Ilja Novickij
7.9. 2016 Eurasia 24
Ruský prezident v nedávném rozhovoru pro agenturu Bloomberg opět prokázal, jak mistrovsky ovládá diplomacii. Aniž by někoho urážel, přecházel do osobní polohy nebo povyšoval Rusko nad ostatní země, vyjádřil Vladimir Putin svůj názor týkající se kritiky ruské vlády ze strany USA a jejich případné ochoty spolupracovat s Ruskou federací.
Představitel Ruska jasně prohlásil, že pokud má někdo zájem o spolupráci, Moskva tuto iniciativu vítá. Není důležité, kdo je v dané zemi prezidentem, jaká tam vládne administrativa – důležité je samotné přání spolupracovat a Moskva takové přání bezpochyby přivítá (Putin tím opět jasně deklaroval svoji preferenci multipolárního uspořádání světa, zatímco někteří se nám snaží vnutit, že touží po návratu k „bipolárním pořádkům“ – pozn. Geo).
Pokud se nás ovšem naši „partneři“ chtějí zbavit, přežijeme to. Jak k tomu Putin podotkl, „není jen jasné, kdo z nás na tom víc prodělá“.
Proč Putin zaujal takto radikální postoj, je zcela zřejmé. Spojené státy, které operují protiruskou kartou v jakékoli své vnitropolitické činnosti, tím jen prokazují svoji krátkozrakost. Pokud zvážíme úroveň (mezinárodní) odpovědnosti, která na USA spočívá, měly by být Spojené státy ve svých politických stanoviscích uvážlivější a zodpovědnější.
Co se týká americké kritiky na adresu Ruska, také tady není Moskva naivní. Z vyjádření Vladimira Putina vyplývá závěr, že velmi dobře rozumí tomu, jak se vůči Rusku vyjadřuje jak současná vláda USA, tak i kandidáti na nového amerického prezidenta. Hlava Ruska dobře ví, že v týmu D. Trumpa jsou lidé, kteří dokonce tvrdí, že Rusko údajně „sponzoruje určité fondy Clintonových“ (skutečně, tyto účelové spekulace se mají týkat zejména období, kdy Clintonová byla ministryní zahraničí – viz např. zde; pozn. Geo), přestože sám Trump ustavičně vyzývá ke spolupráci s RF.
Je jasné, že ve vztahu k Americe a jejím politikům je takový přístup žádoucí. Rusko potřebuje spojence – a není důležité, jak se člověk stojící v čele státu jmenuje. Pokud však do popředí vystupuje politická krátkozrakost, která brání konstruktivnímu politickému dialogu, nebudou Rusové příliš rozladěni, když zůstanou bez amerických politických partnerů.
7.9. 2016 Eurasia 24
Ruský prezident v nedávném rozhovoru pro agenturu Bloomberg opět prokázal, jak mistrovsky ovládá diplomacii. Aniž by někoho urážel, přecházel do osobní polohy nebo povyšoval Rusko nad ostatní země, vyjádřil Vladimir Putin svůj názor týkající se kritiky ruské vlády ze strany USA a jejich případné ochoty spolupracovat s Ruskou federací.
Představitel Ruska jasně prohlásil, že pokud má někdo zájem o spolupráci, Moskva tuto iniciativu vítá. Není důležité, kdo je v dané zemi prezidentem, jaká tam vládne administrativa – důležité je samotné přání spolupracovat a Moskva takové přání bezpochyby přivítá (Putin tím opět jasně deklaroval svoji preferenci multipolárního uspořádání světa, zatímco někteří se nám snaží vnutit, že touží po návratu k „bipolárním pořádkům“ – pozn. Geo).
Pokud se nás ovšem naši „partneři“ chtějí zbavit, přežijeme to. Jak k tomu Putin podotkl, „není jen jasné, kdo z nás na tom víc prodělá“.
Proč Putin zaujal takto radikální postoj, je zcela zřejmé. Spojené státy, které operují protiruskou kartou v jakékoli své vnitropolitické činnosti, tím jen prokazují svoji krátkozrakost. Pokud zvážíme úroveň (mezinárodní) odpovědnosti, která na USA spočívá, měly by být Spojené státy ve svých politických stanoviscích uvážlivější a zodpovědnější.
Co se týká americké kritiky na adresu Ruska, také tady není Moskva naivní. Z vyjádření Vladimira Putina vyplývá závěr, že velmi dobře rozumí tomu, jak se vůči Rusku vyjadřuje jak současná vláda USA, tak i kandidáti na nového amerického prezidenta. Hlava Ruska dobře ví, že v týmu D. Trumpa jsou lidé, kteří dokonce tvrdí, že Rusko údajně „sponzoruje určité fondy Clintonových“ (skutečně, tyto účelové spekulace se mají týkat zejména období, kdy Clintonová byla ministryní zahraničí – viz např. zde; pozn. Geo), přestože sám Trump ustavičně vyzývá ke spolupráci s RF.
Je jasné, že ve vztahu k Americe a jejím politikům je takový přístup žádoucí. Rusko potřebuje spojence – a není důležité, jak se člověk stojící v čele státu jmenuje. Pokud však do popředí vystupuje politická krátkozrakost, která brání konstruktivnímu politickému dialogu, nebudou Rusové příliš rozladěni, když zůstanou bez amerických politických partnerů.