zmírnění napětí a spolupráce na širokém spektru mezinárodních problémů, ocitly na kolizním kurzu, je tvrdohlavé odmítání vedení USA přijmout Rusko jako rovnocenného partnera: Washington chce zarputile být „světovou jedničkou“ a „nepostradatelným národem“, i když se jeho vliv neustále zmenšuje v důsledku řetězce zahraničně politických a vojenských katastrof, jako Iráku, Afghánistán, Libye, Sýrie, Jemen a Ukrajina. Pokračování americké hegemonie je něco, co ani Rusko, ani Čína, ani většina ostatních zemí nejsou ochotny přijmout. Tato postupná, ale zjevná ztrátu moci a vlivu způsobila, že se vedení USA stalo hysterickým; a od hysterického je jen malý krok k sebevražednému. Američtí političtí představitelé by měli být umístěni pod kontrolu psychiatrů.
Za prvé a především vyzýváme velitele amerických ozbrojených sil, aby následovali příkladu admirála William Fallona, který, když byl dotázán na válku s Íránem, údajně odpověděl „ne když jsem ve službě já“ Víme, že nejste sebevrazi a že si nepřejete zemřít kvůli od reality odtržené imperiální aroganci. Pokud je to možné, prosím, sdělte svým podřízeným, kolegům a především svým civilním nadřízeným, že válka s Ruskem nezačne v době, kdy jste ve službě vy. Přinejmenším si slibte, že jednoho dne, ve chvíli, kdy je vydán sebevražedný rozkaz jej odmítnete vykonat, protože jej považujete za zločinný. Nezapomeňte, že podle verdiktu Norimberského tribunálu „Zahájení útočné války … je nejen zločinem podle mezinárodního práva; je to největší zločin lišící se od jiných válečných zločinů v tom, že obsahuje v sobě nahromaděné zlo celku“. Od Norimberku už „plnil jsem jen rozkazy“ není platnou obhajobou. Prosíme nestaňte se válečnými zločinci.
Obracíme se též na americký lid, aby mírovými, ale rozhodnými kroky oponoval každému politiku nebo straně, která se zúčastňuje nezodpovědné a provokativní protiruské kampaně a podporuje politiku zbytečné konfrontace s jadernou velmocí, která je schopná zničit USA asi za hodinu. Mluvte, prolomte bariéru hromadných sdělovacích prostředků propagandy, a uvědomte vaše spoluobčany o nesmírných nebezpečích konfrontace mezi Ruskem a USA.
Neexistuje žádný objektivní důvod, proč by USA a Rusko o sobě měly uvažovat jako o nepřátelích. Současná konfrontace je zcela výsledkem extremistických názorů „neokonzervativců“, kteří infiltrovali americkou federální vládu, a kteří se domnívají, že každá země, která se odmítá podřídit jejich diktátu má být, jako nepřátelská, rozdrcena. Díky jejich neúnavnému úsilí, již zemřelo více než milion nevinných lidí v bývalé Jugoslávii, v Afghánistánu, v Iráku, v Libyi, v Sýrii, Pákistánu, na Ukrajině, v Jemenu, Somálsku a v mnoha dalších zemích, to vše z důvodu jejich šíleného naléhání, že USA musí být první světovou velmocí, ne jen obyčejnou, normální zemí, a že každý národní vůdce se před nimi musí sklonit, nebo může být svržen. V Rusku, síla neokonzervativců konečně narazila na nehybný objekt. Musí být zastaveni, před tím, než nás všechny zničí.
Jsme si naprosto a kategoricky jistí, že Rusko nikdy nenapadne USA, nebo členský stát EU, že Rusko nemá žádný zájem o znovuvytvoření SSSR, a že neexistuje žádná „ruská hrozba“ nebo „ruská agrese“. Ruska ekonomický úspěch má hodně co do činění s odpojením kdysi na Rusku závislých republikách. Ale stejně tak jsme si jisti, že pokud Rusko bude napadeno, nebo dokonce jen mu bude hrozit útok, neustoupí a ruské vedení se nenechá zastrašit. S velkým smutkem a těžkým srdcem budou plnit svou povinnost a spustí nukleární palbu ze které se Spojené státy nikdy nezotaví. I kdyby bylo celé ruské vedení zabito v prvním úderu, takzvaná „Mrtvá ruka“
„Ruka mrtvého muže“ (systém „Perimetr“) automaticky dodatečně odpálí dostatek střel, aby smazala USA z politické mapy. Cítíme, že je naší povinností udělat vše, co můžeme, abychom zabránili takové katastrofě.
