Emil Kalabus6.9.2016 CFP
Ještě loni si finská generalita mohla v zemí dělat co chtěla, pokud jí kryly záda USA. Ještě loni se finský prezident neodvážil propustit generála, který porušoval ústavu země ve prospěch cizí mocnosti. Jak je vidět, časy se mění a drzým kolaborantům, kteří si mysleli, že střecha USA je na věčné časy, padá hřebínek.
Finský prezident Sauli Niinistö odmítl prodloužit službu vedoucímu kanceláře ministerstva obrany generálporučíku Artu Ratymu. Generál totiž svévolně pořádal vojenské cvičení s USA na neutrálním finském území. Zprávu přinesla agentura Interfax.
Generál byl uvolněn proto, že v roce 2015 pořádal na území Finska společné vojenské cvičení s USA bez schválení prezidenta, parlamentu a vlády.
Během manévrů vojáci NATO poprvé po druhé světové válce nacvičovali vedení bojových akcí na území Finska, které není členskou zemí NATO. Uvedená skutečnost vyvolala značný negativní ohlas ve finské společnosti.
Jak poznamenává finský tisk, namísto posilování bezpečnosti v zemi aktivita vyprovokovala růst napětí v regionu.
Podle finského prezidenta bylo neschválené cvičení s armádou USA „závěrečným pozdravem“ Ratymu.
Není však bez zajímavosti, že finská vláda si nechala zveřejnit závěry expertní zprávy k možnému vstupu do Severoatlantické aliance.
Ze zprávy expertní komise vyplývá, že pokud Finsko vstoupí do NATO, může to ve vztahu k Rusku znamenat vážnou krizi.
„Členství by pravděpodobně vedlo k vážné krizi s Ruskem, na neurčitou dobu,“ konstatuje zpráva. Doporučuje proto, aby v otázce případného vstupu do Aliance postupovala země společně se Švédskem, které hodlá do NATO vstoupit.
Finové se totiž obávají zvýšení své zranitelnosti, pokud by mělo Švédsko vstoupit do NATO samo.
Rusku se finské úvahy nezamlouvají. Ministr zahraniční Sergej Lavrov před pár dny přidal další varování, že „pokud se infrastruktura NATO přiblíží k hranicím Ruska, bude jeho země nucena podniknout adekvátní technicko-vojenská protiopatření“. Už před několika měsíci přitom začalo Rusko budovat základnu pro arktické operace u města Alakurtti jen zhruba 50 kilometrů od finských hranic.
Finsko je ale v otázce na členství v NATO tradičně hluboce rozděleno, když proti je asi 55 procent voličů.
Hlavní argumenty, proč si východního obra nenaštvat, zůstávají stejné. Především je to 1 300 kilometrů společné finsko-ruské hranice a pak také enormní závislost Finska na ruských energiích. Až 71 procent spotřeby ropy, 66 procent uhlí a sto procent plynu Finové nakupují právě v Rusku.
Zdroj: Interfax