Alexej Chmeljov
22. 8. 2016 Eurasia24
O úspěších Ruska v oblasti raketových technologií by se dalo hovořit hodně dlouho a zdaleka ne jen o těch minulých. Nedávno bylo oznámeno, že podnik Almaz-Antej vyvinul nové protiletadlové rakety určené jak pro námořní, tak pozemní síly armády Ruské federace.
S největší pravděpodobností jsou tyto rakety určeny pro nový protiletadlový raketový komplet (PLRK) Buk-M3. Podle tradic jak sovětské, tak ruské konstrukční školy vojenské techniky je i Buk univerzální zbraní. Nový systém je schopen zasahovat cíle letící ve výškách od 10 m až do 35 km nad zemským povrchem.
Rozsah je to přesvědčivý – navíc se Buku nepodaří uniknout ani cílům letícím rychlostí až 3000 m/s a jeho bojová hlavice vytvoří po výbuchu v blízkosti cíle „oblak“ ničivých částic. Už současná raketa, nikoliv ta nově vyvinutá, ale zcela běžná dosavadní 9R31M, je schopná ničit různé druhy vzdušných cílů, včetně cílů vybavených obrannými systémy a cílů aktivně manévrujících.
„Přežít“ setkání s Bukem se bojovému letounu protivníka podaří jen v cca 5 procentech případů. Balistickým a křídlatým raketám se daří „přežít“ o něco úspěšněji – v cca 20 až 30 % případů. Vrtulník má po setkání s Bukem pouze jednu šanci dalšího letu – ta se však přesněji nazývá pádem.
Stojí za zmínku, že vychvalovaný americký letoun F-35 má maximální rychlost jen 1930 km/h, což představuje 536 m/s, a tak jej raketa vypuštěná v jeho směru letu dostihne velmi rychle, neboť její maximální rychlost, budící respekt, je 3000 m/s, tedy 10 800 km/h. Rovněž stroj F-22 létá maximálně rychlostí 2 410 km/h a nemůže tak soupeřit s PLRK Buk-M3.
Jak již bylo uvedeno, Buk je komplexem univerzálním a kromě klasických pozemních protiletadlových systémů, variantně zabudovaných na různých podvozcích, existuje i jeho námořní verze Uragan. Také tato verze je schopná činnosti ve dne i v noci, a to i v bouři až do síly 5 ballů.
Komplex má schopnost současně napadnout až 12 cílů. Doba přechodu z přepravní do bojové pozice trvá pouze 5 až 10 sekund. Rychlost střelby je také hodná pozornosti – další raketa může startovat každé 2 sekundy. To ovšem pouze v případě masívního leteckého nebo raketového útoku.
Také ochrana před prostředky radioelektronického boje protivníka nebyla nijak zanedbána a nová raketa je v tomto směru přímo ztělesněním odolnosti, neboť v podmínkách soudobého boje bude nepřítel vyvolávat silné poruchy v celém rozsahu kmitočtů.
Je nutno uvést, že PLRK Buk-M3 vznikl společným úsilím celého obranného průmyslu Ruska a že skeptici prorokující jeho rozklad znovu prokázali svoji nekompetentnost. Jistě, problémy jsou, ale řeší se a výsledky nových směrů v práci obranného průmyslu často nemají ve světě obdobu. Právě Buk je toho důkazem.
Překlad: mbi, Eurasia24.cz
Zdroj: slovodel.com
Foto: Almaz-Antej
22. 8. 2016 Eurasia24
O úspěších Ruska v oblasti raketových technologií by se dalo hovořit hodně dlouho a zdaleka ne jen o těch minulých. Nedávno bylo oznámeno, že podnik Almaz-Antej vyvinul nové protiletadlové rakety určené jak pro námořní, tak pozemní síly armády Ruské federace.
S největší pravděpodobností jsou tyto rakety určeny pro nový protiletadlový raketový komplet (PLRK) Buk-M3. Podle tradic jak sovětské, tak ruské konstrukční školy vojenské techniky je i Buk univerzální zbraní. Nový systém je schopen zasahovat cíle letící ve výškách od 10 m až do 35 km nad zemským povrchem.
Rozsah je to přesvědčivý – navíc se Buku nepodaří uniknout ani cílům letícím rychlostí až 3000 m/s a jeho bojová hlavice vytvoří po výbuchu v blízkosti cíle „oblak“ ničivých částic. Už současná raketa, nikoliv ta nově vyvinutá, ale zcela běžná dosavadní 9R31M, je schopná ničit různé druhy vzdušných cílů, včetně cílů vybavených obrannými systémy a cílů aktivně manévrujících.
„Přežít“ setkání s Bukem se bojovému letounu protivníka podaří jen v cca 5 procentech případů. Balistickým a křídlatým raketám se daří „přežít“ o něco úspěšněji – v cca 20 až 30 % případů. Vrtulník má po setkání s Bukem pouze jednu šanci dalšího letu – ta se však přesněji nazývá pádem.
Stojí za zmínku, že vychvalovaný americký letoun F-35 má maximální rychlost jen 1930 km/h, což představuje 536 m/s, a tak jej raketa vypuštěná v jeho směru letu dostihne velmi rychle, neboť její maximální rychlost, budící respekt, je 3000 m/s, tedy 10 800 km/h. Rovněž stroj F-22 létá maximálně rychlostí 2 410 km/h a nemůže tak soupeřit s PLRK Buk-M3.
Jak již bylo uvedeno, Buk je komplexem univerzálním a kromě klasických pozemních protiletadlových systémů, variantně zabudovaných na různých podvozcích, existuje i jeho námořní verze Uragan. Také tato verze je schopná činnosti ve dne i v noci, a to i v bouři až do síly 5 ballů.
Komplex má schopnost současně napadnout až 12 cílů. Doba přechodu z přepravní do bojové pozice trvá pouze 5 až 10 sekund. Rychlost střelby je také hodná pozornosti – další raketa může startovat každé 2 sekundy. To ovšem pouze v případě masívního leteckého nebo raketového útoku.
Také ochrana před prostředky radioelektronického boje protivníka nebyla nijak zanedbána a nová raketa je v tomto směru přímo ztělesněním odolnosti, neboť v podmínkách soudobého boje bude nepřítel vyvolávat silné poruchy v celém rozsahu kmitočtů.
Je nutno uvést, že PLRK Buk-M3 vznikl společným úsilím celého obranného průmyslu Ruska a že skeptici prorokující jeho rozklad znovu prokázali svoji nekompetentnost. Jistě, problémy jsou, ale řeší se a výsledky nových směrů v práci obranného průmyslu často nemají ve světě obdobu. Právě Buk je toho důkazem.
Překlad: mbi, Eurasia24.cz
Zdroj: slovodel.com
Foto: Almaz-Antej