V kapitalismu není potřeba cenzura, protože místo ní jsou k dispozici žaloby na ochranu pověsti, před kterými si sedne na prdel i leckterý ředitel festivalu dokumentárních filmů, jak mohl na vlastní kůži poznat student, který natočil film o praktikách „šmejdské“ firmy OVB (poznal jsem na vlastní kůži, byli čitelní a nechutní a byla to pro mě spíš trapná, než drahá lekce).
A dlužno dodat, že firmě její taktika zakázat nebo zastrašit zatím na 90% vychází (těch 10% tvoří internetoví „piráti“, kteří šíři hotový film i bez souhlasu a vědomí autora). Když se chce firma soudit, ať se soudí, v tom problém není, v čem vidím problém je skutečnost, že chudák kluk na to zůstal sám, včetně placení právníků, bez kterých se neobejde (a kterých si firma může koupit víc a lepších). Nestálo by za to se na kluka složit třeba na Startovači nebo na HitHitu, dát dohromady peníze na právníky a pokusit se donutit soud, aby rozhodl, že firma se špatnou pověstní nemůže přijít o dobré jméno a že dobré jméno nelze poškodit kritikou, pochybností a kladením otázek?
Aktualizováno:
Tak to je on, šíří se po Síti jako lavina. Kdyby to toho OVB nešťouralo, tak by asi prošel bez většího povšimnutí, protože začátek je nemastný neslaný. Pak to ale graduje a mohu říct jediné: dívejte se až do konce (i když polovina z vás neuvidí nic, co by si neuměla představit a druhá – tajně a asi i marně doufám, že ta menší – stejně nikdy nepochopí, co je na tom špatně a budu jásat, jací jsou v OVB kabrňáci.
P.S. Kdyby to snad strýček Google kolegiálně smazal, mám to stažené.
A typ od čtenáře Nové republiky - rozhovor s autorem filmu Jakubem Charvátem: