Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all articles
Browse latest Browse all 19126

Stručně Rusko-Turecké vztahy

$
0
0
Yekta Uzunoglu
25. 8. 2016  
Se smíšenými pocity sleduji někdy až neuvěřitelné výklady a "prognózy"českých komentátorů k rusko-tureckým současným vztahům obzvlášť euforickou "prognózu" po poslední návštěvě Erdogana Putina v Sankt Petěrburgu. "Prognostické články" různých pisatelů v psaném či digitalizovaném sdělovacím prostředí co se týkají rusko-tureckých vztahů nejen v současnosti, ale hlavně jde o analýzy do budoucnosti, mají pochybnou úroveň.
Počet rusistů je díky historickému vývoji po II. světové válce v ČSSR, ČSFT a v ČR je mnohem víc a jejich odbornost nelze popřít. Jenže se tady jedná o prognózu dvou hráčů, kde je základním předpokladem znalost obou dvou.
  
V rusko-tureckých současných vztazích a především při prognóze těchto vztahů v budoucnosti je základním předpokladem znalost vzájemné historie obou zemi. Rusko-osmanské, následně rusko-turecké vztahy byly doprovázené téměř vždy válkami a nepřátelským až nenávistným postojem obou zemí. Stovky let obě země nemilosrdně bojovaly proti sobě a s výjimkou jednoho případu boj vždy skončil prohrou Osmanské říše. Rusko v tomto případě prohrálo jen díky tomu, že téměř celý "křesťanský" svět se postavil na stranu osmanského islámského sultána proti Rusku (Válka o Krym 1853-1856 ), snad jediný národ, který tehdy stál na straně Rusů, byli Kurdové, kteří začali povstání proti sultánovi a tím oslabili osmanskou armádu, ta byla vázána ve válce o Krym. Jak Rusové, tak ale i Kurdové, byli poraženi jen díky přímé vojenské účasti evropských křesťanských armád. Válku proti Kurdům tehdy vedl osobně proslulý německý maršál Helmuth von Moltke.

"Po založení "moderního" Turecka sice Lenin podporoval Turecko zlatem, aby utlumil averze a nenávist vůči Rusům a všemu, co je ruské a navázal minimální spolupráci, ale ani ta upřímná snaha nepomohla a nenávist byla nadále krmena tehdejší vládnoucí vojenskou garniturou.
A po II. světové válce? Nenávist dostala pro civilizovaného člověka do nepředstavitelných dimenzí a ta spolupráce byla vymezena jen na jisté oblasti průmyslu a to vždy účelově aby Turecko mohlo vydírat svoje zapadni partnery .

Po rozpadu SSSR? Americký ale i evropský kapitál spatřil v Turecku prostředníka k tureckým státům jako je Ázerbájdžán, Turkmenistán, Kazachstán atd. Nelze zapomenut na vyjádření tureckého prezidenta Halila Turguta Özala při jedné cestě letadlem na Baku k tureckým podnikatelům, co ho doprovázeli: "Podepište a uchopte, co můžete, vy nemáte na realizaci, proto hned najděte nějakou americkou nebo evropskou firmu, jedině tak můžete něco vydělat"! Z chaosu či vakua po rozpadu SSSR nejvíce profitovalo Turecko, které za svůj ekonomický "zázrak" vděčí Turgutovi Özalaovi a té neočekávaně vzniklé historicky jedinečné příležitosti, ovšem na úkor těchto národů!

Putin, který se snažil po desateru Borise Jelcina stabilizovat Rusko, dlouho Erdoganovi věřil a dlouhou dobu tvrdohlavě ignoroval varování svého ministerstva zahraničí Sergeje Lavrova, ale i svých poradců. A propos - rozdíl od ČR, Rusové vždy měli ty nejerudovanější odborníky na Osmanskou říši a na Turecko. Jen namátkově - i dnešní mluvčí Kremlu Dimitri Peškov je turkologem, ale nejen to, už jeho otec Vladimír Peškov byl turkologem a jeho dcera Lisa Peškova učí turečtinu na Moskevské státní univerzitě a pokračuje v rodinné tradici, je víc než jen turkoložkou! Ale Putin až do chvíle sestřelení ruského letadla letošním roce jel po svém! Ale tomu je už nenávratně konec.

Sestřelení ruského letadla a následný vývoj má i jiné aspekty, především ekonomické. Jak je známo kvůli Ukrajině a anexi Krymu Ruskem jsou na Rusko uvaleny sankce, západ se snaží ruskou ekonomiku destabilizovat… a v těchto pro Rusko těžkých dobách bylo sestřeleno Tureckem ruské letadlo! Rusko reagovalo ekonomickými sankcemi, zákazem turistiky do Turecka, zákazem dovozu zemědělských produktů atd. Výsledek: jen zákazem turismu a dovozu zemědělských produktů Rusko ušetřilo do této chvíle nejméně 10 miliard USD, které právě teď tak moc potřebuje!

V Rusku začali konečně vážně uvažovat, jak přesměrovat turisty, aby i budoucnu ušetřili, a otevřela se cesta investic na Krym! Dovoz textilií přesměrovali do Číny a do stavby skleníků na zemědělské produkty se po vzoru Holandska pustili doma!

Proto očekávat do budoucna nějaké přílišně "srdečné" sblížení Ruska s Tureckem je víc než naivní! Ano, obě strany - obzvlášť ta ruská - se budou snažit ze situace, ve které se nachází současné době Turecko, vytěžit maximum, ovšem jen do té míry, do jaké Turecku takové partikulární sblížení s Ruskem dovolí USA a EU!

Vliv USA a EU přes veškeré současné napětí a zoufalý štěkot Ankary nelze podceňovat, nejen celá turecká ekonomika je stavěna na těchto základech, ale i všichni ti, kteří mají nějakou moc, prošli "americkou školou" a nejen vojáci, ale řada lidí, včetně samotných dětí Erdogana!

Znalosti o Turecku a o turkologii v ČSSR, ČSFR a poté v ČR byly vždy na mizerné úrovni. V době totality kdysi učil turkologii profesor Blaškovič, pak docent Hřebíček, PhDr. Helena Turková, která byla od konce 40. let odbornou asistentkou a lektorkou turečtiny na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze. Pak následně doktor Tomáš Laně, který v letech 1995–1999 působil jako první velvyslanec ČR v Turecku, také byl soudní tlumočník turečtiny a i jako tlumočníkem turečtiny na mezistátních jednáních, od roku 2007 pak vyučoval externě turecký jazyk na Filosofické fakultě. Profesor Petr Kučera do roku 2016 vyučoval turečtinu a tureckou literaturu na FF UK, působil i jako soudní tlumočník tureckého jazyka, od letošního roku je juniorským profesorem turkologie na Hamburské univerzitě. V době "totality" se tito turkologové orientálního ústavu spíš zabývali doručováním požadovaných zpráv od ÚV KSČ, který čas od času potřeboval doplnit údaje, co dostávali z ÚV KSSR .

Ano, kdysi žil i legendární český orientalista jménem Jan Rypka, zakladatel pražského orientálního ústavu a děkan FF UK, byl jedním z prvních 34 jmenovaných členů pražského Orientálního ústavu prezidentem T. G. Masarykem a zabýval se - byť omezeně- o turkologii, ale skutečně jen okrajově, jeho středem zájmu a bádání byla persologie.
Takže počet těch, co se vědecky zabývali turkologií a Osmanskou říší a následně Tureckem za sto let, lze spočítat na prstech jedné ruky.


Viewing all articles
Browse latest Browse all 19126

Trending Articles


Re: Prosím o určení autora - google nepomáhá


Nelze se přihlásit na Facebook přes PC


Prodám Flexi pass - 3 200


Markéta Reinischová: Chceme s Filipem Jankovičem dítě!


Od: Martina


Podzemlje - epizoda 62


Defender


Plynový kotel DAKON DS 22G - 2 500


Gymnastické řemínky na hrazdu zn. Reisport, vel. č. 2: 590


P: NooK Soundelirium THE 12.6


Qube SP26 ( XTA DP226 ) signal processor - 12 000


Narovnání,vylisování bankovek


Javorina Holubyho chata


Tinylab: Tlačítka


Levasan Maxx není gel na klouby, nýbrž hnus


RNS315 couvací kamera


Kde najdu GameInput Service ve win 10?


Redmi Note 11 Pro+ 5G (PISSARO)


MV3 Vermona, Klingenthal, NDR


Hradcany 30h fialova razena 11 1/2 11 3/4