Břetislav Olšer 6. 9. 2016 Rukojmí
Co se týká mého odsouzení soudcem Mgr. Alešem Novotným, tak to je trochu jinak. Celý proces je vykonstruovaný, přesně jak nedávno sdělil Andrej Babiš, tady se zavírá na objednávku, a já jsem jeden z úkazů těchto praktik. Trestní oznámení na zmíněného soudce jsem podala až po té, když nedbal mé výzvy, aby ze svého postu odstoupil a vyhnul se tak další dehonestaci. Jsem přesvědčena a z průběhu hlavního líčení to dokonce vyplývalo, že již při zahájení věděl že mě odsoudí a kolik let mi dá.
Alena Vitásková vystudovala fakultu pozemních staveb VUT v Brně. Od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, a.s., Ostrava, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva. V letech 2001–2003 působila ve společnosti Transgas, a.s. a RWE Transgas, a.s., ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky.
V období 2004–2007 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Byla prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů. Obdržela titul Manažerka roku 2002; 20. července 2011 byla jmenována předsedkyní Energetického regulačního úřadu, a to s platností od 1. srpna 2011 na funkční období šesti let.
Alena Vitásková poskytla rozhovor internetovým novinám Rukojmi.cz:
Možná máme podobné osudové cesty; oba jsme studovali na stejné škole ve stejném roce, oba jsme se ve stejném roce přestěhovali do Ostravy; já byl na fakultě technologie kůže, gumy a plastických hmot v tehdejším Gottwaldově, detašovaném pracovišti VUT Brno, kde Vy jste na studovala na fakultě pozemních staveb...?
Nevím, jestli jsme měli podobné osudové cesty, pokud ano, tak víte, co je to boj o přežití. Jako dítě, jsem zažila mnoho ran osudu, včetně úmrtí otce. Platí přísloví, když ztratíš tátu, ztrácíš chleba, když matku tak ztrácíš všechno. Výchova u babičky a dědy měla své kouzlo a vděčím jim za vše. Ale i tato etapa byla poznamenána, nedostala jsem se na střední školu tenkrát to byla SEŠ, přestože jsem měla průměr 1,1. Babička s dědou „tzv. politicky selhali“ v době normalizace. Byla jsem v patnácti poprvé politicky perzekvována komunistických režimem – ano nemohla jsem studovat. Byla jsem přijata na dvouletou ekonomickou školu bez maturity. V té době jsem nic nechápala. Obrovská křivda jedničkářce, která toužila studovat, křivda na nevinném děcku. S odstupem času dnes vím, že to byla doba, kdy po několika týdnech pláče se ve mně něco zlomilo, objevil se vzdor režimu a u jinak milé dívčiny s vlasy po pás se zahnízdila bojovnost, kterou jsem dříve neznala a neměla důvod poznat. Ano bylo to poprvé a bohužel ne naposled kdy jsem si řekla: „Tak a dost, mě na kolena nedostanete, ZLU, se nepodvolím, já prostě vystuduji.“
A skutečně, velmi složitě a z obrovským odříkáním jsem vystudovala nejdříve dvouletou ekonomickou školu, v 17 ti nastoupila do práce. Začala studovat Střední ekonomickou školu s maturitou – večerně. Studium trvalo 5 let. Vzhledem k tomu, že jsem udělala rozdílové zkoušky, tak jsem mohla nastoupit do 2. Ročníku, čímž jsem si toto studium zkrátila jen na 4 roky. A pak opět při zaměstnání, jsem zahájila přípravu na vysokoškolské studium technického směru. Rozdíl mezi ekonomickou školou a VUT byl značný a nechtěla jsem nic podcenit. Tak jsem se téměř 2 roky připravovala na přijímací zkoušky a doučovala technické předměty, které na ekonomické škole nebyly a nebo byly v rozsahu jiném než se očekávalo na technické škole. Byla to především matematika, fyzika a deskriptivní geometrie. Studium na vysoké škole trvalo 6 let. Takže takový byl začátek drzé holky a boje o přežití.
Nikdy jste neměla potíž jako žena s emancipací; co byste vzkázala expremiéru Topolánkovi, který byl odjakživa typický mačo, který jen žoviálně prohlásil mj. že ženy se mohou svobodně rozhodnout nemít děti a pak mají stejné šance jako muži, avšak Vy jste dokázala úplný opak; vytvořila jste svoji rodinu, porodila syna a od roku 1974 jste už pracovala v podniku Severomoravské plynárenské, a.s., Ostrava, posléze i ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva… Pár let po ukončení studia…
Co bych v této souvislosti vzkázala panu Topolánkovi? Ne vše by se hodilo veřejně uvádět. Nicméně má pravdu, rovné podmínky pro muže a ženy ještě stále nejsou a v naší kultuře se stále ještě budují. Vezměte v úvahu, kdy dostaly volební právo ženy ve Švýcarsku? Je to de facto pár desítek let zpět. Nicméně považuji za zcela nepřístojné, aby vznikaly nějaké kvóty, či jiná nařízení, která by měla ovlivňovat postavení žen ve funkcích. Měl by to být přirozený vývoj. Myslím, že daleko palčivější problém bude islamizace našich evropských kultur. Možná, že některým mužům mohou právě hodnoty, které ženy získaly v průběhu budování naší kultury, nezávislost, rovné postavení atd. vadit. Proto musíme velmi důrazně – nejen jako ženy bránit naše postavení ve společnosti, svoji kulturu, náboženství i zvyklosti.
Předpokládal bych, že ve Vašem mládí se jistě jako půvabná dívka budete spíš předvádět na molech módních přehlídek, přitom Vy jste šla po stopách stavbařských a energetických vědomostí. Co Vás přivedlo k práci, kterou vykonávali převážně muži; krásná, moudrá a úspěšná mj. též prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů a obdržela jste titul Manažerka roku 2002…?
V době, kdy jsem končila základní školu, tak snad ani mola nebyly… ale to je legrace. Technický směr studia a práce v mužském světě, kterých plynárenství v té době bylo hmm hmm, tak to byla shoda náhod. Ze školy jsme měli nějaké pochodové cvičení. A šli jsme kolem budovy Severomoravských plynáren. V té době v 70 létech to byla nová, moderní, krásná pro mě úžasná budova. No a místo na umístěnku, tak se říkalo místu, které jste po škole dostal, jsem se vydala na dobrodružnou cestu. Sama jsem navštívila tuto „úžasnou budovu“ a vydala jsem se přímo sama do kanceláře kádrového náměstka. Již v té době to byla velká odvaha, ale to já nevěděla. Moji troufalost zchladila vedoucí kádrového, která se jednání u náměstka zúčastnila.
Když jsem ze sebe vysypala, co v 17-ti umím… (měla jsem státnice z psaní strojem, uměla jsem těsnopis) dostala jsem nabídkou nastoupit. Byl červen a končila jsem školu. Bylo mi sděleno paní vedoucí, že musím nastoupit ihned 1. 7. Nahrnuly se mi slzy a zažadonila jsem, že bych chtěla mít ještě prázdniny. Zlý pohled a našpulená tvář hovořily samy za sebe, srdce se mi sevřelo. Zasáhl kádrový náměstek slovy. „Děvucho, vždyť si tak mladá, užij si poslední prázdniny a 1. Září ať jsi tady“. Psal se rok 1974 a začala moje pracovní dráha – doživotně spjata s energetikou. Ti dva – kádrováci, co mě přijímali byli nesmírně přísní, ale jak jsem je později poznala, báječní lidé, kteří se skutečně o své zaměstnance starali.
Co na to říkali muži? Nezačaly jejich averze vůči Vám už v té době? Možná proto jste byla právě mužem odsouzena jako v rámci presumpce neviny nepravomocně na 8,5 roku do vězení, na což jste jako silná a sebevědomá žena zareagovala podáním trestního oznámení právě na onoho soudce…
Co říkali muži v době, kdy jsem nastupovala do této profese, to fakt nevím. Nebyla jsem jediná žena pracující v tomto oboru a nenastupovala jsem do vrcholové funkce. Začínala jsem na nejnižších pozicích a postupně po žebříčku postupu jsem se po téměř 30-ti létech propracovala až do funkce generální ředitelky, předsedkyně představenstva atd. Byly mi svěřeny nejedny důležité úkoly v zájmu státu, jako např. připravit plynárenství na privatizaci. To jsem již byla v čele největší plynárenské firmy Transgas a.s. ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky.
Jedno z prvních zahraničních jednání jsem vedla s vedením Gazpromu v Moskvě. Opět jsem dorazila – sama – na jednání do myslím že se sídlu říkalo „dračí zub“? Byla jsem fascinována ale ne natolik, aby jednání bylo vedeno v nerovném postavení, přestože proti mně si k jednacímu stolu sedlo celé vedení Gazpromu. To byla první velká zkušenost, jestli byli pánové zvědaví, co ta ženská chce, že přišli v plném počtu, to dodnes nevím. Jednání proběhlo v konstruktivním duchu a spolupráce byla v té době na velmi vysoké úrovni. Dnes má Gazpromexport ve vedení rovněž ženu, a mohu říct, že je vynikající s vynikajícími pracovními výsledky.
Co se týká mého odsouzení soudcem Mgr. Alešem Novotným, tak to je trochu jinak. Celý proces je vykonstruovaný, přesně jak nedávno sdělil Andrej Babiš, tady se zavírá na objednávku, a já jsem jeden z úkazů těchto praktik. Trestní oznámení na zmíněného soudce jsem podala až po té, když nedbal mé výzvy, aby ze svého postu odstoupil a vyhnul se tak další dehonestaci. Jsem přesvědčena a z průběhu hlavního líčení to dokonce vyplývalo, že již při zahájení věděl že mě odsoudí a kolik let mi dá. To je za prvé. Žalobce Radek Mezlík se s tím chlubil svým přátelům ještě v době, kdy nebylo zahájeno ani dokazování před soudem. Domovní prohlídky byly prováděny v rozporu s Ústavou ČR a v rozporu s Listinou práv a svobod.
Senát, který mě soudil, byl vybrán rovněž v rozporu s Ústavou a Listinou práv a svobod. A nyní, proč jsem podala trestní oznámení na soudce? Přece on, jako představitel justice by neměl zneužívat pravomoc úřední osoby a to ještě v postavení soudce. Ale pan Novotný si vybral svůj senát s tím vědomím, že tyto základní právní dokumenty – jakým je Ústava vědomě porušil a přesto si přísedící takto nezákonně vybral. To je přece neomluvitelné. Nemohu opomenout, že členové senátu hlasují rovným hlasem o vině či nevině ale i o výši trestu. Obě dámy se však po celou dobu hlavního líčení chovaly zcela nezúčastněně. Jedna celé hodiny, dny a týdny četla bez skrupulí Blesk, druhá zjevně trpí závažnou nemocí. Třetí přísedící – jako náhradník celou dobu spal.
No a pak jsem byla shledána vinnou, bez důkazů, bez zjištění prospěchu z této „údajně trestné činnosti“. Vzhledem k tomu, že mě silně unavuje vysvětlovat, že jsem licence nevydala, ten kdo je vydal je u soudu jako ctihodný svědek, že jsem na úřadě nebyla, kdy boom nastal atd. tak jsem vydala jednoduchou brožurku „Na prahu vězení“. Podotýkám, že je k dostání ZDARMA, asi nejsem ještě politik, abych žbluňky vydávala za literární dílo a chtěla zpeněžit.
V čem byl onen zakopaný pes v tomto soudním procesu, o co šlo; za co trest, proč ono trestní oznámení…? V pozici šéfky ERÚ jste zpochybnila stovky solárních investic, u nichž podle Vás existuje podezření, že čerpají neoprávněně vysoké dotace. „Zelené elektrárny" mají na podporu nárok po 15 až 20 let po spuštění... Má to něco společného s tím, že v souhrnu tak ERÚ zpochybňujete sumu v řádu desítek miliard korun... ?
Je to dlouhé vyprávění. Solární tunel byl připraven jen pro určitou skupinu, ne pro všechny. Jenže si této lukrativní pobídky státu zřejmě všimli i jiní investoři a průšvih byl na světě. Průšvih, který stojí daňové poplatníky ročně 27 mld. Kč. Ale to je asi na samostatnou brožurku, přivedl jste mě na dobrý nápad,…pokud budu mít identitu – dostanu-li se do Senátu, tak bude opravdu o čem hovořit, kdo je za solárním tunelem a co „partička“ ještě připravovala a co se jí nepovedlo, co jsem jim svým příchodem na ERÚ zhatila.
Jaké se ve Vás po vyhlášení tohoto trapného ortelu bouřily emoce?
Prožila jsem nepředstavitelný šok. Měla jsem tři advokáty, kteří mě ujišťovali, že dostanu zproštění, protože tam nic není. Pro zproštění, že stačí, když pojede jeden. O výsledku jsem se dozvěděla z medií, mí advokáti byli v šoku. Uvědomila jsem si v plné nahotě, že mohu být ráda, že není trest smrti a vzpomněla jsem si na Miladu Horákovou. Tentokrát jsem neplakala, jako tenkrát v 15-ti když mě komunistický režim nenechal studovat. Emoce ale byly po těch více než 40-ti létech odstupu úplně stejné. Emoce stejné, doplněné o 40-ti leté zkušenosti z pracovního procesu. A já se ptám, v čem jsem tak nebezpečná, komunisté mě nechtěli nechat studovat, tzv. demokratický režim se mě bojí tak, že mě chce nechat zavřít.
Rozsudek nade mnou – dehonestující demokracii, justici, spravedlnost byl vynesen 22. Února 2016 a tato vláda očekávala, že budu konečně rezignovat. Což jak vidíte jsem neudělala. Vláda musela ukončit téměř rok trvající nezákonný postup proti mně, který vedla (myslela si že sofistikovaně) různými novelami zákona, které nezákonně měnila jen aby se mě zbavili. Prostě ubohý boj mocných proti státnímu úředníkovi, který nešel na ruku mafii. Podivné panoptiku, nemyslíte? Ano jsou chvíle, kdy se mi chce zvracet ne z nevolností, ale nad ubohostí těch, kteří by měli řídit stát ku prospěchu nás všech a chovají se uboze.
Pro mě jsou situace při soudních procesech či poté život vězňů za mřížemi dosti blízké; třicet roků jsem jako novinář psal v Ostravě ze soudních síní, osobně jsem poznal vrahy, byl jsem přímo v cele ve věznici na Mírově s posledním českým odsouzencem k trestu smrti Vocáskem, sledoval jsem na lavici odsouzených i bílé koně v tzv. rumové aféře, byl jsem v cele v Heřmanicích, v níž trávil dobu svého trestu i Václav Havel. Dosti mě pocit, že bych měl být na jejich místě, děsil. Dokázala byste si Vy představit svůj život v zamřížované cele, týden, měsíc, rok, osm let…? Lze si vůbec představit, jak v tomto prostředí vězení slavíte narozeniny, Vánoce, Silvestr…?
Představa to je těžká, a obzvlášť je to těžké, když víte, že jste vůbec nic nezákonného neudělal. Bolí bezpráví, zvůle, hnus. Pokud by k tomu opravdu došlo, a já byla pravomocně odsouzena, tak pochopitelně nastoupím. Víte, pak mi bude na té druhé straně asi lépe, pak se musím ptát, jestli tam za mřížemi skutečně nejsou lidé slušnější, než svoloč, která si hraje na právní stát. Věřím ale, že v justici zůstali ještě nezkorumpováni a spravedlnosti oddáni soudci, i po této zkušenosti tomu stále věřím. Že se tito soudci budou chtít distancovat od těch, kteří justici a spravedlnost považuji za práci na objednávku s předem zadaným výsledkem.
Jednou řekla bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová, že u nás existuje justiční mafie…? (Tenkrát ji za to žalovala vrchní státní zástupkyně Vesecká, které jste poté nabídla místo místopředsedkyně v ERÚ)
Ano, o tom sporu pochopitelně vím a paní Benešové dávám po mé vlastní zkušenosti za pravdu. Jen je mi líto, že paní Marie Benešová tyto justiční mafie pravděpodobně kryje. Nedávno jako ministryně spravedlnosti mohla na skutečných příkladech tuto justiční mafii dehonestovat, může to udělat jako poslankyně, ona má komplexní informace. Ať povstane pojmenuje konkrétní případ a dotáhne jej dokonce. Jsem ochotna ji v tomto nejen podpořit. Jen tak se začne společnost uzdravovat, budeme-li ochotni tyto mafie skutečně odhalovat a postupně likvidovat. Víte, když je někdo ve funkci ministryně spravedlnosti, tak by se měl o spravedlnost skutečně zasadit. A to můžete jen tím, že budete hmatatelně konat. Já jsem v té době paní ministryni Benešovou žádala, aby s mým případem seznámila, jak krásně jsme mohly justiční mafii odkrýt…
Lze vysvětlit konání soudů v případech ProMoPro, Opencard či Bakalovy byty ve srovnání s Vaším šokujícím trestem? Vondra i Bém jsou za vodou, přitom to byli oni, kdo byli před časem jako první za ProMoPro či Opencard odpovědní…
K tomu se mi těžko vyjadřuje. Zde je přece zářný příklad justiční mafie. Vidíte, proč paní Benešová nezakročí? Přece to je do nebe volající. Proč politici nekonají? Ptám se proč??? Jsou součástí této mafie? Zavírá se na objednávku, aby se zakryl zločin mocných? Mocní tohoto státu si myslí, že lidé jsou hloupí, že nedokáží ty zlodějny rozpoznat, když se to v mediích trošku přibarví, odpoutá se pozornost trošku se to zkomolí a předhodí se nevinná oběť, prostě vlk se nažral, koza zůstala celá… Jenže věřte mi, lidé nejsou hloupí, ještě nemají vymyté mozky, přestože snaha aby tomu tak bylo je obrovská. Lidé si umí vyhodnotit situace sami a mnohdy byste žasli s jakou logikou. To že stále ještě mlčí….jsou unavení věčným lhaním politiků, jejich nabubřelostí prostě mají toho dost. Lidé chtějí svým voleným politikům věřit, že je nebudou podvádět, že zákony budou schvalovat pro ochranu občanů a ne tunelářů a šmejdů. Je tady ještě co napravovat, ale pokud bude přetrvávat trend, že každého, kdo se postaví proti proudu zlikvidujeme, tak to půjde velmi pomalu..
Nevím, jestli jste věřící, ale na přísloví: Boží mlýny melou pomalu, rychle jistě dáte...
Ano, jsem katolík. V zemi, která nechává zavírat nevinné a to na objednávku, možná že v takové zemí je nutné aby těmto mlýnům konečně někdo přispěchal na pomoc. Kolik zmařených životů je zvůli mocných zničeno. Dokážete si představit, jak mé zcela tristní stíhaní zničilo životy mých blízkých? Mamince zcela, sestře, nenávratně poškozené zdraví. Ano zmařené životy a zdraví a určitě nejsem sama, kdo si prošel nebo prochází tímto osudem.
Jste pro trest smrti; je spravedlivý vůči pozůstalým zavražděných lidí? Zatímco vrahovi dáme ránu z milosti, pozůstalí obětí se budou trápit po zbytek života smutkem…?
Ano, za určitých specifických podmínek jsem pro trest smrti, ačkoliv to rány pozůstalých asi nikdy nezhojí. Jedná se o brutální zločiny a pozůstalí by měli mít právo se vyjádřit, jestli rána z milosti – trest smrti pro vraha, nebo jiný trest. Někdy doživotí může být podstatně horší…
Co říkáte na plynové potíže Ukrajiny, poznal jsem Tymošenkovou, měla na potrubí dva uzávěry; jeden pro Evropu, druhý pro Ukrajinu... ukradla tak miliardy kubíků plynu… Jde naše plynárenství srovnat s tím ukrajinským..?
Tranzitní přeprava na Ukrajině se s naší nedá srovnat. Myslím technický stav potrubí a technologií. Celý systém na Ukrajině potřebuje rozsáhlé investice, aby byl bezpečný pro dodávky do Evropy. Opomenu problémy kolem jejich plateb ruskému Gazpromu za plyn atd. Naše tranzitní soustava je ve vynikajícím stavu, což bylo založeno již před privatizací. Problematika plynárenství není jednoduchá a chtělo by to také samostatný rozhovor na toto téma.
Je podle Vás dost žen v politice, mají být povinné kvóty?
S kvótami nesouhlasím v žádné oblasti a v politice také ne. Víte, evokuje to úplně jiné společenství než lidské. Jako třeba na 1 kohouta 30 slepic.
Jak se Vám, jeví političky Němcová, Bursíková - Jacques, Pajerová - Donald, Langšádlová a další...?
Ano jeví se mi, ještě se mi nezjevují a to je dobrý signál, ne?
Proč budete letos kandidovat za senátorku…?
Kandiduji za Ostravsko, místo které miluji, stejně jako lidi, kteří zde žijí. Je to kouzelné místo, pár minut do hor (myslím Beskydy). Jsem zoufalá, co vládnoucí politické garnitury s regionem udělaly a co se chystají udělat. To že nebyla zahájena skutečná restrukturalizace regionu je fatální selhání vládnoucích politiků, fatální selhání tradičních politických stran. Za přímo katastrofální pro lidi zde žijící považuji to, že peníze na restrukturalizaci byly za posvěcení politiků a justice vyvedeny z regionu. Ano, hovořím o vykradeném OKD, ukradených bytech. Lidem kterým ukradli střechu nad hlavou a nyní budou přicházet i o práci. Vždyť není normální, aby politici mysleli nabídku, že horníci půjdou pracovat do Plzně. Pak se obávám, že je pravda „šeptanda“ že na Ostravsko se budou stěhovat imigranti. Úbytek obyvatelstva je více než 10% za posledních pár let, teď tyto rány z milosti, mladí tu nemají co dělat, přestože zde jsou prestižní technické školy.
Ano, chtějí ZABÍT Ostravsko, chtějí zde vytvořit ghetto? Víte, lidé, kteří tu těžce pracovali vytvářeli HDP pro Československo a pak i pro Česko, ti již nemají sil se bránit, jsou vyčerpáni. Dovedete si představit, že horník chodí do práce a denně slyší v televizi, že možná dostane i zaplaceno za svoji práci a možná také ne. Hlavně že Bakala, kamarád politiků, kteří mu umožnili tuto likvidaci životů obyčejných lidí, má své miliardy, chodí si s doutníkem a ještě se všem vysmívá? Jaká to je justice, když řekne nedá se nic dělat, on to vykradl v souladu se zákonem. Jaké to jsou zákony? Proto jsem se rozhodla kandidovat do senátu, nechci aby z lidí dělali blbce a žebráky, nechci aby se z Ostravska stalo ghetto, nechci aby zloději chodili po promenádách a těm co ukradli střechu nad hlavou se ještě vysmívali žebračenkami. A já to fakt nikdy nevzdám.