Eugenia V Gurevič, PhD, zde
Dmitrij Orlov zde
The Saker (A. Raevsky) zde, zde
Převzato ze zdroje zde
21. 8. 2016 AE News
Máme dnes výročí neslavného srpna 1968 a to je den, kdy si nejen Česko/Slovensko, ale i celý západní svět může naplno uvědomit a připomenout tu ruskou „agresivní a rozpínavou“ politiku. A po nějakých cca 50-ti letech se tato událost stala obzvláště aktuální tím, že ve Spojených státech je před volbami a jedním ze dvou kandidátů je „agent Kremlu“, Donald Trump. A že právě ve Spojených státech se situace hrotí tak, že svět stojí na hraně třetí světové války – přesněji ale katastrofy, kterou nikdo nemusí přežít.
Předpokládám, že všechna prozápadní/proamerická média se dnes možná až uštvou v popisování, jak Rusko v právě v 68 předvedlo, jakým je agresorem a budou podporovat Hillary a budou volat po více NATO/USA základnách v Evropě a po ještě větším jejích přibližování k hranicím Ruska než se děje od doby, kdy Rusko rozpustilo Varšavskou smlouvu. A že všichni se budou ohánět „západními hodnotami“ a budou volat po tažení na Rusko i za cenu války – hlavně že tím půjdou na ruku Hillary a USA, přesvědčeným, že i třetí světová proběhne pouze na území Evropy, zatímco Spojené státy se válkou zachrání ze své vlastní krize stejně, jako tomu bylo za dvou předchozích.
V roce 1968 jsem byla dítě školou povinně, ale pamatuji si tolik, že nejvíce jsem se radovala, když na jaře 1969 hokej mezi ČSSR a SSSR skončil 2:0 a 4:3 ve prospěch Československa. Ale uplynulo nějakých cca 50 let a novým pohledem není tak jasné, jestli srpen 1968 byl opravdu neslavný! Byla přece nějaká dohoda o bipolárním rozdělení světa -kdo tedy byl doopravdy agresorem? Byly to skutečně ruské tanky anebo naopak USA přes něco na způsob současných neziskovek? A nebyla to nakonec skutečně jen zkouška na listopad 89, o kterém dnes už víme, o co šlo?
Ať je to jak chce – tehdy to nebyly pouze ruské tanky, ale také německé, polské a dalších zemí východního bloku, bude tedy i jim dnes připomínáno, jak se proti tehdejšímu Československu provinily anebo se jejich vina smaže stejně, jako vina Německa za druhou světovou? Proč je dnes Německo tou nejskvělejší zemí a to dokonce tak, že jako jediné jí bylo povoleno se po 89. sjednotit, zatímco Rusko, které se za druhé světové muselo pouze bránit, je stále největším zlem proto, že se nechce nechat rozložit?
I slepému musí být jasné, že jde o pouze a jen o ruské zdroje, o které vždy šlo „až v první řadě“. A že Rusko je trnem v oku právě proto, že na rozdíl od Evropy se rozkrást nenechalo – nemluvě o tom, že Evropa žádné vlastní zdroje nemá. A protože je nemají ani Spojené státy, budou dnes evropští/USA politici a evropská/USA média opět provolávat slávu západním hodnotám a americkému NATO tažení na Rusko, zatímco doma jim plynový hořák bude svítit díky ruskému plynu (a Merkelová moc dobře ví, proč podporuje rozšíření Nord Streamu, díky kterému bude mít Německo – sjednocené, tedy Velké Německo – celou Evropu naprosto v hrsti).
Na internetu jsem narazila na dopis tří občanů, žijících v USA, přičemž jedním z nich je mediálně známý The Saker. Dopis je z června 2016, ale na konci srpna, kdy v souvislosti s americkými volbami se situace hrotí ke třetí světové válce (viz události kolem Krymu), jej považuji za ještě aktuálnější, než v době, kdy vznikl. A ve výročí srpna 68, které se stane velikou příležitostí k šíření antiruské propagandy, což přesněji už lze nazvat štvaním k válce podle představ H. Clintonové, tzn. k celosvětové jaderné válce, jej vkládám jako nejzásadnější odpověď a jako shrnutí situace současných dnů. Text dopisu je zde:
Ruské varování, The Saker, 1.6.2016
My, níže podepsaní, jsme Rusové žijící a pracující v USA. Sledovali jsme s rostoucí úzkostí, jak nás současná politika USA a NATO přivádí na extrémně nebezpečný kolizní kurs s Ruskou federací, jakož i s Čínou. Mnoho respektovaných vlasteneckých Američanů, jako Paul Craig Roberts, Stephen Cohen, Philip Giraldi, Ray McGovern a mnoho dalších varovali před hrozbou třetí světové války. Ale jejich hlasy jsou zcela utopeny v hluku masových medií, která jsou plná falešných a nepřesných zpráv a komentářů, které tvrdí, že ruská ekonomika je v troskách a ruská armáda je slabá – to vše bez jakéhokoliv důkazu. Ale my, protože známe ruskou historii a současný stav ruské společnosti a ruské armády, nemůžeme naslouchat těmto lžím. Cítíme, že je naší povinností, jako Rusů žijících ve Spojených státech, varovat americký lid, že je obelháván a říci mu pravdu.
