7.9.2016 E-republika
Vaše běžná mzda je nižší než v roce 1970. Dvě třetiny z vás žijí výplaty k výplatě. Téměř 30 procent z vás nemá stálé zaměstnání. Pracujete na částečný úvazek nebo na termínované smlouvy a nemáte žádnou ze sociálních vymožeností vytvořenou v průběhu posledních 80 let.
Robert Reich je na našem webu známý, viz klíčové slovo a jeho blog a naši recenzi knihy Beyond Outrage. Je to bývalý mistr práce a sociálních věcí za Clintonovy vlády a profesor na Univerzitě v Berkeley. Američané slaví První máj jako tzv. "Labour Day" vždy první pondělí v září. Je to státní svátek na paměť postřílených dělníků v Chicagu, kteří dlouhodobě stávkovali od 1. máje 1886 v ocelárnách, celkem 300 tisíc dělníků ve 13 tis. provozech. V klíčovém střetu vyvolaném agenty-provokatéry zahynul nikdy přesně nezjištěný počet lidí a celkem 8 anarchistů bylo popraveno ve vykonstruovaném procesu (Haymarket Affair), dostali tresty smrti a 4 z nich byli popraveni. Jako reakci vyvolaly odbory v USA mohutnou vlnu demonstrací a sociálních požadavků, z nichž postupně vznikl dnešní svátek v USA a v některých anglo-saských zemích. Poselství Roberta Reicha má co říci i do naší situace. Originál najdete na jeho blogu.
 |
| Poselství pracujícím na jejich svátek od bývalého ministra práce |
Vaše běžná mzda je nižší než to, co bylo v koncem éry 1970, pokud jde o to, co si můžete koupit. Dvě třetiny z vás žijí výplaty k výplatě. Téměř 30 procent z vás nemá stálé zaměstnání. Pracujete na částečný úvazek nebo na termínované smlouvy a nemáte žádnou ze sociálních vymožeností vytvořenou v průběhu posledních 80 let. Nemáte pojištění v nezaměstnanosti, pokud ztratíte práci, nemáte úrazové pojištění při zranění, nemáte klasické přesčasové tarify za práci nad 40 hodin týdně, nemáte minimální mzdu a sociální pojištění si platíte ze svého. Přes 37 % z vás je už trvale nezaměstnaných, protože jste už ztratili naději, že byste mohli najít práci. To je skoro rekordní počet. A jako by to nebylo nebylo málo, tak k tomu přišlo zanedbané školství a infrastruktura, kterou nutně potřebujete. A k tomu připočítejme devastační změny klimatu, sucha, požáry a záplavy, které se stále zhoršují.
Přesto americká ekonomika je dvakrát tak velká, jako v letech kolem 1970. Jako národ jsme bohatší, než jsme kdy byli. Mohli bychom si dovolit mnohem více.
Nic z toho se nestalo náhodou. Lidé s velkým bohatstvím investovali svou moc do politiky. Politickou moc pak použili ke zničení odborů, k nimž v roce 1950 patřila v soukromém sektoru třetina zaměstnanců, ale dnes pouhých 7 %. Pak si o polovinu snížili daně, které platí, tedy z horní mezní sazby 91 % v roce 1950 až na dnešních 39 %. Tím se šlo z průměrné daňové sazby 52 % na dnešních 18 %. Pak bohatí zničili sociální záchranné sítě, deregulovali Wall Street, zprivatizovali v ekonomice, co se jen dalo. Pro sebe si rozšířili konkurzní ochranu, ale vaše bankroty naopak přitvrdili. Donutili vás jít do povinné arbitráže pracovních sporů, rozšířili svá patentová práva, a to i na duševní vlastnictví. Udělali obchodní dohody, které sypaly jen jim, ale vás okrádají na platu. Koncentrovali svůj tržní monopol tak, že stále více platíte za léčiva, zdravotní pojištění, letenky, jídlo, internetové služby a mnoho dalšího.
To je špatné pro každého. Dokonce i ti na vrcholu by na tom byli lépe, kdyby ekonomika trvale rostla, protože se by rozšířila střední třída. A bohatí by na tom byli mnohem lépe ve společnosti, která by byla méně extrémistická a méně vydaná na pospas demagogům, kteří za všechno viní emigranty a import do USA.
Ale nic z toho se změní, pokud to neuděláme sami. Žádný jednotlivec - a to ani Bernie Sanders, i kdyby se stal prezidentem - nemůže dělat sám všechno to, co je třeba udělat. Vy i já a všichni ostatní se musíme pokračovat ve společné organizaci a v mobilizaci. V cynismu se útočiště nenajde. Změna je pomalá, a občas se zdá, že to beznadějné. Ale změna je nevyhnutelná. Nečekejte, že politici půjdou jako lídři. My sami jsme ti lídři.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 300 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!
Související články:
- Chudneme, ani o tom nevíme
- USA, náš stoprocentní vzor
- Kdo mediálně lže, ten korporátně krade
- Chudí vypadají na grafech ještě hůře než ve skutečnosti
- Piketty a kritika daňových rájů
- Korporátní fašismus překresluje mapu USA
- USA jako Bangladéš
- Propad lodní dopravy potvrzuje hospodářskou krizi
- Pozdní omluva centrálního bankéře z Fedu
- Statistický trik vymaže chudobu a sníží sociální dávky