Znáte se s pane prezidentem Zemanem, k prověření licencí a stavu solárních elektráren se v dubnu 2013 ERÚ pod jeho záštitou rozhodl založit kontrolní tým s interním názvem „Rychlé šípy", který měl za úkol jednotlivé parky kontrolovat… Nedávno Vás přijal, jste přátelé? Myslíte si, že by v souvislosti s Vámi, pokud by se nepravomocný rozsudek změnil v pravomocný, nekorigoval svůj názor na udělování milostí…?
Ano, s panem prezidentem se známe, slovo přátelé je velmi hřejivé a pro mě by bylo velkou ctí, pokud by to pan prezident takto vnímal. Nicméně při posledním jednání, kdy jsem pana prezidenta informovala o dalším vývoji tak diskutované tarifní struktuře, jsme se zcela shodli, že krok ERÚ k této věci je správný a nezavedení této NTS jen ochrání domácnosti od dalšího nesmyslného navýšení cen za energie. (podotýkám, že zadání na novou NTS dala stávající vláda B. Sobotky, já jsem se jen „šprajcla“, jak s oblibou používá ministra Mládek). Další velmi důležité téma byla podpora obnovitelných zdrojů – především fotovoltaik, které ještě stále nemají notifikaci, tudíž výplata v letošním roce cca 42 mld. Kč probíhá nezákonně.
V této věci poslanci Úsvitu podali trestní oznámení – to že se nic neděje, tak to vám je asi jasné; 42 mld. Kč vyplácených z našich kapes v rozporu se zákonem, to není nic proti zločinům, které vyvádí Vitásková, nebo se pletu? Potěšila mě společná fotka s panem prezidentem, pod obrazem T. G. M. s tím, že mi dovolil tuto fotku použít při kampani. Toto svolení mi dal se slovy, že si myslel že ji nezaložím do alba. Pana prezidenta si nesmírně vážím, již proto jak se dokáže postavit za obyčejné lidi, nejsou mu lhostejné jejich životy. A tu poslední otázku, tak to je na pana prezidenta, ne na mě. V těchto intencích jsme se nikdy nebavili.
Jste evidentně emancipovaná, což však jistě nebrání, abyste měla své záliby, byla jste též členkou správní rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, takže klasická hudba Vám není jistě vzdálená, máte svého oblíbeného hudebního skladatele..?
Určitě nejsem odborník na vážnou hudbu, ale mám ji ráda. Je to podle nálady. Mozart, Smetana, Dvořák, Vivaldi. Verdi, miluji jeho operu Nabucco...
Přijdete domů po únavné práci, co uděláte jako první – kávu nebo si dáte zástěru a připravujete večeři.. A co dovolená..?
Jsem „téměř závislá na kávě“, ale když přijdu domu, tak si kávu nikdy nedávám. Káv vypiji hodně, ale po 17.00hod. ji nepiji. Každopádně se denně po práci jdu projít, bez ohledu na počasí. Mám miniaturu knírače, pejska, který má zvláštní privilegia. V práci mu říkají generální, novináři ho pojmenovali místopředsedou, někteří poradce. Když jsem měla policejní ochranu, a po prvních dnech se mě jeden z řidičů zeptal: „Nezlobte se paní předsedkyně, co máte s tím Kajínkem?, pořádku slyším zezadu Kajínku Kajínku, co s ním stále telefonujete? Tak teď jsem se dostala ke jménu mého pejska Aiki (Aikinek). Byla z toho legrace.
Mám několik celoživotních přátel s nimi trávím dovolenou. Celou řadu let jezdíme v období Vánoc. Vychází to v kombinaci s dovolenou a svátky na báječných několik týdnů a to člověk načerpá dostatek energie pro práci, která vás musí bavit, a mě doposud každá práce bavila.