A pravda je jednoduše taková: Pokud bude válka s Ruskem, pak Spojené státy, budou s jistotou zničeny, a většina z nás skončí mrtvá.
The End of the World in 30 Minutes:
Časy se ale změnily. Pokud by měl Hitler napadnout Rusko dnes, byl by mrtev o 20 až 30 minut později a jeho bunkr by byl redukován na doutnající trosky po zásahu nadzvukové řízené střely vypuštěné z malé lodi ruského námořnictva někde v Baltickém moři. Efektivita a schopnosti nových ruských ozbrojených sil byly nejvíce přesvědčivě prokázány v průběhu nedávného zásahu proti ISIS, Al Nusra a dalších ze zahraničí financovaných teroristických skupin působících v Sýrii. Kdysi dávno muselo Rusko reagovat na invaze vybojováním pozemních bitev na svém vlastním území a teprve pak zahájit protiútok proti agresorovi, ale to již dnes není nutné. Nové ruské zbraně umožňují, aby odplata byla instantní, nezjistitelná, nezastavitelná a naprosto smrtící.
Hillary Clintonová a její představa pokračující moci USA |
Vedení USA učinilo vše co mohlo, aby eskalovalo situaci na pokraj katastrofy. Za prvé, jeho anti-ruská politika přesvědčila ruské vedení, že dělat ústupky a vyjednávat se Západem je marné. Ukázalo se, že Západ bude vždy podporovat kteréhokoliv protiruského jednotlivce, skupinu, hnutí, nebo vládu, ať už jsou to odsouzení, na daních podvádějící ruští oligarchové, ukrajinští váleční zločinci, Saudskou Arabií podporovaní wahhábističtí teroristé v Čečensku, nebo katedrálu znesvěcující punkové v Moskvě.
Nyní, když se NATO, v rozporu se svými předchozími sliby, rozšířilo až k ruské hranici, jsou americké ozbrojené síly rozmístěny v pobaltských státech, na dostřel z děl u Petrohradu, Ruského druhého největšího města, Rusové nemají kam ustoupit. Nebudou útočit; ani nebudou ustupovat nebo kapitulovat. Ruské vedení má více než 80% podporu veřejnosti; zbývajících 20% jak se zdá, cítí, že Rusko je být příliš zranitelné, než aby mohlo oponovat západu. Rusko se ale bude bránit, bude odplácet a provokace, nebo jednoduchá chyba by mohla vyvolat sled událostí, které skončí smrtí milionů Američanů a Spojenými státy v troskách.
Nová ruská zbraň, která šokovala USA i Čínu |
Senátor John McCain kdysi nazval Rusko „čerpací stanici maskující se jako země“. Lhal. Ano, Rusko je největším světovým producentem ropy a druhým největším vývozcem ropy, ale je dnes už také největším světovým vývozcem obilí a technologií pro jaderné elektrárny. Je to stejně pokročilá a sofistikovaná společnost, jako Spojené státy. Ruské ozbrojené síly, a to jak konvenční tak jaderné, jsou nyní připraveny k boji, a oni jsou více než rovným soupeřem pro USA a NATO, zejména pokud válka vypukne někde poblíž ruských hranic.
Ale takový konflikt by byl sebevražedný pro všechny strany. Jsme přesvědčeni, že konvenční válka v Evropě se s velkou pravděpodobností může velmi rychle změnit na válku jadernou, a že jakýkoli jaderný úder USA / NATO na ruské síly či území, by automaticky vyvolal odvetný ruský jaderný úder na kontinentální Spojené státy. V rozporu s nezodpovědnými výroky některých amerických propagandistů, nejsou americké systémy protiraketové obrany schopny stínit americký lid před ruským jaderným úderem. Rusko má prostředky k útoku na cíle v USA raketami s dlouhým doletem a to jak nukleárními, tak konvenčními zbraněmi.
Jediným důvodem, proč se USA a Rusko, namísto zmírnění napětí a spolupráce na širokém spektru mezinárodních problémů, ocitly na kolizním kurzu, je tvrdohlavé odmítání vedení USA přijmout Rusko jako rovnocenného partnera: Washington chce zarputile být „světovou jedničkou“ a „nepostradatelným národem“, i když se jeho vliv neustále zmenšuje v důsledku řetězce zahraničně politických a vojenských katastrof, jako Iráku, Afghánistán, Libye, Sýrie, Jemen a Ukrajina. Pokračování americké hegemonie je něco, co ani Rusko, ani Čína, ani většina ostatních zemí nejsou ochotny přijmout. Tato postupná, ale zjevná ztrátu moci a vlivu způsobila, že se vedení USA stalo hysterickým; a od hysterického je jen malý krok k sebevražednému. Američtí političtí představitelé by měli být umístěni pod kontrolu psychiatrů.
Za prvé a především vyzýváme velitele amerických ozbrojených sil, aby následovali příkladu admirála William Fallona, který, když byl dotázán na válku s Íránem, údajně odpověděl „ne když jsem ve službě já“ Víme, že nejste sebevrazi a že si nepřejete zemřít kvůli od reality odtržené imperiální aroganci. Pokud je to možné, prosím, sdělte svým podřízeným, kolegům a především svým civilním nadřízeným, že válka s Ruskem nezačne v době, kdy jste ve službě vy. Přinejmenším si slibte, že jednoho dne, ve chvíli, kdy je vydán sebevražedný rozkaz jej odmítnete vykonat, protože jej považujete za zločinný. Nezapomeňte, že podle verdiktu Norimberského tribunálu „Zahájení útočné války … je nejen zločinem podle mezinárodního práva; je to největší zločin lišící se od jiných válečných zločinů v tom, že obsahuje v sobě nahromaděné zlo celku“. Od Norimberku už „plnil jsem jen rozkazy“ není platnou obhajobou. Prosíme nestaňte se válečnými zločinci.
Obracíme se též na americký lid, aby mírovými, ale rozhodnými kroky oponoval každému politiku nebo straně, která se zúčastňuje nezodpovědné a provokativní protiruské kampaně a podporuje politiku zbytečné konfrontace s jadernou velmocí, která je schopná zničit USA asi za hodinu. Mluvte, prolomte bariéru hromadných sdělovacích prostředků propagandy, a uvědomte vaše spoluobčany o nesmírných nebezpečích konfrontace mezi Ruskem a USA.
Neexistuje žádný objektivní důvod, proč by USA a Rusko o sobě měly uvažovat jako o nepřátelích. Současná konfrontace je zcela výsledkem extremistických názorů „neokonzervativců“, kteří infiltrovali americkou federální vládu, a kteří se domnívají, že každá země, která se odmítá podřídit jejich diktátu má být, jako nepřátelská, rozdrcena. Díky jejich neúnavnému úsilí, již zemřelo více než milion nevinných lidí v bývalé Jugoslávii, v Afghánistánu, v Iráku, v Libyi, v Sýrii, Pákistánu, na Ukrajině, v Jemenu, Somálsku a v mnoha dalších zemích, to vše z důvodu jejich šíleného naléhání, že USA musí být první světovou velmocí, ne jen obyčejnou, normální zemí, a že každý národní vůdce se před nimi musí sklonit, nebo může být svržen. V Rusku, síla neokonzervativců konečně narazila na nehybný objekt. Musí být zastaveni, před tím, než nás všechny zničí.
Jsme si naprosto a kategoricky jistí, že Rusko nikdy nenapadne USA, nebo členský stát EU, že Rusko nemá žádný zájem o znovuvytvoření SSSR, a že neexistuje žádná „ruská hrozba“ nebo „ruská agrese“. Ruska ekonomický úspěch má hodně co do činění s odpojením kdysi na Rusku závislých republikách. Ale stejně tak jsme si jisti, že pokud Rusko bude napadeno, nebo dokonce jen mu bude hrozit útok, neustoupí a ruské vedení se nenechá zastrašit. S velkým smutkem a těžkým srdcem budou plnit svou povinnost a spustí nukleární palbu ze které se Spojené státy nikdy nezotaví. I kdyby bylo celé ruské vedení zabito v prvním úderu, takzvaná „Mrtvá ruka“
Eugenia V Gurevič, PhD, zde
Dmitrij Orlov zde
The Saker (A. Raevsky) zde, zde
Převzato ze zdroje zde